Reklama
Reklama

Komentář: Vymýcení parazitů možná nebyl nejlepší nápad. Mohli by vyrábět léky přímo v našem těle

Julius Lukeš

Paraziti v našich střevech se mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech. Jedná se o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie, která v tomto případě dokáže přeměnit bývalé parazity v naše léčitele.

Modifikovaný měchovec může přímo v lidském těle vyrábět a dávkovat potřebné léky.
Modifikovaný měchovec může přímo v lidském těle vyrábět a dávkovat potřebné léky.Foto: Obrázek generovaný umělou inteligencí.
Reklama

Je stále většinově považováno za velký úspěch vědy a medicíny, že nás zbavila téměř všech parazitů – ovšem s důležitým dodatkem, že to platí pouze pro náš bohatý západní svět.

Jenže prudce narůstající onemocnění Crohnovou chorobou, záněty a řada dalších střevních potíží, patrně včetně různých alergií, ukazují, že jsme, zejména v případě střevních parazitů, nejspíš vylili z vaničky s vodou i dítě.

Správný parazit totiž chce mít svého hostitele ve formě, aby co nejdéle vydržel a šířil jeho potomky. I proto střevní červi pozitivně stimulují lidskou imunitní odpověď a ovlivňují také benefičně složení našich střevních bakterií. Takže názor, že je jednou budeme do našich těl vracet, přestává být ojedinělý.

Právě publikovaná práce amerických a australských autorů přichází s ještě elegantnějším použitím střevních červů. Tito vědci provedli úspěšně pokus, který otevírá zcela nové možnosti pro léčbu řady lidských chorob. V čem spočívá?

Reklama
Reklama

Biotovárny na léky

Autoři studie zvolili malého červíka, patřícího do skupiny hlístic, který v Asii parazituje ve střevě psů, koček a lidí. Tyto hlístice si od hostitele berou trochu krve, většinou ale tak málo, že mu nezpůsobují žádnou zdravotní zátěž. Toho se rozhodli umístit do střev laboratorních myší.

Převratný nápad spočívá v tom, že vědci vložili do červíka gen, díky němuž produkuje látku výhodnou pro svého hostitele. V tomto případě se jednalo o protilátku proti prudkému jedu tetrodotoxinu, který myši spolehlivě zabíjí. Jenže myšky, které v sobě nosily hlístici produkující protilátku proti tomuto jedu, i po jeho požití bez problémů přežily.

Tento poněkud podivný pokus přináší mimořádný potenciál. Paraziti v našich střevech se totiž mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky.

Pokud trochu popustíme uzdu fantazii - vědci budou moci vkládat do našich střevních parazitů geny, které jim umožní produkovat protilátky či léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech.

Reklama
Reklama

Jedná se tak o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie. V tomto případě dokáže přeměnit naše bývalé parazity v naše léčitele.

Julius Lukeš

Český parazitolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy. Celoživotně se zabývá studiem parazitů, především prvoků. Patří k vědcům, kteří posouvají hranice poznání. Působí v Parazitologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích a přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je členem Učené společnosti ČR i řady evropských a amerických vědeckých společností.

Reklama
Reklama
Reklama