Luděk Navara Luděk Navara | Názory
4. 2. 2020 18:00

Lidice jako symbol lži a pokrytectví. Nastal čas měřit všem obětem stejným metrem

Existuje příběh Lidic, který všichni známe. Ostrý spor o osud jedné tamní Židovky teď ale odhaluje ještě jiný díl místní historie. Příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se komunistům právě hodila.
Památník 82 zavražděným lidickým dětem.
Památník 82 zavražděným lidickým dětem. | Foto: Osobní archiv Eduarda Stehlíka

Komunistický režim potřeboval místo, kde by každý mohl odsoudit hrůzy nacismu. Sám se ale zdráhal odsoudit jejich pachatele. Příslušník SS Max Rostock, který řídil vraždy a vypálení Lidic, byl sice po válce dopaden, ale v Československu tajně omilostněn a jako spolupracovník tajné policie odeslán domů do Německa.

Stalo se tak v době, kdy režim Lidice intenzivně měnil v místo, jež mu mělo posloužit k debatám o "spravedlnosti". Do její stalinistické koncepce ale moc nezapadal příběh lidických letců (Josefa Horáka a Josefa Stříbrného), kteří bojovali ve Velké Británii. Všechny takové považovali komunisté za nepřátele a podle toho se k nim také chovali. Horák tak po válce raději emigroval a Stříbrný skončil ve vězení, z něhož se už nesměl do rodné vsi natrvalo vrátit. Svým způsobem tak dopadl hůř než lidický kat Rostock, což představuje specificky komunistický příspěvek k dějinám spravedlnosti.

Největším problémem Lidic ale je, že bezpráví v nich vesele přetrvává až do těchto dnů, takže oba letci se dosud domů nevrátili ani symbolicky. Dodnes tam nemají pomník. Jeho základní kámen byl sice před pěti lety odhalen, jenže po nastalých tahanicích zase rychle zmizel.

Lidé, kteří nebyli

Je příznačné, že kontroverze se rodí v Lidicích prakticky kolem čehokoli. Když například před osmi lety vznikal audioprůvodce po pietním místě, vzbudilo to vášně a stížnosti podobné těm současným. Měl totiž připomínat také jistého Františka Kubíka, který prý nebyl ve vsi oblíben. Jeho manželka Anna s dcerou Evou po únoru 1948 zvolily emigraci, čímž se staly pro ikonický příběh, který formulovali tehdejší komunisté (a ti současní jej se zuřivostí sobě vlastní hájí), neatraktivními rovněž.

Slovo Lidice se zkrátka změnilo v heslo s kontrolovaným významem, jehož součástí se bohužel stali i ti, kteří přežili. Získali díky tomu unikátní status i nepsaná práva, jakým se u nás žádné jiné oběti totalit netěší.

A právě tento unikát začínají objevovat i politici - třeba Jana Bobošíková -, kteří jinak s Lidicemi a jejich historií nemají nic společného. V zásadě je ani nezajímá, ale pochopili, jaký potenciál pro vedení dnešních kulturních válek vypálení a vyvraždění vesnice skrývá.

Jak ukazuje aktuální ostrý spor o osud jedné lidické Židovky, mají komunisté stále dost síly na to, aby uhájili svou verzi celého příběhu a nenechali si ji nijak kazit nově zjištěnými fakty. Ředitelka lidického památníku Martina Lehmannová to chtěla změnit, a je tak dnes už jen ředitelkou bývalou.

Stoupněte si do druhé řady

Kromě politováníhodného konce ale nabízí nový lidický spor také jednu příležitost. A sice šanci znovu připomenout, že u nás stále žijí tisíce pozůstalých po obětech nacistického i komunistického teroru. Jen se o nich tolik nemluví, protože jejich status se ani zdaleka neblíží tomu, jímž disponují přeživší z Lidic. Drtivá většina obětí nemá šanci mluvit do činnosti žádného památníku, protože o jejich odkaz a názory se nikdo krom pár dobrovolníků nezajímá.

Lze samozřejmě namítnout, že vypálení Lidic představuje v moderních českých dějinách událost jen těžko s něčím srovnatelnou. Je ale bolest matky, jejíhož sotva dospělého syna zaživa roztrhali psi u železné opony, menší než ta, kterou prošly lidické ženy? A o kolik by případně asi měla být? Na to, co prožívá, když si bývalí pohraničníci staví na svou počest sochu, se jí nikdo neptá. Počítá se dnes sice k obětem, ale jaksi druhořadým. Jako by utrpení bylo možné kastovat. Podobně si nikdo nevšímá ani těch, kdo musí žít s vědomím, že zmučená těla jejich blízkých semlel kolotoč justičních vražd v padesátých letech.

Lidice se naštěstí dočkaly obnovy i skvělého památníku a jejich oběti příkladné péče. Můžeme na to být hrdi. Na jiných místech, kde za krutých bolestí a nepředstavitelného utrpení vyhasly životy stejně nevinných, dnes ale v řadě případů nestojí nic. Vůbec nic. I třicet let po revoluci tak žijeme v zemi, která hrstce obětí přiznává výjimečné postavení, zatímco jiné mění v masu pamětníků, jejichž trýzeň nikoho nezajímá.

Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 34 minutami

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

před 40 minutami

Právní výbor Senátu doporučil Barrettovou do Nejvyššího soudu USA

Právní výbor amerického Senátu dnes podle očekávání doporučil soudkyni Amy Conyovou Barrettovou do nedávno uvolněné pozice v Nejvyšším soudu USA. Hlasování bojkotovali opoziční demokraté, kteří hlasitě protestují proti neobvykle rychlé snaze vládních republikánů dosadit Barrettovou do funkce ještě před prezidentskými volbami, do nichž zbývají méně než dva týdny.

Poslední slovo ke jmenování soudkyně vysloví plénum Senátu již v pondělí a s největší pravděpodobností ji jako členku nejvyšší americké soudní instance potvrdí, napsala agentura AP.

Barrettovou do funkce nominoval republikánský prezident Donald Trump krátce poté, co v polovině září zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Ta patřila k liberálnímu křídlu soudu, zatímco Barrettová v případě svého potvrzení do funkce posílí konzervativní většinu v tribunálu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy