David Klimeš David Klimeš | Rozhovory
26. 3. 2020 15:40

Je čas zavést chytrou karanténu. Potrvá měsíce, říká zdravotnický expert Hroboň

Širší veřejnosti jeho jméno moc neříká, přesto je dnes jedním z nejdůležitějších lidí v Česku. Je to on, kdo pomáhá vymýšlet strategii boje proti koronaviru. Zdravotnický expert Pavel Hroboň. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč v kritických chvílích znovu začal pomáhat státnímu aparátu a proč si myslí, že "normální svět" se teď jen tak nevrátí.
Pavel Hroboň
Pavel Hroboň | Foto: Ludvík Hradilek

Když v roce 2009 odešel z vládních služeb, vypadalo to, že se státem nadobro skončil. Měl k tomu pádný důvod. Komplexní reforma zdravotnictví, kterou připravoval s ministrem Tomášem Julínkem, skončila v troskách. Pavel Hroboň se proto začal věnovat privátnímu poradenství.

Když ale 8. března krátce navštívil Adama Vojtěcha, možná tím nakonec pro české zdravotnictví udělal více, než kolik toho stihl za tři roky svého náměstkování. Ukázal současnému ministrovi první modelace šíření koronaviru. A přidal varování, že bychom tady taky mohli mít na apríla "Itálii". Od té doby pomáhá vládě formulovat strategii pro boj s koronavirem.

Pavel Hroboň doufá, že tvrdá opatření zabrala, a v rozhovoru popisuje, jak se připravit na takzvanou chytrou karanténu, k níž se v Česku schyluje.

Kdy jste si uvědomil, že postup viru je tak prudký, že potřebujeme nějakou podrobnější predikci, aby to české zdravotnictví vůbec mělo šanci zvládnout?

Přivedl mne k tomu v neděli 7. března kamarád, který sledoval rychlost šíření v zahraničí a u nás. Protáhl si tehdejší rychlost denního nárůstu - 45 procent - do konce března. Jinými slovy udělal scénář naprosto nekontrolovaného šíření infekce - a zděsil se.

Koho jste pak oslovil a jakou roli nyní v epidemiologickém týmu zastáváte?

Hned následující den jsme tato čísla ukázali ministrovi zdravotnictví, který je v úterý ráno uplatnil na jednání vlády. Následně jsme připravili scénáře vývoje, které vycházely z dat a zkušeností v okolních zemích. Na jejich základě jsme pak navrhli sadu opatření. Vývoj v minulém i tomto týdnu zatím naším odhadům, že by mohla zabrat, dává za pravdu. Naštěstí. Nyní dokončujeme epidemiologický model, který k dalšímu dopracování předáme týmu akademiků z Akademie věd a Univerzity Karlovy. S výstupy průběžně seznamujeme ministerstvo zdravotnictví.

A když používáte sousloví "epidemiologický tým", pak bych rád jen upřesnil, že pracuji v rámci čistě dobrovolné soukromé iniciativy. Osobně jsem se nestal členem žádného vládního týmu, někteří moji kolegové ale ano. Spolupráce s vládními organizacemi je ale zatím velmi dobrá.

Troufáte si další vývoj odhadnout i teď?

Předběžně se ze současného vývoje dá usoudit, že plošná opatření, která jsme zavedli včas a v tvrdé podobě, zabrala. Věřím, že následující dny to potvrdí.

Máme ještě nějaké možnosti, jak efektivněji testovat a zadržovat vir?

Pokud opravdu nejbližší dny potvrdí úspěch plošných opatření, přijde čas na změnu strategie. Mohli bychom je pak postupně a částečně nahradit fungujícím systémem takzvané chytré karantény. Tedy rychlou identifikací lidí, s nimiž nakažení přišli do kontaktu, a jejich následnou izolací doma. Umožnit by nám to měla data z mobilních telefonů. Tento koncept uplatňují například Jižní Korea, Tchaj-wan nebo Singapur. Podmínkou jeho úspěchu je ale rychlé testování a přísné dodržování individuální karantény.

Ostatní by za takové situace měla dostatečně chránit prevence - nošení roušek v uzavřených prostorách s více lidmi, mytí rukou a dezinfekční opatření.

Dostali bychom se tak někam mezi současný stav a normální situaci. Záleží ale na osobní odpovědnosti každého z nás. Je třeba se připravit na fakt, že v takovém nastavení budeme žít dlouhé měsíce.

Existuje k této variantě nějaká realistická alternativa?

Jsem přesvědčen, že nikoli. Co potřebujeme, je rychlé potlačení růstu pandemie a následný přechod do stavu, jehož podstatu jsem vám právě popsal. I země, které na začátku s plošnými opatřeními váhaly, jsou k nim dnes okolnostmi nuceny.

Jak se podle vás dotkne epidemie zdravotnictví? Nemám teď na mysli extrémní vypětí lékařů a dalšího personálu, ale budoucnost. Přežijí ekonomicky zdravotnická zařízení a pojišťovny?

To záleží na řadě okolností. Zejména tom, jak hluboký a dlouhý bude ekonomický útlum. Velmi pravděpodobně se ale dostaneme do situace, kdy bude muset stát navyšovat pojistné platby za ekonomicky neaktivní občany.

Co můžeme ovšem udělat teď hned, je lépe naplánovat nemocniční kapacitu, kterou budou potřebovat pacienti s koronavirem. Tak, aby alespoň část nemocnic mohla řešit i plánované případy. Jinak si vytvoříme zbytečně velkou zátěž do budoucna. Jakkoli se totiž teď může zdát, že koronavirus je naším jediným velkým zdravotním problémem, realita je jiná.

Pavel Hroboň (51)
Vystudoval medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a řízení zdravotnictví na Harvard University. V letech 2006-2009 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Přednášel ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě a několik let pracoval jako lékař-internista. Dnes je řídícím partnerem společnosti Advance Healthcare Management Institute, na jejíchž stránkách lze nalézt i část koronavirových grafů, o nichž Pavel Hroboň v rozhovoru mluví.

Sledujte speciál DVTV věnovaný vládním opatřením v boji s pandemií koronaviru. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy