Josef Pazderka Josef Pazderka | Redakční blog
1. 3. 2021 11:00

Yes, we can. Rok od počátku pandemie narážíme do zdi, vztek si ale nechme na jindy

Přesně před rokem se covid-19 objevil v Česku. Počet jeho obětí od té doby vyskočil v tuzemsku přes dvacet tisíc osob. Ani po náročných dvanácti měsících není vidět světlo na konci táhlého tunelu, spíše naopak. Únava i frustrace jsou pochopitelné. Neměly by nás ale ochromit a odvést pozornost od klíčových věcí.    
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Vocelka

"Nedokážu to vytěsnit. Opravdu mě to ovlivňuje, je mi úzko a také je mi smutno z toho, jak je celá situace řešená. Roste ve mně vztek, se kterým se samozřejmě snažím nějak pracovat, ale řekla jsem si, že asi půjdu někam na psychoterapii," svěřuje se v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz 36letá lékařka Anna Kšírová. Popisuje v něm své dramatické zkušenosti z první linie na covid jednotce liberecké nemocnice.

Lze předpokládat, že podobné pocity v posledních měsících dolehly na zástupy lidí. Koronavirus se dotýká života každého z nás a pandemie se bohužel v těchto dnech ještě zhoršuje. Úzkost, tísnivý pocit zmaru a vzteku na to, co se děje, jsou přirozené. Situace je dramatická a zátěž enormní, potvrzují lékaři i psychologové.

Pohled na rekordní čísla nákazy, která staví na hlavu jarní premiérovo heslo "best in covid", je hrozivý. "Stojíme asi 20 centimetrů před nárazem do zdi, pokud jsme už do té zdi nenarazili," řekl Radiožurnálu nedávno matematik René Levínský, jeden z nejrespektovanějších odborníků na prognózy dalšího vývoje epidemie.

Zoufalství vzbuzuje také pohled na neschopnost politických a dalších elit najít základní konsenzus na nezbytných opatřeních. Psali jsme o tom mnohokrát. Jako novinář nevynechávám ani média, z nichž některá bezohledně posilují v lidech pocit úzkosti a přehlcení negativními zprávami. Upřímně se za to omlouvám, včetně chyb Aktuálně.cz, kterých se i přes veškerou snahu o střízlivost nedokážeme občas vyvarovat. 

Základ pořád drží

I přesto je nutné připomínat, že ne všichni v kritické chvíli selhali a selhávají. A že česká společnost, zahnaná do kouta, má pořád na čem stavět. Hrdiny dnešních dnů jsou lékaři, zdravotníci i veškerý personál kolem nich. Díky jejich neuvěřitelnému nasazení naše zdravotnictví i přes obrovský nápor (zatím) nekolabuje. Činí se armáda, samosprávy, dobrovolníci, funguje obyčejná sousedská solidarita, podnikatelé nemyslí jen na sebe.

Také odpovědnější část médií dokáže přispět ke zpřehlednění a zklidnění situace. Připomínám namátkou práci dvou laureátů letošní Ceny Ferdinanda Peroutky - Daniela Stacha z České televize a Petra Koubského z Deníku N. Ano, i žurnalistika se dá v kritickém období dělat seriózně a odpovědně. Připomínáme si to i na Aktuálně.cz, kdykoli dostáváme pozitivní zpětnou vazbu na rozcestník pomoci nemocnicím nebo na text, který přinesl nebývalou vlnu solidarity lidem nemocným roztroušenou sklerózou. A chceme se tohoto standardu ze všech sil držet i nadále. Věříme, že to vnímáte a oceníte. 

Odpovědnost, střízlivost a solidarita jsou základ, na kterém můžeme - navzdory pochopitelné únavě a frustraci - pořád stavět jako celá společnost. Znechucení ze selhání klíčových lidí napříč politickou scénou budeme mít možnost vyjádřit nejpozději na podzim v parlamentních volbách. Nepotřebujeme vládu ani politiky k tomu, abychom se sami během pandemie chovali odpovědně: omezili kontakty, používali ochranné roušky, dodržovali hygienická opatření, snažili se o maximální ohleduplnost i pomoc těm, kdo na současnou situaci doplácejí nejvíc. Abychom vystupovali rozvážně tváří v tvář krizi, rozrůstající se do nebývalých rozměrů.  

"Myslím si, že se za tuto situaci budeme ještě hodně dlouho stydět a postupně teprve odhalovat, jak velkým selháním to bylo. Na druhou stranu je důležité myslet na to, co se nám daří, a být hrdí, že se to společně snažíme zvládnout. (…) Je tady řada skvělých příběhů a lidí, kteří pomáhají, a já bych chtěla vlastně všem poděkovat. Cítím k nim stále větší obdiv, a to i k těm, kteří nejsou ve zdravotnictví. Nevidí to na vlastní oči, a i tak si uvědomují vážnost situace," uzavírá rozhovor pro Aktuálně.cz lékařka Anna Kšírová, citovaná hned v úvodu tohoto textu. Mějme její slova v následujících týdnech na paměti. 

VIDEO: Život v pandemii - psycholog Jan Krajhanzl

Život v pandemii: Druhá vlna - psycholog Jan Krajhanzl | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy