Jan Veselý Jan Veselý | Názory
18. 9. 2020 12:23

Luboš Perek odešel ke hvězdám, na které celý život s touhou hleděl

Ve 101 letech zemřel doyen světové astronomie. A také jediný Čech, který se kdy stal nejvyšší hvězdářskou autoritou planety Země.
Luboš Perek, 26. července 1919 - 17. září 2020.
Luboš Perek, 26. července 1919 - 17. září 2020. | Foto: ČTK/ Vít Šimánek

Na světě snad nenajdeme člověka, jehož osudy by byly více propojeny s historií oboru, kterému se celý život věnoval. Luboš Perek přišel na svět současně s Mezinárodní astronomickou unií. Opravdu prakticky současně - budoucí velká postava (nejen) českého hvězdářství se narodila v Praze 26. července 1919, svou unii pak světoví astronomové založili o dva dny později v Bruselu.

S jeho jménem jsem se setkal poprvé někdy polovině osmdesátých let v knihovně hvězdárny v Hradci Králové. Bylo napsané na první straně Katalogu galaktických planetárních mlhovin. Vzhledem k tomu, že kniha vyšla v roce mého narození a mně bylo nějakých -náct, ani mě nenapadlo, že by mohlo jít o dílo žijícího autora. Katalog mě zaujal tím, že byl anglicky, což v té okolní záplavě azbukou psaných knih působilo zvlášť exoticky.

Dovolím si krátkou odbočku dvěma směry: Poměrně záhy jsem zjistil, že velká část těch azbukou psaných knih jsou ruské překlady děl "západních" astronomů, jejichž originály byly v Československu nedostupné - doba to byla skutečně zvláštní. A přiznávám také, že povědomější mi bylo jméno druhého autora (a druhého Luboše) Kouhoutka, který tehdy objevil kometu známou dnes po celém světě pod jeho jménem.

Až později, když už letopočet 1967 přestal být pro mě pravěkem, jsem zjistil, že ve stejném roce se při Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie slavnostně otevíral dvoumetrový dalekohled na observatoři v Ondřejově. A že tehdejší Československo získalo svůj dosud největší dalekohled zejména zásluhou Luboše Perka - takže jeho jméno teď nese nikoli jen z úcty, ale plným právem. Luboš Perek se navíc v témže roce stal jako jediný Čech v dějinách také generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie, tedy v jistém smyslu na čas tou úplně nejvyšší celoplanetární astronomickou autoritou.

Byl žijící světovou legendou, nikoli ale sochou. Vzpomínám na jeho přednášku na Astronomickém festivalu v Brně roku 2009. Nad ostatní vynikala srozumitelností, jasnou strukturou a živým zápalem přednášejícího. Luboš Perek tehdy s energií, kterou by mu mohli závidět i mnohem mladší, dokumentoval, jak velké riziko dnes představuje znečištění kosmického prostoru. Mluvil tak o tématu, které dnes považuje za palčivé odborná veřejnost po celém světě. Se skromností sobě vlastní ovšem nijak nezdůrazňoval, že se tak z velké části děje právě díky tomu, že k němu roky systematicky přitahoval pozornost.

Luboš Perek s Ewine van Dishoeck, prezidentkou Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2019.
Luboš Perek s Ewine van Dishoeck, prezidentkou Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2019. | Foto: Pavel Hrdlička, Wikipedie

Na konci dne plného těžkopádných, suchých a někdy i nesrozumitelných příspěvků působila jeho řeč jako elixír. Usilovně jsem se snažil odečíst nějaké "body" za to, že přednášejícího obdivuji kvůli jeho věku (bylo mu právě devadesát), ale to nestačilo. Luboš Perek byl prostě o třídu lepší, než jeho o padesát let mladší kolegové (což píšu s nadějí, že snad ještě máme dost času se zlepšit).

O deset let později, při oslavě stého výročí založení Mezinárodní astronomické unie v pražském planetáriu, jsem fascinovaně sledoval, jak se všichni vážení a významní zahraniční hosté, včetně úřadující generální tajemnice, netrpělivě hrnuli do fronty na společnou fotografii s Lubošem Perkem - pan docent byl zářivou hvězdou na astronomickém (kterém také jiném, že?) nebi. V noci 17. září ve stodruhém roce svého života zemřel, hvězdou ale zůstane.

Autor, astronom, působí v Hvězdárně a planetáriu hlavního města Prahy.

Vědci zveřejnili unikátní snímek okraje černé díry | Video: European Commission
 

Právě se děje

před 6 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
Další zprávy