


Adam Vojtěch je ministrem zdravotnictví, který může přijít kamkoli a nehrozí mu vypískání. To je pro reformátora základní devizou. Tu navíc jistí i jeho pracovitost, věcné znalosti a důvěryhodnost. A že nic nedokáže, protože je „slušnej“? No, ještě uvidíme.

Na naše zdravotnictví můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Z toho prvního vidíme empatické doktorky a doktory, obětavé sestřičky a kvalitní péči. Ten druhý nám nabídne úplně jiný obrázek: dlouhé čekací doby, kasírování za péči hrazenou pojišťovnami a mizernou koordinaci péče mezi jednotlivými odbornostmi – s výjimkou záchranné služby.
Uvidíme také dlouhodobě neudržitelný růst nákladů a po desetiletí vládnoucí neochotu s tím něco skutečně udělat. Tato nechuť přetrvává i přesto, že bez zásadních změn zůstane našemu zdravotnictví kolem roku 2035 už jen ta druhá tvář – ta méně příjemná. Všeobecná dostupnost péče zůstane jen vzpomínkou.
Aby se tak nestalo, je nutné co nejdříve pracovat na změnách. Musíme přenastavit celý systém. Začít bychom měli s přidělením správných kompetencí a odpovědností. Tedy nastavením, na co má dohlížet stát, na co pojišťovny, co je odpovědností poskytovatelů a co si má hlídat sám pojištěnec/pacient. Měli bychom všechny také dostatečně motivovat.
Na vizích, jak by to mělo vypadat, už dlouho pracovaly rozptýlené skupinky vizionářů. Na začátku loňského roku se – zejména zásluhou současného náměstka ministra zdravotnictví Ladislava Švece – podařilo propojit jejich významnou část v Platformě pro udržitelné zdravotnictví.
Tedy v organizaci, ve které se sdružují zástupci pacientů, mladých lékařů, zaměstnavatelů i několika think-tanků.
Platforma vydefinovala základní parametry potřebných změn. Poskytla je také veřejnosti i všem politickým stranám. Cílem bylo usnadnit budoucímu vedení ministerstva zdravotnictví práci na budoucích reformách. Nabídla také oporu, pokud se ministr touto cestou vydá.
Spoluzakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví. Po absolvování Fakulty dětského lékařství UK nastoupil do FN Motol, kde pracoval jako sekundář na II. dětské klinice, zástupce primáře Kardiocentra, náměstek ředitele pro LPP a ředitel nemocnice. Rok pracoval na Ottawské univerzitě, kde vedl projekty řízené péče a implementace DRG.
Ve VZP řídil odbor strategie a rozvoje, vytvořil tam projekt AKORD a byl členem pracovní skupiny pro reformu zdravotnictví. Byl také poradcem ministrů zdravotnictví a věnoval se problematice HTA, modernizaci systému veřejného zdravotního pojištění a elektronizaci zdravotnictví. Do roku 2020 byl členem představenstva Nemocnic plzeňského kraje a.s. Je předsedou spolku Občan, usilujícího o systémové změny ve zdravotnictví.
Stalo se. Ministr Adam Vojtěch si Ladislava Švece skutečně povolal do svého úřadu. Vybral si ho za svého prvního náměstka a připravené podklady se staly základem nově zpracovávaných změnových zákonů.
Ve chvíli, kdy dozrály do rámcové podoby, začala Platforma moderovat diskusi nad jejich obsahem mezi zástupci ministerstva a reprezentanty opozice. Důvod je jasný – změna chování systému zabere minimálně dvě volební období, a tak je zapojení opozice do její přípravy nutností.
Na základních principech změn panuje rámcová shoda, a tak se zdá, že se vyhneme scénáři typu „regulační poplatky“. Honem to zaklepu.
Zvenku to vypadá, že se na ministerstvu zdravotnictví mnoho neděje. Sepisování a projednávání nové podoby zákonů totiž není zrovna sexy. Opak je ale pravdou, pracuje se. Všechno však trvá, protože kvalita výstupů z tohoto období rozhodne o tom, jaké budeme mít zdravotnictví za deset let.
Když to porovnáme s výstavbou dvou nových jaderných bloků v Dukovanech za nějakých 400 miliard Kč, kolem které se točíme už pěkných pár let a stavět je začneme v roce 2029, tak těch současných šest měsíců není vůbec mnoho.
Zdravotnictví je systém výrazně složitější, ročně nás stojí přes 700 miliard korun. Zásadní změna v jeho fungování se tak opravdu nedá připravit za pár měsíců. Teď se pracuje na nastavení prvotních parametrů nového systému. Určuje se, jaké budou jeho základy. Pokud budou pevné, vydrží i celá stavba.
Chápu nedočkavost zasvěcených lidí, kteří by do systému řízli hned – protože vidí, kde všude nám ve zdravotnictví utíkají peníze. Jenomže léčení českého zdravotnictví potřebuje – stejně jako léčení lidí – svůj čas. Nejprve je třeba odstranit příčiny nemoci. Nemá smysl se jen tak honit za jejími příznaky.
Ve chvíli, kdy budeme mít samosprávné zdravotní pojišťovny, dvousložkové pojistné, definovaný nárok pacienta, permanentní dohodovací řízení s ministerstvem jako pouhým moderátorem nebo sdílení digitalizovaných informací mezi ošetřujícími lékaři, většina stávajících problémů vymizí.
Adam Vojtěch je ministrem zdravotnictví, který může přijít kamkoli a nehrozí mu vypískání. To je pro reformátora základní devizou. Tu navíc jistí i jeho pracovitost, věcné znalosti a důvěryhodnost. A že nic nedokáže, protože je „slušnej“? No, ještě uvidíme.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Měli získat dobře placenou práci v zahraničí, místo toho skončili bez dokladů v zákopech na ukrajinské frontě. Před takovým scénářem varuje čím dál více afrických států. Nově se mezi ně přidala i Botswana, která Rusko obvinila z klamavého verbování svých občanů do války. Podle tamních úřadů podobných případů přibývá alarmujícím tempem.



Columbus Blue Jackets a jejich brankářská jednička Jet Greaves se chystají na arbitráž, kde nezávislý soudce rozhodne o hokejistově platu. Propast mezi představami obou stran je až pozoruhodně hluboká.



Polsko už není jen drogovým centrem, přes které se přepravují narkotika, ale i rychle rostoucí evropskou jedničkou ve výrobě syntetických drog. Upozornil na to polský list Rzeczpospolita s odvoláním na policejní statistiky.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.