Petr Vizina Petr Vizina | Názory
24. 2. 2020 17:29

Posadili byste dítě do auta, které se řídí samo?

Svět stojí na prahu masivního zavádění autonomních aut. S nástupem umělé inteligence je třeba vzít v úvahu, že neexistuje umělé svědomí.
Zavedením autonomní dopravy mohou nastat starosti.
Zavedením autonomní dopravy mohou nastat starosti. | Foto: iStock

Pokud dobíháte tramvaj v zastávce na znamení a ona přesto nezastaví, nemáte na výběr než počkat na další. Jednou když mi tramvaj ujela a potom čekala na křižovatce, jsem ji ale předběhl na další zastávku. Abych viděl řidiče, který se potěší takovou schválností. Vypadal obyčejně.

Foto: Jan Kačer

Nebude se na koho zlobit

Nepříjemný zážitek, ale člověk by si ho měl užít. Brzy totiž bude muzejní. Tramvaje, auta i kamiony by se zanedlouho měly "řídit samy". V USA ustanovila Trumpova administrativa národní strategii pro umělou inteligenci, má podpořit setrvání Spojených států na špičce technologických inovací. Dalším důvodem však může být úzkost z nastupující změny, jak ji připravují technologické firmy. V USA, kde se velká část zboží dopravuje po silnicích, pesimistické odhady uvádějí, že automaticky řízená vozidla by mohla připravit o místa až 50 procent pracujících. Speciální sekci pro umělou inteligenci zřídila loni v září i Rada Evropy, Národní strategii umělé inteligence má i Česko. 

Zpět k tramvaji. Kamery a senzory soupravy bez řidiče v budoucnu vyhodnotí, že na zastávce nikdo nečeká. Tramvaj mi ujede stejně, jen to nebude lidským faktorem, nebude se tedy na koho zlobit. Jenomže zavedením autonomní dopravy ovšem mohou nastat vážnější starosti než ty se zlomyslným tramvajákem.

Nepříjemně blízko

Americká automobilová asociace uvádí, že vlastní dítě by do auta bez řidiče neposadila ani čtvrtina Američanů. A to jsme pouze u pohybu na silnici. U skutečně autonomního vozidla budoucnosti se může například stát, že člověka, na něhož je vydán zatykač, automobil uzamkne a odveze na nejbližší policejní stanici, uvažují autoři článku nazvaném Umělá inteligence a etika, uveřejněném v časopise Harvard Magazine.

Zdálo by se, že jsme si na život s umělou inteligencí, tedy počítačovými algoritmy, zvykli. Už teď mají zmapované naše chování na síti, a tedy rozhodují, koho budeme volit nebo co nakupovat. Možná že i tento článek vám nabídly sociální sítě podle vašich zájmů a preferencí. Jenomže v případě samořídících aut, kamionů, tramvají nebo vozů metra jde o rozhodování nepříjemně blízko vlastnímu tělu.

Hlavní potíží se zaváděním umělé inteligence v dopravě přitom není nedůvěra. Na soupravy a nakonec i na auta bez řidiče si časem zvykneme. Co zatím nedokážeme vyřešit, bývá často dodatkem na konci článků o tom, jak svižně postupuje vývoj autonomních aut. Přitom jde vlastně o podstatu věci. Brutálně řečeno, jak se má řídicí program vozu rozhodnout ve chvíli, kdy není vyhnutí a auto přejede buďto stařenku, nebo kočárek s dítětem? Klasické morální dilema, jak je představuje například etik Michael Sandel v knize Spravedlnost: Co je správné dělat.

Umělé svědomí

Že existují situace, v nichž je třeba volit menší zlo, není nic nového. Novinkou je, že se namísto člověka má rozhodnout počítačový program. A kdo si dovolí vážit životy jedněch proti druhým?  

"Možnost vytvoření myslících přístrojů vzbuzuje mnoho etických otázek," stojí v úvodu jedné z obsáhlých studií. Nejde o to, jak si představujeme myslící stroj, ale jak si vedle něj představujeme člověka. Myslící stroje zamezí nepříjemnostem či katastrofám způsobeným lidmi. Eliminují omyly zlomyslného tramvajáka, opilého řidiče, zbabělého kapitána turistické lodi, pilota se sebevražednými sklony. Počítače dovedou ve stále kratším čase zpracovat stále větší objemy dat. Ovšem lidský faktor ve světě řízeném algoritmy neznamená jen chybu. Co když ten muž zamčený v autonomním voze a vezený na policii není zloděj, ale disident?

Umělá inteligence existuje a je stále dokonalejší. Kybernetici, filozofové nebo lingvisté vedou spor, zda může existovat umělé, resp. strojové vědomí. Není však pochyb o tom, že nikdy nebude existovat umělé svědomí.

Vypadá to, že se zavedením autonomních aut si lidé na předních sedadlech, obrazně, budou moci dát "šlofíka". Stejně jako v případě robotizace práce nebo války, zdání klame. Automatizaci, nezadržitelně pádící kupředu, zvládne jen společnost, pro kterou není "lidský faktor" jen označení chybového kódu, pro niž není duše jen gumový buřt uvnitř pláště na bicyklu. Zní to nadneseně, ale příští morální dilema může představovat umělá inteligence v rukou totalitní moci. Je to jak téma ze staré sci-fi literatury: jedině člověk pečující o duši může přežít ve světě stále rychleji myslících strojů. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy