Helena Truchlá Helena Truchlá | Názory
Aktualizováno 17. 12. 2022 19:38

Okno do německé duše. Nová kniha osvětluje taje tamních šlágrů i obav z jádra

Když Němci mluví o Češích a Češi o Němcích, vzniká z toho občas pořádný guláš a neporozumění. Ale proč vlastně?
Pověstná Berlínská zeď se po svém pádu změnila v památník i galerii pod širým nebem.
Pověstná Berlínská zeď se po svém pádu změnila v památník i galerii pod širým nebem. | Foto: Shutterstock.com, Reuters, Aktuálně.cz

Kdo chce kritizovat, měl by si dát pozor, aby věděl, o čem mluví. Během posledních měsíců český veřejný prostor zaplavila vlna rozmrzelosti z chování našich západních sousedů. Proč v Berlíně tak dlouho diskutovali o zbraních, místo aby je Ukrajincům co nejdříve poslali? Jak to, že Němcům ještě pořád nedošlo, že budoucnost je jaderná a atomové elektrárny je proto třeba nechat v provozu? A proč tak ochotně vlezli do Putinova plynového chomoutu?

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

Jsou to otázky, které jistě mají své opodstatnění. Přesto kritický pohled, z něhož se rodí, po faktické stránce v lecčems pokulhává. Lepší znalost německých reálií by umožnila formulovat výhrady mnohem přesněji. A zvýšit tak šanci, že je k sobě lidé ve spolkové republice nechají dolehnout. V časech, kdy zejména ze střední a východní Evropy zaznívá volání "my jsme vám to s tím Ruskem říkali" a "nechte nás teď do dění na kontinentu víc mluvit" by se to mimořádně hodilo.

I proto Nakladatelství Lidové noviny vydává knihu Německo 1989-2021, takříkajíc v pravý čas. Desítka převážně česky mluvících germanistů v ní nabízí ucelený pohled na vývoj, jímž třiaosmdesátimilionová země v posledních třiceti letech prošla. Autorům se podařil husarský kousek. Ačkoliv už nestihli v textu zohlednit ruský útok na Ukrajinu, popasoval se zejména Vladimír Handl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se svými kapitolami tak bravurně, že neztratily na relevanci.

Noviny psaly, že…

Autorská pestrost se propsala do odlišného přístupu, kterým se vyznačují jednotlivé části knihy. Všech devět ale spojuje čtivost. Publikace má díky ní potenciál oslovit i širší obec. Editorka svazku Zuzana Lizcová (ze stejného pracoviště jako Handl) se navíc úspěšně vyvarovala častého neduhu, který u nás psaní o Německu poznamenává: do informačně nabitého sborníku zahrnula i jiná témata než jen těžce historická či politická.

Obálka knihy Německo 1989 - 2021
Obálka knihy Německo 1989 - 2021 | Foto: Nakladatelství Lidové noviny

Čtenář se tak dozví, jak těžké je dosáhnout ve spolkové republice na soukromé zdravotní pojištění nebo kolik operních premiér tam uvedou divadla za jedinou sezonu (hodně). S knihou se zájemce může vydat také na exkurz do světa německé populární hudby, literatury a poznat i tamní mediální trh. Orientace v něm je přitom pro našince, který chce Německu opravdu porozumět, naprosto základním předpokladem. Sdělení typu "německé noviny napsaly o Češích, že…" je oblíbenou disciplínou tuzemského zpravodajství. Vyplatí se tedy vědět, pro jaké publikum píše třeba časopis Focus a jak ke stejnému tématu přistupují například novináři v deníku Süddeutsche Zeitung. Kniha Německo 1989-2021 tento podstatný kontext nabízí.

Ze široka představuje i motivy, které Němce vedou k odporu vůči jaderné energii, stejně jako k odhodlání bojovat s klimatickou krizí. Plasticky portrétuje rovněž jejich emotivní vztah k autům "made in Deutschland". Za takto vysoce nastaveným standardem naopak bohužel lehce zaostává kapitola věnovaná kultuře, která postrádá prvek vyprávění a má tak spíš charakter žánrového výčtu.

Naopak velmi cenný vhled publikace nabízí do "německé duše", která dobře ví, že země je politickým i ekonomickým obrem, což nejde jen tak ignorovat. Zároveň si je ale až sebemrskačsky vědoma toho, že z ní jde i 80 let po pádu nacistické hrůzovlády pořád trochu strach.

Tahle německá dvojjedinost je dnes citelná i v hledání odpovědi na ruskou agresivní válku. Protože v důsledku je německá veřejná správa silně pluralitní až rozdrobená, což je přímý opak centralizované nacistické říše, při pohledu zvenčí ale působí dojmem, jako by produkovala jen nekonečné diskuse bez odvahy přijímat včas potřebná rozhodnutí.

Jednu příležitost však kniha přece jen promarnila: nabídnout všude, kde je to jen trochu možné, přímé srovnání s Českem. Vždyť právě kontrasty někdy pomáhají druhé pochopit snáz a lépe než obsáhlé výklady. O zemích to platí stejně jako o lidech.

Vítané by to v tomto případě bylo třeba u struktury průmyslu, u dohánění někdejšího západního Německa tím východním nebo u vztahu k armádě a vojenství. Ale třeba i u míry úspěchu, jehož dosahují němečtí politici na evropské úrovni - protože se při bližším ohledání ukáže, že nemusí být daný jen a pouze velikostí země.

Kniha

Zuzana Lizcová, Vladimír Handl, Miroslav Kunštát, Tomáš Nigrin a kolektiv:
Německo 1989 - 2021. Úspěchy, problémy a výzvy sjednocené země
Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2022, 480 stran.

Video: Rusku Julii Prochorovovou, která urážela ukrajinské uprchlíky, vyhostili z Německa (21. 11. 2022)

Rusku Julii Prochorovovou, která urážela ukrajinské uprchlíky, vyhostili z Německa | Video: Twitter/TpyxaNews, Twitter/NOEL
 

Právě se děje

Další zprávy