David Klimeš David Klimeš | Rozhovory
26. 3. 2020 15:40

Je čas zavést chytrou karanténu. Potrvá měsíce, říká zdravotnický expert Hroboň

Širší veřejnosti jeho jméno moc neříká, přesto je dnes jedním z nejdůležitějších lidí v Česku. Je to on, kdo pomáhá vymýšlet strategii boje proti koronaviru. Zdravotnický expert Pavel Hroboň. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč v kritických chvílích znovu začal pomáhat státnímu aparátu a proč si myslí, že "normální svět" se teď jen tak nevrátí.
Pavel Hroboň
Pavel Hroboň | Foto: Ludvík Hradilek

Když v roce 2009 odešel z vládních služeb, vypadalo to, že se státem nadobro skončil. Měl k tomu pádný důvod. Komplexní reforma zdravotnictví, kterou připravoval s ministrem Tomášem Julínkem, skončila v troskách. Pavel Hroboň se proto začal věnovat privátnímu poradenství.

Když ale 8. března krátce navštívil Adama Vojtěcha, možná tím nakonec pro české zdravotnictví udělal více, než kolik toho stihl za tři roky svého náměstkování. Ukázal současnému ministrovi první modelace šíření koronaviru. A přidal varování, že bychom tady taky mohli mít na apríla "Itálii". Od té doby pomáhá vládě formulovat strategii pro boj s koronavirem.

Pavel Hroboň doufá, že tvrdá opatření zabrala, a v rozhovoru popisuje, jak se připravit na takzvanou chytrou karanténu, k níž se v Česku schyluje.

Kdy jste si uvědomil, že postup viru je tak prudký, že potřebujeme nějakou podrobnější predikci, aby to české zdravotnictví vůbec mělo šanci zvládnout?

Přivedl mne k tomu v neděli 7. března kamarád, který sledoval rychlost šíření v zahraničí a u nás. Protáhl si tehdejší rychlost denního nárůstu - 45 procent - do konce března. Jinými slovy udělal scénář naprosto nekontrolovaného šíření infekce - a zděsil se.

Koho jste pak oslovil a jakou roli nyní v epidemiologickém týmu zastáváte?

Hned následující den jsme tato čísla ukázali ministrovi zdravotnictví, který je v úterý ráno uplatnil na jednání vlády. Následně jsme připravili scénáře vývoje, které vycházely z dat a zkušeností v okolních zemích. Na jejich základě jsme pak navrhli sadu opatření. Vývoj v minulém i tomto týdnu zatím naším odhadům, že by mohla zabrat, dává za pravdu. Naštěstí. Nyní dokončujeme epidemiologický model, který k dalšímu dopracování předáme týmu akademiků z Akademie věd a Univerzity Karlovy. S výstupy průběžně seznamujeme ministerstvo zdravotnictví.

A když používáte sousloví "epidemiologický tým", pak bych rád jen upřesnil, že pracuji v rámci čistě dobrovolné soukromé iniciativy. Osobně jsem se nestal členem žádného vládního týmu, někteří moji kolegové ale ano. Spolupráce s vládními organizacemi je ale zatím velmi dobrá.

Troufáte si další vývoj odhadnout i teď?

Předběžně se ze současného vývoje dá usoudit, že plošná opatření, která jsme zavedli včas a v tvrdé podobě, zabrala. Věřím, že následující dny to potvrdí.

Máme ještě nějaké možnosti, jak efektivněji testovat a zadržovat vir?

Pokud opravdu nejbližší dny potvrdí úspěch plošných opatření, přijde čas na změnu strategie. Mohli bychom je pak postupně a částečně nahradit fungujícím systémem takzvané chytré karantény. Tedy rychlou identifikací lidí, s nimiž nakažení přišli do kontaktu, a jejich následnou izolací doma. Umožnit by nám to měla data z mobilních telefonů. Tento koncept uplatňují například Jižní Korea, Tchaj-wan nebo Singapur. Podmínkou jeho úspěchu je ale rychlé testování a přísné dodržování individuální karantény.

Ostatní by za takové situace měla dostatečně chránit prevence - nošení roušek v uzavřených prostorách s více lidmi, mytí rukou a dezinfekční opatření.

Dostali bychom se tak někam mezi současný stav a normální situaci. Záleží ale na osobní odpovědnosti každého z nás. Je třeba se připravit na fakt, že v takovém nastavení budeme žít dlouhé měsíce.

Existuje k této variantě nějaká realistická alternativa?

Jsem přesvědčen, že nikoli. Co potřebujeme, je rychlé potlačení růstu pandemie a následný přechod do stavu, jehož podstatu jsem vám právě popsal. I země, které na začátku s plošnými opatřeními váhaly, jsou k nim dnes okolnostmi nuceny.

Jak se podle vás dotkne epidemie zdravotnictví? Nemám teď na mysli extrémní vypětí lékařů a dalšího personálu, ale budoucnost. Přežijí ekonomicky zdravotnická zařízení a pojišťovny?

To záleží na řadě okolností. Zejména tom, jak hluboký a dlouhý bude ekonomický útlum. Velmi pravděpodobně se ale dostaneme do situace, kdy bude muset stát navyšovat pojistné platby za ekonomicky neaktivní občany.

Co můžeme ovšem udělat teď hned, je lépe naplánovat nemocniční kapacitu, kterou budou potřebovat pacienti s koronavirem. Tak, aby alespoň část nemocnic mohla řešit i plánované případy. Jinak si vytvoříme zbytečně velkou zátěž do budoucna. Jakkoli se totiž teď může zdát, že koronavirus je naším jediným velkým zdravotním problémem, realita je jiná.

Pavel Hroboň (51)
Vystudoval medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a řízení zdravotnictví na Harvard University. V letech 2006-2009 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Přednášel ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě a několik let pracoval jako lékař-internista. Dnes je řídícím partnerem společnosti Advance Healthcare Management Institute, na jejíchž stránkách lze nalézt i část koronavirových grafů, o nichž Pavel Hroboň v rozhovoru mluví.

Sledujte speciál DVTV věnovaný vládním opatřením v boji s pandemií koronaviru. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy