David Klimeš David Klimeš | Názory
14. 1. 2020 13:00

Ten dům pro penzisty nevypadá zle, jen by měl být o polovinu menší

Jana Maláčová představila důchodovou reformu a debata o ní začala záhy připomínat soutěž Vtipnější vyhrává. Jiný plán teď ale nemáme, vezměme jej tedy vážně.
Ministryně práce Jana Maláčová
Ministryně práce Jana Maláčová | Foto: Michaela Říhová

Na vystoupení ministryně práce byli všichni dobře připraveni. Každý totiž tušil, že přesvědčená sociální demokratka se sotva bude držet při zemi.

Strážkyně státní kasy Alena Schillerová tak raději preventivně nasadila starostlivý výraz. A ještě než stačila spis prostudovat, nechala se slyšet, že stovky miliard navíc v rozpočtu určitě nenajde.

Premiér, který samozřejmě dobře ví, jak třaskavé minové pole penze představují, si zase připravil recitaci poémy o slušných důchodech, na které za něj vždycky bude.

Z opozice vypadlo jen očekávané ujištění, že její zástupci v důchodové komisi s návrhem vůbec nesouhlasili.

A vtipálkům na sociálních sítích pak bylo jasné, že několika patřičně jedovatými poznámkami nic neriskují - a ještě svlaží své účty vydatným deštěm lajků.

To je zatím bohužel všechno. Tak mizerně snad dosud žádná z debat o důchodové reformě ještě nezačala. A že jich tu už bylo požehnaně…

Přestaneme trestat

Pravda, aby návrh ministryně měla republika z čeho zaplatit, potřebovali bychom někde na jižní Moravě odkrýt nekonečná ropná pole. Samotné kostře nové důchodové reformy ale není moc co vytknout, místo ironizování si tedy zaslouží věcnou diskusi o parametrech a nastavení.

Což tedy není moc snadné, protože místo podrobných podkladových materiálů ministryně nechala zveřejnit jen dosti děsivě provedenou grafiku třech možných variant reformy. Říká jim spravedlivá, technická a úsporná. V orientaci ale dosti pomůže, když je pro začátek nazveme přiléhavějšími jmény: nereálná, realistická a zbytečná.

Důchodová reforma podle Jany Maláčové - podklady pro stanovení základního důchodu.
Důchodová reforma podle Jany Maláčové - podklady pro stanovení základního důchodu. | Foto: MPSV

Co přesně tedy dokumenty důchodové komise slibují? Především základní důchod, který by dostávali všichni penzisté. Podle představ Jany Maláčové by měl dosahovat výše 10 500 korun, aby zaručoval minimální životní standard. K němu by se pak připočítávala částka odrážející předchozí životní dráhu každého penzisty. Proti takové architektuře lze sotva co namítat, je to zpřehlednění, po jakém experti volají už roky.

Pochválit lze i mix zásluhového pilíře. Kromě navyšování budoucího důchodu podle odpracovaných let a výše příjmů by se totiž nově měla započítávat i nejrůznější péče - nejen o malé děti, ale třeba i o handicapované příbuzné či umírají rodiče. To dnes stát zcela asociálně vůbec neřeší. Stává se tak, že matka, která po letech pochová své postižené dítě, zjistí, že už nezvládne odpracovat dost let, aby získala slušný důchod. Podle reformy by se ale takovým lidem měla do takzvaného fiktivního vyměřovacího základu započítávat buď průměrná mzda, nebo poslední výdělek - podle toho, co bude vyšší.

Důchodová reforma Jany Maláčové - tabulka pro výpočet fiktivního vyměřovacího základu
Důchodová reforma Jany Maláčové - tabulka pro výpočet fiktivního vyměřovacího základu | Foto: MPSV

Ostatní body návrhu už jsou vcelku banální. Základní pilíř se má valorizovat podle růstu nominálních mezd, zásluhový podle inflace. Dále si každý rodič bude moci přičíst pětistovku měsíčně za každé vychované dítě. A 240 korun za každý rok navíc v práci dostanou "prduchové" - pracující důchodci. Erár je tak odmění za to, že jen pasivně nečerpají penzijní dávku, ale z výdělku také odvádějí daně.

Konec zpravodajství. A teď komentář.

Mylná čísla ve správných kolonkách

Řekněme to pro jistotu ještě jednou: architektura změn je v pořádku a zaslouží uznání. Nastavená čísla a procenta jsou ale mimo. Základní důchod nikdy nemůže fungovat jako minimální životní standard. To je koncepčně špatně. Musí být výrazně nižší. Ze dvou důvodů.

Tím prvním je motivace. Pokud stát garantuje minimální standard, těžko může zároveň lidi motivovat, aby se nějak významněji starali o částku v zásluhovém pilíři. Druhý argument je ještě důležitější, a sice fiskální. Pokud veškeré finance vrhneme do vysokého základního důchodu, moc jich už na potřebné rozrůznění zásluhového pilíře nezbude.

Důchodová reforma Jany Maláčové - graf zatížení rozpočtu.
Důchodová reforma Jany Maláčové - graf zatížení rozpočtu. | Foto: MPSV

Závěrečné propočty reformy jsou vlastně samy nejlepším vysvětlením, proč uvedené částky nelze brát vážně. "V prvním roce po zavedení nového systému vzrostou výdaje oproti současnému stavu o 26 miliard korun. Přibližně 40 % dodatečných nákladů tvoří zavedení nultého pilíře. Tedy zvýšení velmi nízkých starobních důchodů alespoň na úroveň základního důchodu z nultého pilíře (10 500 Kč). Zbylých 60 % dodatečných nákladů pak tvoří náklady na bonus za výchovu dítěte, jinými slovy ocenění péče a výchovy dětí při výpočtu důchodu. Následně se roční výdaje na důchodový systém do roku 2070 navýší v průměru o 1,5 % HDP."

Lze to říci i jednou větou: navrhujeme nastavení, na které nemáme a mít nebudeme.

Těm, kdo to myslí s penzijní reformou vážně (sbohem, pane premiére), za dané situace zbývá prakticky jediná možnost. Podpořit kostru návrhu, s nímž ministryně Maláčová přišla, a zároveň ji zbavit iluze, že by mohla prosadit své maximalistické plány. Druhým krokem je hledání miliard, bez nichž se vzhledem ke stárnutí populace ani sebeuměřenější proměna důchodového systému neobejde.

Armáda naštvaných

Reforma penzí je supertěžká politická disciplína. Svým autorům nikdy nepřinese okamžitou popularitu a žádný politik, který chce být snadno znovu zvolen, se do ní nikdy nežene (rozumíme, pane premiére). Na druhou stranu to není raketová věda. Po třiceti letech přešlapování ji už lidé očekávají a počítají s tím, že nebude bezbolestná. Navíc se už za tu dobu stihlo v tomto ohledu alespoň teoreticky prodebatovat a propočítat prakticky všechno.

Zbývá tedy už jen odvaha k činu a chuť zapsat se do historie. Volba by to mohla být o to jednodušší, že o poslední zbytky luxusu váhat jsme se už připravili. Třicátá léta 21. století se kvapem blíží. S nimi i rychle narůstající armáda penzistů a také jedna zcela nevyhnutelná jistota: buď jejich důchody spadnou o desítky procent, nebo se všem ostatním o podobná čísla zvednou odvody na sociální pojištění. Řečeno bez obalu: buď důchody-žebračenky, nebo placení nereálně vysokého pojištění práceschopnými. Ani jedno nechceme, proto potřebujeme reformu. Rychle.

Video: Karel Kryl - Důchodce, píseň z alba Bratříčku, zavírej vrátka. Animace David Bartoň
 

Právě se děje

Další zprávy