Pavel Tomášek Pavel Tomášek | Redakční blog
Aktualizováno 17. 6. 2017 17:00

Pojďme přemýšlet o českém hrdinství i zradě. Projděte si speciál k výročí atentátu na Heydricha

Aktuálně.cz připravilo obsáhlý seriál k 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Připomínáme tuto klíčovou událost našich moderních dějin, protože říká mnoho o tom, kým jako národ jsme, co jako společnost reprezentujeme, k jakým hodnotám se jako lidé hlásíme.
Foto: Aktuálně.cz

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

rád bych Vás dnes upozornil na rozsáhlý seriál, který jsme nachystali při příležitosti 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Kolegové, kteří pro vás texty i videa připravovali, investovali do jejich přípravy spoustu energie, a já jsem bytostně přesvědčen, že si zaslouží Vaši pozornost.

Jmenujeme se Aktuálně.cz, jsme online zpravodajským titulem a naší primární misí je informovat vás spolehlivě, přesně, srozumitelně a v souvislostech o aktuálním dění. Činíme tak s maximální zodpovědností, ať už jde o českou vládní krizi nebo terorismus v Británii.

Není to ale jediný úkol, který je pro nás důležitý. Pro nás jako médium, pro nás jako novináře a pro nás jako občany České republiky.

Rozhodli jsme se věnovat tak obsáhle připomínce pětasedmdesát let staré události, protože ji považujeme za klíčovou v našich moderních dějinách. Protože říká mnoho o tom, kým jako národ jsme, co jako společnost reprezentujeme, k jakým hodnotám se jako lidé hlásíme.

Pětasedmdesát let je z pohledu historie krátká doba. Je ale dost dlouhá na to, aby nám současníkům připadaly činy, pohnutky a osudy českých parašutistů nesrozumitelné či minimálně těžko pochopitelné. Jak se chovali lidé, kteří parašutistům z Anthropoidu pomáhali, může přitom být pro nás, žijící starostmi a strachy roku 2017, v lecčems inspirativní. 

Naším seriálem chceme zaujmout i postoj k těžko snesitelným relativizacím, jichž jsou naše doba a život plné. Psali jsme velmi nedávno o tom, jak nakladatelství Naše vojsko rozšířilo nabídku dárkových předmětů, které nabízí k prodeji ve svém e-shopu, o hrnky a trička s podobiznou Reinharda Heydricha. Dali jsme už ve chvíli, kdy se na hrncích vyjímali "jen" Hitler se Stalinem, najevo svůj názor v komentáři Jana Lipolda. Speciál k výročí atentátu a osudy, které v něm popisujeme, budiž ještě jednou odpovědí z naší strany.

V sérii textů, která vychází průběžně a bude se na stránkách Aktuálně.cz objevovat i během června, se věnujeme nejen hrdinství, ale i zradě, která je s atentátem na Heydricha neoddělitelně spjata. Budeme se s odborníky zamýšlet nad smyslem obojího. A odvyprávíme Vám příběhy, které zůstávaly dosud neznámé. Texty díky velkorysé spolupráci s Národním filmovým archivem a organizací Post Bellum doplňujeme o exkluzivní filmové záběry.

Autorský kolektiv na čele s Janem Gazdíkem a vedený editorem Josefem Pazderkou odvedl dle mého přesvědčení výbornou a důkladnou novinářskou práci. Budeme potěšeni, když Vás zaujme, poučí, otevře Vaši mysl novému přemýšlení.

Stane-li se tak, budeme považovat část naší novinářské mise za splněnou.

Příjemné čtení Vám přeji.

Pavel Tomášek, šéfredaktor Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy