Marek Homolka a Jiří Hloušek | Rozhovory
27. 4. 2008 21:30

Česká krev placená eurem? Raději ne, varuje primář

Rozhovor s Petrem Turkem z Thomayerovy nemocnice
Muži mohou darovat krev maximálně pětkrát za rok, ženy o jeden odběr méně. Podle zákoníku práce je dárcovství krve překážkou v práci z důvodu obecného zájmu. Dárci tedy náleží pracovní volno s náhradou mzdy v plné výši.
Muži mohou darovat krev maximálně pětkrát za rok, ženy o jeden odběr méně. Podle zákoníku práce je dárcovství krve překážkou v práci z důvodu obecného zájmu. Dárci tedy náleží pracovní volno s náhradou mzdy v plné výši. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Švýcarská společnost Sanaplasma nakupuje od lidí krevní plazmu a expanduje v Česku. Nemocnice se obávají, že bude ubývat bezplatných dárců krve.

Český červený kříž zase varuje, že komerčně odebraná plazma může přenášet infekční onemocnění.

Primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek tak jasně riziko přenosu infekčních nemocí nevidí, hned však ale dodává, že jistý si být nemůže.

"Nejde o ohrožení nemocných léčených přípravky z komerčně získané plazmy. Alespoň podle toho, co je dnes známo," říká v rozhovoru pro Aktuálně cz. Petr Turek.

"I když totéž si všichni mysleli i před vypuknutím skandálu s přenosem HIV v osmdesátých letech. I tehdy byly zpracovatelské postupy považovány za bezpečné, a pak se ve světě nakazily tisíce pacientů," připomíná primář, jehož oddělení provádí ročně deset tisíc odběrů od dobrovolných dárců.

A.cz: Český červený kříž varuje před praktikami švýcarské firmy Sanaplasma. Jaký je Váš názor na aktivity této společnosti?

Aktivity firmy Sanaplasma bezprostředně ohrožují systém bezplatného dárcovství a v důsledku toho dostupnost a bezpečnost transfuzních přípravků. Jedná se o přípravky, které se vyrábějí z odebrané krve přímo v nemocnicích - hlavně koncentráty červených krvinek a krevní destičky. 

Ty v současné době není možné ošetřit srovnatelnými proti-infekčními postupy, jaké jsou použity při výrobě léčiv z plazmy. Proto tolik záleží na motivaci dárce krve.

Ohroženo je i plynulé zásobování. Pokud se odběry krve provádějí v nemocnici, posoudí snadno dané pracoviště, zda v danou chvíli potřebuje spíše plnou krev na výrobu transfuzních přípravků nebo plazmu pro průmyslové zpracování.

A.cz: Objevila se firma Humanplazma, která dokonce láká Čechy z pohraničí do odběrného centra v Rakousku. Máte podobné informace o jiných místech v pohraničí?

Odběrové středisko v Retzu funguje již řadu let a pokud vím, je jejich soužití s Transfuzním oddělením ve Znojmě "poněkud problematické". Podobné středisko funguje v Linci, ale vzhledem ke vzdálenosti nejsou problémy tak výrazné. Spekuluje se ale o zakládání dalších středisek a to i na území České republiky.

Devizou českého systému bylo, že až dosud byly odběry plazmy a odběry krve pro výrobu transfuzních přípravků koordinovány a tak nehrozilo, že se dárci přesunou jen jedním směrem a transfuzních přípravků v nemocnicích bude málo. Tento systém se teď narušuje.

A.cz: Čím to, že zahraniční společnosti cílí na Čechy a Slováky? A proč Češi na tyto nabídky slyší. Je to pouze tím, že pět set korun za odběr je dostatečnou motivací?

Bohužel. Dvacet eur má u nás ještě pořád jinou hodnotu než třeba v Rakousku. A veřejnost je "předvychovaná" paradoxně právě bezplatným dárcovstvím. Téměř každý u nás ví, že krev je zatím v medicíně nenahraditelná.

A.cz: Šéf Sanaplazmy tvrdí, že chce vychovávat nové dárce? K čemu myslíte, že je finanční motivací vychová?

Myslím, že finanční motivací se dárce k ničemu rozumnému nevychová. Spíš bychom měli apelovat na zdravý rozum a pocit sounáležitosti. Ostatně - krev někdy může potřebovat každý z nás.

A.cz: Jaký je váš osobní pohled na etickou stránku nákupu krevní plazmy?

Věci nejsou černobílé. Bylo by jistě lepší komercionalizaci se vyhnout. Daleko větší etický prohřešek by ovšem bylo neposkytnout nemocnému péči, kterou potřebuje, kvůli nedostatku plazmy. Nevidím problém, když se přípravky z "mé" plazmy použijí k léčbě nemocných řekněme v Řecku.

Neetické by ale asi bylo, kvůli komerčním odběrům plazmy pro jiné, omezit u nás dostupnost transfuzních přípravků. To jsou přípravky vyrobené v transfuzních stanicích z odebrané plné krve. Kromě etiky je to ale i otázka bezpečnosti. A z tohoto pohledu je placení dárci velmi problematickou motivací.

A.cz: Česká republika je zatím v zásobování krevní plazmou soběstačná, zatímco například některé starší země Evropské unie ne. Čím to vysvětlujete? Proč je tam situace jiná?

Záleží to na řadě faktorů. Věková struktura naší populace je trochu jiná, epidemiologická situace je příznivá, struktura zdravotní péče a spektrum lékařských výkonů se mírně liší. Například ve Středomoří je zvýšená spotřeba krve a menší počet dárců pro výskyt některých krevních chorob. Máme prostě štěstí. Ale je to i důsledek systematické péče o dárce krve.

A.cz: Od odběru až ke konečnému přípravku si nemocnice kontrolují svojí plazmu. Jedná se o standardní postup, nebo to způsobila obava ze Sanaplasmy?

Je to standardní postup. Vzhledem ke zpracování ve velkých výrobních šaržích se bezplatná plazma z Česka přidává k plazmě, která pochází z Evropy a byla rovněž získána bezplatně.

MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
MUDr. Petr Turek, CSc., primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice | Foto: Ondřej Besperát

Nedoporučuje se míchat plazmu lišící se původem, plazmu z geograficky odlišných oblastí. Původ plazmy použité k výrobě léčiv bedlivě sledují kontrolní úřady a jejich prostřednictvím mají nemocnice jistotu, že dostávají zpět přípravky ze stejné plazmy, jakou odeslaly ke zpracování.

A.cz: Jak se určuje cena plazmy a za jakou cenu ji prodávají nemocnice do frakcionačních center?

To se týká nabídky a poptávky, dohody mezi nemocnicí a zpracovatelem. Do ceny plazmy se promítají především náklady na její získání, zpracování a vyšetření. 

A.cz: Zvýhodňují zpracovávající centra dodavatele bezplatné plazmy či je pro ně plazma jen surovinou a nedělají rozdíly mezi bezplatnou plazmou a plazmou komerční?

To je otázka smluvních vztahů. Pro zpracovatele je výhodné, že má zajištěnu surovinu, pro nemocnici to, že má zajištěny léky. A pro nemocného skutečnost, že dostává léky s maximálně možným stupněm zabezpečení.

A.cz: Je cenový rozdíl mezi léky vyrobenými z plazmy bezplatné a plazmy komerční? 

Na volném trhu cenový rozdíl mezi léky vyrobenými z bezplatné plazmy a plazmy komerční není takřka žádný, v případě našich nemocnic ale záleží na smlouvě.

A.cz: Myslíte si, že v budoucnu bude možné vyrobit plazmu uměle?

Nyní je již možné některé složky plazmy vyrobit uměle, například koagulační faktor VIII určený k léčbě hemofilie. U řady jiných složek tomu ale brání různé technologické bariéry, u protilátek si to zatím nelze představit ani teoreticky.
Je dobré mít na paměti i to, že ani uměle vyrobené léky nejsou bez rizik. Doba, kdy poručíme větru, dešti patrně nikdy nenastane. 

 

Právě se děje

před 9 minutami

Italští poslanci vyslovili důvěru vládě premiéra Conteho. Kabinet v úterý požádá o důvěru také druhou komoru Senát, kde ale nemá zaručenou většinu

Zdroj: ČTK
Další zprávy