


Paraziti v našich střevech se mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech. Jedná se o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie, která v tomto případě dokáže přeměnit bývalé parazity v naše léčitele.

Je stále většinově považováno za velký úspěch vědy a medicíny, že nás zbavila téměř všech parazitů – ovšem s důležitým dodatkem, že to platí pouze pro náš bohatý západní svět.
Jenže prudce narůstající onemocnění Crohnovou chorobou, záněty a řada dalších střevních potíží, patrně včetně různých alergií, ukazují, že jsme, zejména v případě střevních parazitů, nejspíš vylili z vaničky s vodou i dítě.
Správný parazit totiž chce mít svého hostitele ve formě, aby co nejdéle vydržel a šířil jeho potomky. I proto střevní červi pozitivně stimulují lidskou imunitní odpověď a ovlivňují také benefičně složení našich střevních bakterií. Takže názor, že je jednou budeme do našich těl vracet, přestává být ojedinělý.
Právě publikovaná práce amerických a australských autorů přichází s ještě elegantnějším použitím střevních červů. Tito vědci provedli úspěšně pokus, který otevírá zcela nové možnosti pro léčbu řady lidských chorob. V čem spočívá?
Autoři studie zvolili malého červíka, patřícího do skupiny hlístic, který v Asii parazituje ve střevě psů, koček a lidí. Tyto hlístice si od hostitele berou trochu krve, většinou ale tak málo, že mu nezpůsobují žádnou zdravotní zátěž. Toho se rozhodli umístit do střev laboratorních myší.
Převratný nápad spočívá v tom, že vědci vložili do červíka gen, díky němuž produkuje látku výhodnou pro svého hostitele. V tomto případě se jednalo o protilátku proti prudkému jedu tetrodotoxinu, který myši spolehlivě zabíjí. Jenže myšky, které v sobě nosily hlístici produkující protilátku proti tomuto jedu, i po jeho požití bez problémů přežily.
Tento poněkud podivný pokus přináší mimořádný potenciál. Paraziti v našich střevech se totiž mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky.
Pokud trochu popustíme uzdu fantazii - vědci budou moci vkládat do našich střevních parazitů geny, které jim umožní produkovat protilátky či léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech.
Jedná se tak o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie. V tomto případě dokáže přeměnit naše bývalé parazity v naše léčitele.
Český parazitolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy. Celoživotně se zabývá studiem parazitů, především prvoků. Patří k vědcům, kteří posouvají hranice poznání. Působí v Parazitologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích a přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je členem Učené společnosti ČR i řady evropských a amerických vědeckých společností.



Dluhy, dredy a drzost. Rádoby absurdní komedie podepřená poetikou britského režiséra Guye Ritchieho, neboli nový film Šipkaři, místo avizované smršti spíše uspává.






Nebývale otevřený článek o stavu tamního automobilového průmyslu vyšel na ruském zpravodajském serveru Gazeta. Oslovení experti se v něm shodli, že skutečně moderní auta nebyli Rusové nikdy schopni vyrobit a že v tomto ohledu může být ještě hůř.



Počítání kalorií, vážení porcí a hlídání každého sousta patří pro řadu lidí s cukrovkou k běžné představě o dietě. Malá klinická studie pod vedením české diabetoložky ale zkusila jinou cestu: účastníci jedli dosyta a množství jídla jim nikdo neurčil. Po 16 týdnech zhubli, klesl jim dlouhodobý cukr i množství tuku v játrech. Klíč ležel jinde než v počítání kalorií.



V pěti senátních obvodech je hotovo, ve zbývajících 22 ale voliči budou o svém zástupci znovu rozhodovat. Druhé kolo se uskuteční tento pátek a sobotu. A přestože všude bude na výběr už jen ze dvou kandidátů, i druhé kolo senátních voleb má svá specifika.