David Storch David Storch | Názory
26. 4. 2021 7:00

Odešel muž, který neměl rád hranice. S chutí sledoval, jak se z hádek rodí myšlenky

Mnozí jej nechápali - vyčítali mu iracionalitu a nedostatek vědeckého přístupu. Ivana M. Havla ale hnala jen obdivuhodná touha porozumět světu.
Ivan Miloš Havel (11. října 1938 - 25. dubna 2021)
Ivan Miloš Havel (11. října 1938 - 25. dubna 2021) | Foto: Adéla Skoupá

Zemřel Ivan Havel. Ta zpráva nás v Centru pro teoretická studia - jedinečném akademickém pracovišti, které založil - šokovala. Během roku jsme s ním sice byli v kontaktu jen on-line, ale zdálo se, že covidovou dobu tráví poklidně na své krásné chalupě v plné duševní i tělesné svěžesti.

Naposledy jsem si s ním psal o antropocénu, což je téma, kterému jsme se v Centru intenzivně věnovali a o němž jsme napsali knihu, do níž Ivan přispěl textem o rizicích a nadějích umělé inteligence. O oboru, jemuž se v našich končinách věnoval jako jeden z prvních. Přestože se pak už zabýval především jeho filozofickými aspekty, byl považován za přirozenou autoritu všemi, kdo se kolem umělé inteligence, počítačových a kognitivních věd pohybovali.

Měl ovšem mnohem širší zájmy a dalo by se říci, že právě překračování oborových hranic bylo jeho nejvlastnějším oborem. Právě proto v roce 1990, hned po revoluci, založil Centrum teoretických studií jakožto pracoviště programově mezioborové a "nadoborové" - transdisciplinární. Setkávali se zde (a dosud setkávají) badatelé z nejrůznějších přírodovědných i humanitních disciplín a Ivan Havel měl zcela mimořádný dar nás všechny propojovat. Nejvíc ho, myslím, bavilo sedět u stolu a poslouchat, jak se respektovaní vědci hádají. A jak z té hádky pozvolna vyvstává nějaké zásadní téma, jak se z ní rodí myšlenka.

Společnost otřesených

Propojování různých světů bylo ale Ivanovou parketou nejen ve vědě. Za komunismu tak zjevně fungoval i v disentu a projevovalo se to i na nejrůznějších společenských akcích, které s neutuchajícím entuziasmem pořádal. Málokde bylo možné se potkat s tak širokým spektrem lidí od vědců, filosofů, umělců až po politiky, podnikatele a dobrodruhy, jako na každoročních setkáních v Lucerně.

Do této skupiny přátel patřili mimochodem i další dva zcela nedávno zemřelí Ivanovi souputníci - Jan Sokol a Jan Vodňanský. Šlo sice o mnohogenerační komunitu, ale rozhodující roli v ní hrála zkušenost těch, kdo intelektuálně vyrůstali v šedesátých letech a pak se v následujícím desetiletí učili překonávat kulturní i světonázorové bariéry a budovat solidární společnost "otřesených".

Možná nejnápadnější byl Ivan svou bystrostí, zvídavostí, laskavostí a otevřeností. Otevřeností pro mnohé snad až příliš velkou - některým byla trnem v oku jeho záliba v nejrůznějších alternativách, kterou ztotožňovali s iracionalitou a nedostatkem vědeckého přístupu. Sotva je něco vzdálenějšího pravdě. Motorem jeho zájmu o alternativy, který sdílel například se svým přítelem, filozofem Zdeňkem Neubauerem, byla prostá touha porozumět. Ivana Havla zajímalo všechno, rád prověřoval zavedené pravdy, rád prováděl myšlenkové experimenty a zkoušel, kam až můžeme při určitém pohledu na svět zajít. Poznání pro něj bylo hrou, ostatně knihy-rozhovory, které napsal právě se Zdeňkem Neubauerem (a později třeba se spisovatelem Michalem Ajvazem) jsou více než co jiného hravým testováním možností myšlení.

V posledních letech jej bavilo zkoumat možnosti introspekce coby metody, jak se lze dozvídat něco o světě i o sobě. Podobné přístupy nejsou pro každého a asi se nestanou standardizovanou vědeckou metodou, ale jsou a zůstanou inspirativní pro všechny, kteří se nebojí otevírat nové světy a zkoumat odlišné pohledy na ten náš společný.

Ivan M. Havel byl a bude v tomto ohledu průkopníkem a vzorem.

Autor je biolog. Působí v Centru pro teoretická studia - společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd - a je profesorem na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Ivan Havel: Člověk nemá hlavně vydělávat, jak chtěl Klaus (video z 22. prosince 2014)

To tady zavedla Klausovská politika, že hlavní cíl člověka je vydělávat. Vůbec to není pravda. Lidi si to začnou myslet, když se jim to opakuje, ale smysl života je jiný, říká filozof Ivan M. Havel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 36 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy