Josef Pazderka Josef Pazderka | Redakční blog
2. 7. 2018 15:02

Editorial: Po postavách z fotek Josefa Koudelky ze srpna 1968 pátráme v Česku i v Rusku. Pomozte nám

Hledání postav z ikonických fotografií Josefa Koudelky z roku 1968 jsme oficiálně spustili koncem června. Pátráme nejen doma, ale i na východě.
Fotografie Josefa Koudelky ze srpna 1968.
Fotografie Josefa Koudelky ze srpna 1968. | Foto: Josef Koudelka / Magnum Photos

Tak je to tady. Avizované hledání postav z ikonických fotografií Josefa Koudelky z roku 1968 jsme na Aktuálně.cz oficiálně spustili koncem června.

Od dramatických srpnových dní už nás dělí 50 let, řada svědků je bohužel po smrti. Na světoznámých snímcích je i přesto řada mladých lidí, tedy dnešních přibližně sedmdesátníků, a nás velmi zajímají jejich osudy i vzpomínky. Někteří z nich se v minulosti fotografovi Josefu Koudelkovi ozvali, on ale o jejich kontakty přišel. Proto prosí, abyste napsali alespoň nám (e-mail: [email protected]). Příběhy rádi zachytíme a předáme dál.

O něco podobného se paralelně pokoušíme i v Rusku. Ve spolupráci s tamním deníkem Kommersant pátráme po sovětských vojácích, kteří přijeli v srpnu 1968 na tancích do Prahy a Josef Koudelka je v prvních dnech invaze zachytil svým fotoaparátem. Děkujeme kolegům Marině Bočarovové i Dmitriji Kučevovi z Kommersantu, historikům z ruského hnutí Memoriál, rusistovi Štěpánu Černouškovi i dalším, kteří nám pomohli tuto linku hledání rozběhnout. 

Víme, že šance najít někoho z někdejších sovětských vojáků z Koudelkových fotografií je ještě menší než hledání pamětníků v Česku. Mnozí z nich zemřeli a další se kvůli obří rozloze země i rozpadu SSSR o naší výzvě patrně nikdy nedozví. 

Dokud je ale aspoň malá naděje někoho najít, budeme se o to pokoušet. S ohledem na stáří všech účastníků jde pravděpodobně o poslední možnost někoho z postav na slavných snímcích identifikovat…  

Prosíme tedy o další sdílení a šíření naší výzvy. Projekt považujeme za malou splátku velkého dluhu skvělému fotografovi Josefu Koudelkovi za jeho odvahu, se kterou pražské drama srpna 1968 zachytil a poslal do světa. I za poctu všem doposud neznámým hrdinům tehdejších událostí.

#bezvastonedame #obsahrozhoduje   

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy