


Jaký Andrej Babiš se po čtyřech letech v opozici v pondělí vrátil do Strakovy akademie? Do jaké míry naváže na to, jak si v pozici premiéra počínal posledně? A co lze čekat od jeho koaličních partnerů na straně jedné a od opozice na té druhé? A jakou roli ve vztahu k nové vládě zaujme prezident?

Nejstarší premiér v novodobých dějinách České republiky. V něčem možná klidnější než dřív. S ambicí být považován za státníka, který splnil, co se od něj čekalo. Ale taky populista, predátor a egomaniak, který nesnese, pokud mu někdo přerůstá přes hlavu. Je, jak sám o sobě kdysi prohlásil, „urputné hovado“ – Andrej Babiš.
A přes to všechno, co o něm víme, není zrovna jednoduché říct, co od něj můžeme v jeho staronové roli čekat. Stát se může prakticky cokoli, neboť Babiš je v mnoha ohledech nevyzpytatelný. Možná i sám sobě. Svému okolí ale takřka jistě. „Myslím, že už výroky Andreje Babiše z minulých dnů ukazují, že klíčovým rámcem všech politik nové vlády bude populismus a afekt,“ říká politolog Ladislav Cabada.
„Když shrnu podle mne velmi problematický postoj Andreje Babiše k podpoře ukrajinské obrany proti ruské agresi – kterou jasně spojuji s tím, že jde o obranu všech zemí na západ od Ruska – ať EU pomáhá, ale bez českého příspěvku. Toto je daleko horší než cesta Tomia Okamury a delegace poslanců složené pouze z představitelů nové vlády na Slovensko,“ uvažuje politolog.
A co přesně myslí tím, když používá slovo afekt? „Jako politolog musím upozornit na trend posilování afektivní polarizace na úkor ideologické a argumentační. Paradoxně tak ve vládě zasednou zastánci rozpočtové neodpovědnosti spolu s formací, která se před voliči zaklíná ideou malého státu – ANO a Motoristy nicméně spojuje afektovaný odpor vůči vědeckým argumentům a důkazům, dobře pozorovatelný například v tematice ochrany životního prostředí.“
Afekt je přitom podle Cabady o to paradoxnější, neboť mnohé studie ukazují, že by česká ekonomika díky dobré vzdělanostní úrovni i struktuře průmyslu mohla na inovacích v zelených technologiích výrazně profitovat. A tak to podle jeho odhadu bude i v řadě dalších oblastí. „Bezpochyby i kvůli Babišově posedlosti mikromanagementem,“ míní politolog.
Co bude nesporně nové a jiné, jsou koaliční partneři Andreje Babiše. Minule vládl se sociální demokracií a komunisty, letos se opře o strany situované přesně v opačném koutě české politiky. „Záležet nebude pouze na tom, jaký vlastně bude samotný Babiš premiér, ale také, jak se s novou rolí popasuje věčně opoziční SPD a v politice noví Motoristé,“ říká politolog Otto Eibl.
V každém případě podle něj můžeme čekat nenaplnění toho, co obsahuje vládní prohlášení. „Je to mimo ekonomickou realitu a možnosti. Takže můžeme čekat ještě nějaké období, třeba rok, stesky nad tím, jak Fialův kabinet vládl špatně – mimochodem i proto asi Petr Fiala připravil zprávu o stavu země – a že se tedy realizace některých slibů odkládá,“ uvažuje Eibl.
Obecně ale podle něj lze asi čekat, že se vláda více zaměří na domácí „hřiště“, s mírnou preferencí řešit věci tady a teď. „Obávám se, že i bez ohledu na středně- či dlouhodobý horizont. Voliči vládních stran budou spokojení (asi se jim viditelně povede lépe), nicméně za cenu, že se to zaplatí někdy v budoucnosti,“ má jasno Eibl.
Pokud jde o naši zahraniční politiku, počítá s tím, že bude s největší pravděpodobností zaměřená na Západ. „Řídit ji bude samotný Babiš. Půjde ale o politiku pragmatickou, budeme platit za větší kverulanty, než tomu bylo za poslední roky. Ale nebude to pro zahraniční partnery nic nového - ostatně i v minulosti jsme to už párkrát Evropě takříkajíc osladili,“ vzpomíná politolog.
Celkově podle Eibla půjde o vládu, která nebude tolik inspirativní, co se nějaké vize týče. „Což je škoda. Mentalita nové vlády Andreje Babiše bude svým způsobem konzervativnější. A je otázkou, jak se to promítne třeba do ochoty investovat v Česku ze strany zahraničních investorů, popřípadě v transformaci celého sektoru z pomyslné montovny na něco s větší přidanou hodnotou,“ říká.
Za velkou neznámou pak označuje stabilitu vlády. „Dokážu si představit oba scénáře. Jak vládnutí po celé čtyři roky, tak i turbulence. Musíme si počkat na vykrystalizování vztahů mezi Babišem a ostatními - jasněji bude poté, až budeme mít za sebou hlasování o vydání. Tady je velký otazník hlavně směrem k Motoristům – třecí plochy tam mohou být větší než v případě SPD.“
Eibl nakonec počítá s tím, že se opět probudí občanská společnost. „Myslím, že budeme svědky série akcí a událostí, které budou s vládou spojené, na které bude část společnosti reagovat. Neřekl bych ale, že dojde k nějakému katastrofálnímu průšvihu, takže intenzita těchto aktivit nebude příliš velká,“ uvažuje politolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V neposlední řadě má za to, že se otevírá prostor pro vznik nového politického aktéra, který by mohl efektivně nahradit koalici Spolu. „Opozice se hledá a vlastně to bude mít i docela těžké - hlavně na úrovni jednotlivých stran,“ míní. A pro ilustraci vzpomíná nedávný sjezd TOP 09.
„To, že byl předsedou strany zvolený Matěj Ondřej Havel, zaznamenal málokdo, protože se řešilo úplně něco jiného - Rajchlova pornografická videa. K předsedovi TOP 09 to bylo trochu neférové, ale co se dá dělat. A mám pocit, že jak začal, tak také pokračuje - zájem o dění v menších stranách je minimální,“ říká Eibl.
Podle Cabady bude v každém případě klíčovou rolí opozice upozorňovat na strukturální problémy vládnutí, vycházející primárně z Babišovy ideologické prázdnoty a populistického stylu řízení, stejně jako na konkrétní přešlapy, které nastávají u každé vlády. „Současně je před ní výzva udržet nějakou formu spolupráce, a to v situaci, kdy bude zvenčí i zevnitř nějakým způsobem oslabována,“ míní politolog.
A připomíná, že výrazná bude i role prezidenta Petra Pavla. „Ten určitě nebude jen pasivně přihlížet případným problémům vládnutí, což ostatně již ukázal směrem k novému předsedovi vlády s požadavkem veřejné deklarace řešení střetu zájmů, a ještě výrazněji s ohledem na vládní ambice Filipa Turka,“ připomíná Cabada.
Zdůrazňuje ale, že prezident není v parlamentním systému, jaký máme u nás, tak silný jako vláda s většinovou podporou Poslanecké sněmovny. „Petr Pavel navíc bude muset vážit i příští prezidentskou volbu, do níž se pravděpodobně bude chtít zapojit,“ uzavírá politolog rozhovor pro Aktuálně.cz.



Nigerijský fotbalový útočník Rafiu Durosinmi se po přestupu z Plzně do Pisy uvedl při svém debutu v italské lize gólem. Dva dny po dotažení transferu z Viktorie se dostal na hřiště jako střídající hráč a pomohl týmu k remíze 1:1 s Bergamem. Pisa se díky bodu před víkendovým programem odlepila v neúplné tabulce z posledního místa.



Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara v pátek vydal nařízení, které uznává kurdskou menšinu žijící v Sýrii, garantuje její národní práva a oficiálně uznává kurdštinu jako úřední jazyk. Děje se tak v době, kdy přetrvávají střety mezi armádními silami a kurdskými bojovníky, napsala agentura AFP. Syrská armáda uvedla, že se chystá podniknout další údery na pozice prokurdských milic.



Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.



„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ řekla na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. Připustila, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. "Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu v pátek novinářům.



Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.