Komentář: Proč je dobré míti Vojtěcha

Na naše zdravotnictví můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Z toho prvního vidíme empatické doktorky a doktory, obětavé sestřičky a kvalitní péči. Ten druhý nám nabídne úplně jiný obrázek: dlouhé čekací doby, kasírování za péči hrazenou pojišťovnami a mizernou koordinaci péče mezi jednotlivými odbornostmi – s výjimkou záchranné služby.

Uvidíme také dlouhodobě neudržitelný růst nákladů a po desetiletí vládnoucí neochotu s tím něco skutečně udělat. Tato nechuť přetrvává i přesto, že bez zásadních změn zůstane našemu zdravotnictví kolem roku 2035 už jen ta druhá tvář – ta méně příjemná. Všeobecná dostupnost péče zůstane jen vzpomínkou.

Související

Komentář: Dokud stát dosypával peníze, všem bylo hej. To ale končí

Aby se tak nestalo, je nutné co nejdříve pracovat na změnách. Musíme přenastavit celý systém. Začít bychom měli s přidělením správných kompetencí a odpovědností. Tedy nastavením, na co má dohlížet stát, na co pojišťovny, co je odpovědností poskytovatelů a co si má hlídat sám pojištěnec/pacient. Měli bychom všechny také dostatečně motivovat.

Propojování vizionářů

Na vizích, jak by to mělo vypadat, už dlouho pracovaly rozptýlené skupinky vizionářů. Na začátku loňského roku se – zejména zásluhou současného náměstka ministra zdravotnictví Ladislava Švece – podařilo propojit jejich významnou část v Platformě pro udržitelné zdravotnictví.

Tedy v organizaci, ve které se sdružují zástupci pacientů, mladých lékařů, zaměstnavatelů i několika think-tanků.

Platforma vydefinovala základní parametry potřebných změn. Poskytla je také veřejnosti i všem politickým stranám. Cílem bylo usnadnit budoucímu vedení ministerstva zdravotnictví práci na budoucích reformách. Nabídla také oporu, pokud se ministr touto cestou vydá.

Stalo se. Ministr Adam Vojtěch si Ladislava Švece skutečně povolal do svého úřadu. Vybral si ho za svého prvního náměstka a připravené podklady se staly základem nově zpracovávaných změnových zákonů.

Ve chvíli, kdy dozrály do rámcové podoby, začala Platforma moderovat diskusi nad jejich obsahem mezi zástupci ministerstva a reprezentanty opozice. Důvod je jasný – změna chování systému zabere minimálně dvě volební období, a tak je zapojení opozice do její přípravy nutností.

Na základních principech změn panuje rámcová shoda, a tak se zdá, že se vyhneme scénáři typu „regulační poplatky“. Honem to zaklepu.

Pevné základy vyžadují čas

Zvenku to vypadá, že se na ministerstvu zdravotnictví mnoho neděje. Sepisování a projednávání nové podoby zákonů totiž není zrovna sexy. Opak je ale pravdou, pracuje se. Všechno však trvá, protože kvalita výstupů z tohoto období rozhodne o tom, jaké budeme mít zdravotnictví za deset let.

Když to porovnáme s výstavbou dvou nových jaderných bloků v Dukovanech za nějakých 400 miliard Kč, kolem které se točíme už pěkných pár let a stavět je začneme v roce 2029, tak těch současných šest měsíců není vůbec mnoho.

Související

Řev jako u EET. Kdo a proč torpéduje digitalizaci ve zdravotnictví

Zdravotnictví je systém výrazně složitější, ročně nás stojí přes 700 miliard korun. Zásadní změna v jeho fungování se tak opravdu nedá připravit za pár měsíců. Teď se pracuje na nastavení prvotních parametrů nového systému. Určuje se, jaké budou jeho základy. Pokud budou pevné, vydrží i celá stavba.

Vojtěchovi vypískání nehrozí

Chápu nedočkavost zasvěcených lidí, kteří by do systému řízli hned – protože vidí, kde všude nám ve zdravotnictví utíkají peníze. Jenomže léčení českého zdravotnictví potřebuje – stejně jako léčení lidí – svůj čas. Nejprve je třeba odstranit příčiny nemoci. Nemá smysl se jen tak honit za jejími příznaky.

Ve chvíli, kdy budeme mít samosprávné zdravotní pojišťovny, dvousložkové pojistné, definovaný nárok pacienta, permanentní dohodovací řízení s ministerstvem jako pouhým moderátorem nebo sdílení digitalizovaných informací mezi ošetřujícími lékaři, většina stávajících problémů vymizí.

Adam Vojtěch je ministrem zdravotnictví, který může přijít kamkoli a nehrozí mu vypískání. To je pro reformátora základní devizou. Tu navíc jistí i jeho pracovitost, věcné znalosti a důvěryhodnost. A že nic nedokáže, protože je „slušnej“? No, ještě uvidíme.

Mohlo by vás zajímat: Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec mluví o reformě hygienické služby.