Maďarské povstání bylo jedno z nejkrvavějších vzepření se Sovětům, jaké po druhé světové válce region střední a východní Evropy zažil.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Vypuklo 23. října a bylo brutálně potlačené sovětskou armádou ve dnech 10.-11. listopadu.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Když se Moskva po určitém váhání rozhodla maďarské povstání potlačIt, zodpovídal za rozdrcení povstání ve funkci nejvyššího velitele vojenských sil Varšavské smlouvy maršál Ivan Koněv.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Povstání začalo pokojně - 23. října 1956 se v hlavním městě Budapešti konala nenásilná demonstrace asi 200 tisíc lidí, kteří nesouhlasili s tvrdým potlačením dělnické vzpoury v polské Poznani.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Demonstrující Maďaři se nejprve sešli u sochy Sándora Petőfiho, maďarského revolučního básníka, aby se pak vydali na pochod k pomníku polského generála Józefa Bema.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Pokojná demonstrace se záhy změnila ve spontánní výbuch hněvu směrovaný proti sovětské diktatuře.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Demonstranti se dožadovali svobodných voleb. Vyzývali Rusy, aby "táhli domů", a provolávali i další hesla. Třeba "Rákosi do Dunaje - Nagy do vlády".
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reformní politik Imre Nagy se v průběhu povstání vrátil do čela vlády. Jeho úkolem bylo reagovat na požadavky demonstrantů a pokusit se vyvést zemi z politické krize.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Nagy byl oproti Rákosimu reformista. Zrušil kontrolu nad médii a netajil se plány na reformování maďarské politiky a ekonomiky. Hovořil dokonce o svobodných volbách.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Už rok před vypuknutím maďarského povstání na veřejnosti probíral možnost, že Maďarsko by se podle rakouského vzoru mohlo stát "neutrálním státem". I kvůli tomu byl ale z funkce premiéra v dubnu 1955 odvolán. V době povstání, konkrétně 24. října 1956, se do ní vrátil.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Imre Nagy se povstání nejprve pokusil uklidnit projevem, ale nezabralo to.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Z pilíře na náměstí Hrdinů v Budapešti dav strhl 25metrovou Stalinovu sochu.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Obsazením rozhlasu rozlíceným davem pak začala samotná maďarská revoluce.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Boje v ulicích ukázaly, že nejde pouze o demonstrace, ale o otevřený odpor proti režimu podporovanému Sovětským svazem. Povstání se z hlavního města rozšířilo i do dalších částí země.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Vypukly první boje. Na jedné straně stáli maďarští povstalci, na té druhé Sověti a maďarská tajná policie ÁVH.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Imre Nagy 1. listopadu 1956 vyhlásil neutralitu Maďarska a oznámil záměr vystoupit z Varšavské smlouvy. Tento krok znamenal zásadní výzvu sovětské kontrole nad zemí.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Premiér Nagy přestal o povstání hovořit jako o kontrarevoluci a sám se postavil na stranu "demokratického hnutí".
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Sovětská armáda povstání brutálně potlačila během bojů, které vyvrcholily 10. a 11. listopadu 1956. Podle oficiálních odhadů zahynulo na maďarské straně 2600 až 4000 lidí a téměř 20 tisíc dalších bylo zraněno.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Reklama
Maďarské povstání skončilo porážkou a obnovením sovětské kontroly nad zemí. Sovětská armáda přiznala 722 mrtvých. Události podzimu 1956 se staly jedním z nejvýraznějších symbolů odporu proti sovětské nadvládě ve střední Evropě.
Foto: EST&OST – Jenö Kiss
Do čela Maďarska se postavil János Kádár dosazený ruskými okupanty. Začaly čistky.