Třetí výročí teroristického útoku na Izrael ze 7. října 2023 znovu obrací pozornost k dění na Blízkém východě. Připomínáme si, co se tehdy stalo. Hodně se ovšem diskutuje i o tom, zda je následný postup Izraele nutnou obranou, nebo již překračuje její hranice.
Bojovníci Hamásu za úsvitu 7. řijna 2023 napadli Izrael, vypálili tisíce raket, zatímco desítky jeho bojovníků pronikly přes silně opevněnou hranici.Foto: Reuters
Reklama
Důležitým příspěvkem k této diskusi je zpráva Komise pro vyšetření útoků ze 7. října, kterou vedl významný britský historik lord Andrew Roberts. Vznikla při britské parlamentní skupině pro vztahy s Izraelem, která sdružuje zákonodárce napříč politickými stranami.
Výsledný text podrobně zachycuje vraždění, únosy a další zločiny Hamásu ze 7. a 8. října.
Druhé vydání, zveřejněné v březnu 2026, přináší také dokument připisovaný vůdci Hamásu Jahjá Sinvárovi. Jsou v něm instrukce k přípravě útoku a také k natáčení krutostí a okamžitému šíření jejich záznamů.
Masakry a jejich zveřejňování měly cíleně sloužit k zastrašení izraelské společnosti. Brutalita tedy byla součástí plánované operace. Roberts připomíná i nalezené pokyny k vraždění a mrzačení Židů. Hrůzu těchto činů shrnuje slovy: „Nepotřebujeme Danta, aby nám řekl, jak vypadá peklo.“
Reklama
Reklama
Jak vypadá peklo
Roberts z těchto zjištění vychází i při svém hodnocení následné války. Zdůrazňuje mimořádnou obtížnost boje proti Hamásu, který mj. využívá civilní obyvatelstvo jako lidské štíty.
Izraelská armáda se podle něj i v těchto obtížných podmínkách řídila zásadami ochrany civilistů. Například předem varovala obyvatele, aby mohli opustit místa, která měla být bombardována. Roberts také odmítá, že by její příslušníci páchali válečné zločiny plošně či systematicky.
Ve své přednášce pro australské Centre for Independent Studies v září 2026 říká: „Nevinné děti umírají téměř v každé válce v dějinách, což je tragické.“
Zdůrazňuje však rozdíl mezi civilními oběťmi války a úmyslným zabíjením dětí, jak to dělali teroristé Hamásu. Zároveň varuje před záměnou obětí a pachatelů a před růstem antisemitismu, který nelze vysvětlovat pouze izraelskou vojenskou odpovědí.
Reklama
Reklama
Debata o izraelském postupu má své místo. Práce Robertsovy komise nám ale připomíná, že při ní nesmíme ztratit ze zřetele povahu útoku, kterým tato válka začala, ani odpovědnost těch, kteří jej připravili a provedli.
Způsob, jakým o této válce mluvíme, má důsledky i v Evropě. Znovu zde sílí antisemitismus. Často se skrývá za odporem k Izraeli, ale svou nenávist obrací proti Židům obecně.
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že oprávněná kritika izraelské vlády nesmí sloužit jako záminka k nenávisti vůči Židům. Francouzský filozof Alain Finkielkraut – sám ostrý kritik politiky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua –, upozorňuje na antisemitismus, který po 7. říjnu ztrácí zábrany.
Jejich varování nám připomínají, že bez ohledu na názor na izraelskou vládu musí být odpor k protižidovské nenávisti společným závazkem demokratických společností.
Reklama
Reklama
Finkielkraut přitom pojmenovává znepokojivý paradox: „Paměť, která zvítězila nad zapomněním, už Židy před antisemitismem nechrání.“ Upozorňuje, že žijeme ve společnosti, v níž jsou všude přítomné připomínky holokaustu, a přesto v ní znovu sílí protižidovská nenávist.
Tato historická paměť se podle něj může dokonce obracet proti samotným Židům. Přirovnávání dnešní války k nacistickému vyhlazování totiž zastírá zásadní rozdíl mezi smrtí civilistů v důsledku válečných operací a systematickým vražděním lidí s cílem zničit celý národ.
Tento jeho postřeh je důležitý a varující. Znalost dějin sama o sobě nezaručuje, že dokážeme rozpoznat nenávist v přítomnosti. I to, co o minulosti víme, můžeme používat zavádějícím způsobem. Když dnešní události jednoduše srovnáváme s minulostí a přehlížíme zásadní rozdíly, můžeme ospravedlňovat nenávist právě tím, co nás před ní mělo varovat.
Evropští Židé nenesou kolektivní odpovědnost za rozhodnutí izraelské vlády. Pokud se musí bát chodit do synagogy, posílat děti do židovské školy nebo veřejně přiznávat svou identitu, selháváme v ochraně základních svobod vlastních občanů.
Reklama
Reklama
Nestačí připomínat minulost při pietních příležitostech. Musíme být schopni rozpoznat a odmítnout stejnou nenávist i dnes, třebaže se zaštiťuje jazykem spravedlnosti a lidských práv. Soucit s palestinskými civilisty a solidarita s ohroženými Židy se nijak nevylučují.
Autor je politolog, poslanec ODS, v letech 2021–2025 předseda vlády České republiky.
Až sto miliard korun. Tak velký konsolidační balíček by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mohla vláda připravit pro rok 2028. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom dosud hovořil o snížení schodku o šedesát miliard. Kabinet tak bude muset hledat další příjmy i šetřit na výdajích. Konkrétní podobu opatření ale koalice zatím nemá dohodnutou.
Francouzské prezidentské volby se blíží. Uskuteční se už v dubnu 2027 a Emmanuelu Macronovi zbývá posledních několik měsíců ve funkci. Francouzský prezident přitom podle médií prožívá soumrak své politické moci – odvracejí se od něj i někdejší blízcí spojenci a jeho vliv na dění v zemi slábne. Otazník visí i nad budoucností jednoho z jeho evropských projektů, který se v roce 2022 zrodil v Praze.
Trenér chorvatské fotbalové reprezentace Slaven Bilič vyloučil, že by jeho tým v nedělním domácím utkání v Osijeku proti Česku hrál na remízu, která by znamenala udržení třetího místa ve skupině Ligy národů. Na předzápasové tiskové konferenci ho zaskočil dotaz na českého křídelníka Idrise Hopiho, o jehož chorvatském původu zkušený kouč neměl ponětí.
Poté, co Motoristé vycouvali z konfliktu s prezidentem, jako by ztratili důvod své existence. Ve volebních modelech klesají pod pět procent a podle politologa Jakuba Lyska působí dojmem, jako by se oni sami smířili s tím, že jsou stranou na jedno použití.
Petr Fiala: Od masakru k nenávisti v ulicích. Tři roky od 7. října a lekce pro Evropu
Třetí výročí teroristického útoku na Izrael ze 7. října 2023 znovu obrací pozornost k dění na Blízkém východě. Připomínáme si, co se tehdy stalo. Hodně se ovšem diskutuje i o tom, zda je následný postup Izraele nutnou obranou, nebo již překračuje její hranice.
Důležitým příspěvkem k této diskusi je zpráva Komise pro vyšetření útoků ze 7. října, kterou vedl významný britský historik lord Andrew Roberts. Vznikla při britské parlamentní skupině pro vztahy s Izraelem, která sdružuje zákonodárce napříč politickými stranami.
Výsledný text podrobně zachycuje vraždění, únosy a další zločiny Hamásu ze 7. a 8. října.
Jediná místnost, nedostatek jídla i poslouchání rádia. Rukojmí Hamásu popsali zajetí
Druhé vydání, zveřejněné v březnu 2026, přináší také dokument připisovaný vůdci Hamásu Jahjá Sinvárovi. Jsou v něm instrukce k přípravě útoku a také k natáčení krutostí a okamžitému šíření jejich záznamů.
Masakry a jejich zveřejňování měly cíleně sloužit k zastrašení izraelské společnosti. Brutalita tedy byla součástí plánované operace. Roberts připomíná i nalezené pokyny k vraždění a mrzačení Židů. Hrůzu těchto činů shrnuje slovy: „Nepotřebujeme Danta, aby nám řekl, jak vypadá peklo.“
Jak vypadá peklo
Roberts z těchto zjištění vychází i při svém hodnocení následné války. Zdůrazňuje mimořádnou obtížnost boje proti Hamásu, který mj. využívá civilní obyvatelstvo jako lidské štíty.
Izraelská armáda se podle něj i v těchto obtížných podmínkách řídila zásadami ochrany civilistů. Například předem varovala obyvatele, aby mohli opustit místa, která měla být bombardována. Roberts také odmítá, že by její příslušníci páchali válečné zločiny plošně či systematicky.
V Benátkách měl premiéru film Naza o zabíjení Palestinců v Pásmu Gazy
Ve své přednášce pro australské Centre for Independent Studies v září 2026 říká: „Nevinné děti umírají téměř v každé válce v dějinách, což je tragické.“
Zdůrazňuje však rozdíl mezi civilními oběťmi války a úmyslným zabíjením dětí, jak to dělali teroristé Hamásu. Zároveň varuje před záměnou obětí a pachatelů a před růstem antisemitismu, který nelze vysvětlovat pouze izraelskou vojenskou odpovědí.
Debata o izraelském postupu má své místo. Práce Robertsovy komise nám ale připomíná, že při ní nesmíme ztratit ze zřetele povahu útoku, kterým tato válka začala, ani odpovědnost těch, kteří jej připravili a provedli.
Způsob, jakým o této válce mluvíme, má důsledky i v Evropě. Znovu zde sílí antisemitismus. Často se skrývá za odporem k Izraeli, ale svou nenávist obrací proti Židům obecně.
Turecko vydalo zatykač na Netanjahua kvůli flotile mířící do Gazy. Erdogan je antisemitský diktátor, reaguje Izrael
Záminka k nenávisti
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že oprávněná kritika izraelské vlády nesmí sloužit jako záminka k nenávisti vůči Židům. Francouzský filozof Alain Finkielkraut – sám ostrý kritik politiky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua –, upozorňuje na antisemitismus, který po 7. říjnu ztrácí zábrany.
Jejich varování nám připomínají, že bez ohledu na názor na izraelskou vládu musí být odpor k protižidovské nenávisti společným závazkem demokratických společností.
Finkielkraut přitom pojmenovává znepokojivý paradox: „Paměť, která zvítězila nad zapomněním, už Židy před antisemitismem nechrání.“ Upozorňuje, že žijeme ve společnosti, v níž jsou všude přítomné připomínky holokaustu, a přesto v ní znovu sílí protižidovská nenávist.
Tato historická paměť se podle něj může dokonce obracet proti samotným Židům. Přirovnávání dnešní války k nacistickému vyhlazování totiž zastírá zásadní rozdíl mezi smrtí civilistů v důsledku válečných operací a systematickým vražděním lidí s cílem zničit celý národ.
Influencer z Gazy dostal v Evropě stipendium. Pak se na videu přihlásil k masakru Hamásu
Tento jeho postřeh je důležitý a varující. Znalost dějin sama o sobě nezaručuje, že dokážeme rozpoznat nenávist v přítomnosti. I to, co o minulosti víme, můžeme používat zavádějícím způsobem. Když dnešní události jednoduše srovnáváme s minulostí a přehlížíme zásadní rozdíly, můžeme ospravedlňovat nenávist právě tím, co nás před ní mělo varovat.
Evropští Židé nenesou kolektivní odpovědnost za rozhodnutí izraelské vlády. Pokud se musí bát chodit do synagogy, posílat děti do židovské školy nebo veřejně přiznávat svou identitu, selháváme v ochraně základních svobod vlastních občanů.
Nestačí připomínat minulost při pietních příležitostech. Musíme být schopni rozpoznat a odmítnout stejnou nenávist i dnes, třebaže se zaštiťuje jazykem spravedlnosti a lidských práv. Soucit s palestinskými civilisty a solidarita s ohroženými Židy se nijak nevylučují.
Autor je politolog, poslanec ODS, v letech 2021–2025 předseda vlády České republiky.
Politici vyměnili středověké kočáry za kamery a rozhazují měďáky
Výběr šéfredaktora: Trump superstavitel, vietnamský řetězák a trochu jiná pokuta
Komentář: V čem je český volič jako ten americký? A co z toho pochopil předseda ODS
Překvapivý návod pro muže na šťastnou rodinu. Hlavní roli hraje tchyně
Newslettery
Nejnovější články z Kultury
Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.
Ranní Aktuálně
Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.
Schillerová chystá velkou konsolidaci. Částka překvapí, ve hře jsou i další daně
Až sto miliard korun. Tak velký konsolidační balíček by podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mohla vláda připravit pro rok 2028. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom dosud hovořil o snížení schodku o šedesát miliard. Kabinet tak bude muset hledat další příjmy i šetřit na výdajích. Konkrétní podobu opatření ale koalice zatím nemá dohodnutou.
Francouzský prezident zažívá pomalou agónii. Třese se i projekt, který začal v Praze
Francouzské prezidentské volby se blíží. Uskuteční se už v dubnu 2027 a Emmanuelu Macronovi zbývá posledních několik měsíců ve funkci. Francouzský prezident přitom podle médií prožívá soumrak své politické moci – odvracejí se od něj i někdejší blízcí spojenci a jeho vliv na dění v zemi slábne. Otazník visí i nad budoucností jednoho z jeho evropských projektů, který se v roce 2022 zrodil v Praze.
Brno ovládli Jediové a superhrdinové. Comic-Con přilákal nadšence i filmové hvězdy
To nezní chorvatsky, nechápal Bilič dotaz na český talent. Trapas bral s humorem
Trenér chorvatské fotbalové reprezentace Slaven Bilič vyloučil, že by jeho tým v nedělním domácím utkání v Osijeku proti Česku hrál na remízu, která by znamenala udržení třetího místa ve skupině Ligy národů. Na předzápasové tiskové konferenci ho zaskočil dotaz na českého křídelníka Idrise Hopiho, o jehož chorvatském původu zkušený kouč neměl ponětí.
Schovali svou hvězdu a už ani neskrývají, že jsou stranou na jedno použití. Politolog naznačuje, co čeká Motoristy
Poté, co Motoristé vycouvali z konfliktu s prezidentem, jako by ztratili důvod své existence. Ve volebních modelech klesají pod pět procent a podle politologa Jakuba Lyska působí dojmem, jako by se oni sami smířili s tím, že jsou stranou na jedno použití.