Když se na konci září dohodla německá vláda na balíku kroků, které mají do roku 2030 neutralizovat tamní uhlíkovou stopu, zdejší média to prakticky ignorovala. Německý Klimapaket je přitom v mnoha směrech velmi poučný.
Tím nejpoučnějším ohledem je už samotný fakt, že Němci neztrácejí čas a jednají. Rychle a poměrně razantně. Z boje s následky klimatických změn udělali jedno ze stěžejních politických témat. Ba přímo téma hlavní, které natáčí veškeré snažení společnosti směrem k všeobecné udržitelnosti: života, byznysu, demokratického prostředí.
Jednotlivá opatření klimatického balíku se sice setkala s kritikou. A své si schytal i jako celek. Například podle Zelených je jen "chaotickým a nekoncepčním" souborem vzájemně nepropojených kroků. Podstatné ovšem je, že ty kroky míří správným směrem. Dotace na výstavbu energeticky neutrálních domů, snížení DPH na železniční dopravu, omezení levných letenek či zdražení emisních povolenek - to všechno dává smysl.
Důležité zkrátka je, že se něco faktického děje. Že politici nemarní čas mlácením slámy a přemítáním, zda klimatické změny způsobil člověk, nebo jestli jich náhodou nezneužívají "zelení neomarxisté", "klimatičtí alarmisté" a všelijaká jiná havěť. Němci jsou dál. Tuhle fázi už mají za sebou a teď naplňují heslo, že politika je především praxe.
Stanice minulost
Pokud jde o životní prostředí, nepatří přitom Německo k žádným velkým hříšníkům. Ročně se na globálních emisích oxidu uhličitého podílí pouhými dvěma procenty. Přesto se rozhodlo i tato dvě procenta během deseti let stáhnout na minimum.
Podstatné je, že nejde jen o volbu současné černo-červené vlády, ale o naladění převážné části politické scény. Jedinou stranou, která v Bundestagu brojí proti klimatické agendě, je krajní Alternativa pro Německo. V jistém smyslu tedy aktuální klimapaket - navzdory vší kritice - představuje něco jako základ nové společenské smlouvy, která zavazuje k šetrnému a úspornému způsobu života. Firmy, stát i jednotlivce.
Je to ostatně právě "lid", který se v ulicích stále častěji dožaduje reforem, třebaže je jasné, že do značné míry postihnou rozličnými regulacemi právě jej.
Možná mají pravdu kritici a klimatický balík je opravdu polovičatý a málo ambiciózní. A jistě mají pravdu také v tom, že současná německá vláda s ním přišla i proto, aby zachránila byznysové prostředí, jímž by mohly otřást radikálnější návrhy Zelených, kteří se stále silněji hlásí o rozhodující moc. Každopádně je to ale krok, který už nelze vzít zpět. Krok, který stanovuje německé společnosti směr minimálně na dalších deset let.
Německo je přitom jako největší a ekonomicky nejsilnější stát unie přirozeným "trendsetterem" - tím, kdo nastoluje agendu. Je tedy jen otázkou času, kdy budou muset ostatní vyrazit stejným směrem. Místo balení můžeme samozřejmě ještě dlouhé roky probírat, jak je to s Gretou a vědeckými důkazy. Vlak do budoucnosti ale mezitím odjede z úplně jiného peronu.