David Klimeš David Klimeš | Rozhovory
26. 3. 2020 15:40

Je čas zavést chytrou karanténu. Potrvá měsíce, říká zdravotnický expert Hroboň

Širší veřejnosti jeho jméno moc neříká, přesto je dnes jedním z nejdůležitějších lidí v Česku. Je to on, kdo pomáhá vymýšlet strategii boje proti koronaviru. Zdravotnický expert Pavel Hroboň. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč v kritických chvílích znovu začal pomáhat státnímu aparátu a proč si myslí, že "normální svět" se teď jen tak nevrátí.
Pavel Hroboň
Pavel Hroboň | Foto: Ludvík Hradilek

Když v roce 2009 odešel z vládních služeb, vypadalo to, že se státem nadobro skončil. Měl k tomu pádný důvod. Komplexní reforma zdravotnictví, kterou připravoval s ministrem Tomášem Julínkem, skončila v troskách. Pavel Hroboň se proto začal věnovat privátnímu poradenství.

Když ale 8. března krátce navštívil Adama Vojtěcha, možná tím nakonec pro české zdravotnictví udělal více, než kolik toho stihl za tři roky svého náměstkování. Ukázal současnému ministrovi první modelace šíření koronaviru. A přidal varování, že bychom tady taky mohli mít na apríla "Itálii". Od té doby pomáhá vládě formulovat strategii pro boj s koronavirem.

Pavel Hroboň doufá, že tvrdá opatření zabrala, a v rozhovoru popisuje, jak se připravit na takzvanou chytrou karanténu, k níž se v Česku schyluje.

Kdy jste si uvědomil, že postup viru je tak prudký, že potřebujeme nějakou podrobnější predikci, aby to české zdravotnictví vůbec mělo šanci zvládnout?

Přivedl mne k tomu v neděli 7. března kamarád, který sledoval rychlost šíření v zahraničí a u nás. Protáhl si tehdejší rychlost denního nárůstu - 45 procent - do konce března. Jinými slovy udělal scénář naprosto nekontrolovaného šíření infekce - a zděsil se.

Koho jste pak oslovil a jakou roli nyní v epidemiologickém týmu zastáváte?

Hned následující den jsme tato čísla ukázali ministrovi zdravotnictví, který je v úterý ráno uplatnil na jednání vlády. Následně jsme připravili scénáře vývoje, které vycházely z dat a zkušeností v okolních zemích. Na jejich základě jsme pak navrhli sadu opatření. Vývoj v minulém i tomto týdnu zatím naším odhadům, že by mohla zabrat, dává za pravdu. Naštěstí. Nyní dokončujeme epidemiologický model, který k dalšímu dopracování předáme týmu akademiků z Akademie věd a Univerzity Karlovy. S výstupy průběžně seznamujeme ministerstvo zdravotnictví.

A když používáte sousloví "epidemiologický tým", pak bych rád jen upřesnil, že pracuji v rámci čistě dobrovolné soukromé iniciativy. Osobně jsem se nestal členem žádného vládního týmu, někteří moji kolegové ale ano. Spolupráce s vládními organizacemi je ale zatím velmi dobrá.

Troufáte si další vývoj odhadnout i teď?

Předběžně se ze současného vývoje dá usoudit, že plošná opatření, která jsme zavedli včas a v tvrdé podobě, zabrala. Věřím, že následující dny to potvrdí.

Máme ještě nějaké možnosti, jak efektivněji testovat a zadržovat vir?

Pokud opravdu nejbližší dny potvrdí úspěch plošných opatření, přijde čas na změnu strategie. Mohli bychom je pak postupně a částečně nahradit fungujícím systémem takzvané chytré karantény. Tedy rychlou identifikací lidí, s nimiž nakažení přišli do kontaktu, a jejich následnou izolací doma. Umožnit by nám to měla data z mobilních telefonů. Tento koncept uplatňují například Jižní Korea, Tchaj-wan nebo Singapur. Podmínkou jeho úspěchu je ale rychlé testování a přísné dodržování individuální karantény.

Ostatní by za takové situace měla dostatečně chránit prevence - nošení roušek v uzavřených prostorách s více lidmi, mytí rukou a dezinfekční opatření.

Dostali bychom se tak někam mezi současný stav a normální situaci. Záleží ale na osobní odpovědnosti každého z nás. Je třeba se připravit na fakt, že v takovém nastavení budeme žít dlouhé měsíce.

Existuje k této variantě nějaká realistická alternativa?

Jsem přesvědčen, že nikoli. Co potřebujeme, je rychlé potlačení růstu pandemie a následný přechod do stavu, jehož podstatu jsem vám právě popsal. I země, které na začátku s plošnými opatřeními váhaly, jsou k nim dnes okolnostmi nuceny.

Jak se podle vás dotkne epidemie zdravotnictví? Nemám teď na mysli extrémní vypětí lékařů a dalšího personálu, ale budoucnost. Přežijí ekonomicky zdravotnická zařízení a pojišťovny?

To záleží na řadě okolností. Zejména tom, jak hluboký a dlouhý bude ekonomický útlum. Velmi pravděpodobně se ale dostaneme do situace, kdy bude muset stát navyšovat pojistné platby za ekonomicky neaktivní občany.

Co můžeme ovšem udělat teď hned, je lépe naplánovat nemocniční kapacitu, kterou budou potřebovat pacienti s koronavirem. Tak, aby alespoň část nemocnic mohla řešit i plánované případy. Jinak si vytvoříme zbytečně velkou zátěž do budoucna. Jakkoli se totiž teď může zdát, že koronavirus je naším jediným velkým zdravotním problémem, realita je jiná.

Pavel Hroboň (51)
Vystudoval medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a řízení zdravotnictví na Harvard University. V letech 2006-2009 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Přednášel ekonomii zdravotnictví na Karlově univerzitě a několik let pracoval jako lékař-internista. Dnes je řídícím partnerem společnosti Advance Healthcare Management Institute, na jejíchž stránkách lze nalézt i část koronavirových grafů, o nichž Pavel Hroboň v rozhovoru mluví.

Sledujte speciál DVTV věnovaný vládním opatřením v boji s pandemií koronaviru. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 28 minutami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 55 minutami

V texaském Austinu někdo zastřelil tři lidi, policie pátrá po podezřelém

Policie v texaském Austinu v neděli pátrala po 41letém muži v návaznosti na střelecký incident, při kterém přišly o život tři oběti. Podezřelý byl považován za nebezpečného, panovala obava, že by mohl vzít rukojmího. O událostech informovaly agentury Reuters a AP.

"Zdá se, že jde o izolovanou událost v domácnosti, obyvatelstvu nebezpečí nehrozí," uvedla austinská policie. Její šéf Joseph Chacon ale také vyjádřil obavu, že by hlavní podezřelý "mohl případně vzít rukojmího a sám se někde ukrývat a čekat, než odejdeme". Policie obyvatele vyzývala, aby se vyhýbali oblasti na severozápadě města, kde se střelba odehrála. Lidé z dané oblasti pak neměli vycházet na ulici.

Na místě podle svědků zasahovalo více policejních jednotek a sanitky, uvedla agentura AP. Při střelbě přišli o život dvě ženy latinskoamerického původu a jeden muž tmavé pleti. "Zatím nemáme informace o dalších obětech," uvedly zdravotnické úřady.

Údajný pachatel Stephen Broderick se podle Chacona s oběťmi znal, pozadí incidentu ale policejní velitel dále neosvětlil. Hledaného muže popsal jako černocha nižší postavy. Vyšetřovatelé nevěděli, zda uprchl v automobilu, pracovali ovšem s předpokladem, že je ozbrojený.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Při nehodě vozu Tesla zahynuly dvě osoby, za volantem nikdo neseděl

Dva muži zemřeli při srážce vozu Tesla S se stromem nedaleko amerického města Houstunu. Podle místní policie v autě ale nikdo neseděl za volantem, informovala dnes agentura Reuters. Tesla ani úřady pro silniční bezpečnost nehodu nekomentovaly.

Podle místních médií se nehoda stala v sobotu. Vůz jel vysokou rychlostí, když nezvládl zatáčku a narazil do stromu. Po uhašení požáru policie našla ostatky dvou mužů - jeden seděl v přední části na sedadle spolujezdce a druhý v zadní části vozu.

Nehoda se stala v období, kdy se kvůli několika nehodám zvýšila pozornost vůči systému poloautomatického řízení americké automobilky. Americké silniční úřady prošetřují několik desítek nehod vozů Tesla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy