Jana Maláčová má pod sebou jeden z nejdůležitějších protikrizových programů - takzvaný kurzarbeit. V jeho rámci stát proplácí krizí zavřeným podnikům podstatnou část mzdových nákladů. Ekonomika se ale začíná pomalu rozbíhávat a kurzarbeit tak bude třeba výrazně upravit. Vedle dotací by menším firmám měl erár nově pomoci také dočasným odpouštěním odvodů. Pokud na to dojde, stát vybere každý měsíc až o čtyři a půl miliardy korun méně.
Ministryně neskrývá, že by do konce roku v parlamentu ráda prosadila trvalý kurzarbeit po německém vzoru, aby se v každé krizi nemuselo vymýšlet na koleni překotné řešení.
Při dotazu na stranickou politiku uznává, že ČSSD stále nenašla recept, jak zaujmout voliče. Stále ale věří, že nadcházející krajské volby nebudou tragédií. V těch následujících sněmovních se pak chce stát poslankyní za Zlínský kraj.
Paní ministryně, trochu se ztrácím ve všech těch vládních protikrizových programech. Tak mi to shrňte: co z vládní pomoci funguje a co ne?
Můžu mluvit za ministerstvo práce a sociálních věcí. Naším nejvýznamnějším programem je Antivirus. Funguje velmi dobře. Podporuje přes 631 tisíc pracovních míst ve více než 60 tisících podniků. Vyplatili jsme v něm už přes pět a půl miliardy korun.
Že budete velebit programy ministerstva práce, jsem čekal, ale říkal jsem si, zda třeba nebudete mít výhrady alespoň k dalším formám pomoci, které jdou za ministry ANO. Třeba úvěrový program Covid jistě stále nepomáhá podnikatelům tak, jak by všichni chtěli.
Jistě, to vím. Ale to už je obehraná písnička a věřím tomu, že kolega Havlíček dělá vše pro to, aby se program úvěrů Covid III rozeběhl bez problémů.
Takže kritika mezi koaličními partnery nebude, pojďme tedy zpět k vašim programům. Vy už jste uvedla čísla za kurzarbeit. Ten se opravdu podařilo poměrně rychle rozeběhnout. Ale firmy si nyní stěžují, že je potřeba ho doladit i pro opětovnou obnovu výroby.
Právě proto chceme k dosavadním programům přiřadit ještě jeden další. Takzvaný režim C. Zároveň u stávajícího režimu B - ten řeší částečnou odstávku firem - chceme, aby byl prodloužen do konce srpna. S tím půjdu na vládu.
Začátkem července pak budeme mít nová makroekonomická čísla a rozhodneme se, jaká pomoc bude vhodná od září.
Tak to si trochu rozdělme. Znamená to, že režim A pro plnou odstávku firem postupně sám zanikne?
Ano. Jak se v květnu vše postupně rozvolní, tento krizový režim automaticky zanikne.
Pak tedy dál částečnou odstávku bude řešit režim B. A co tedy bude nově v onom céčku?
Na vládu nesu návrh, abychom změnou zákona od června malým podnikům odpustili odvody za zaměstnavatele. A to za dvou předpokladů: udrží si oproti březnu 2020 devadesátiprocentní zaměstnanost a devadesátiprocentní objem mezd. To znamená, že se nebudou snižovat platy.
Takže do béčka se schovají velké firmy, do céčka malé. Jak malé?
O tom jsme už na vládě debatovali. My jsme navrhovali podniky do 25 a 50 lidí, pan premiér do pěti lidí. Dohodli jsme se nakonec na dvou variantách 25 a 50 a vláda rozhodne.
Kolik to bude stát?
U limitace do 25 zaměstnanců by to byly zhruba tři miliardy měsíčně. U firem do 50 zaměstnanců očekáváme, že to přišlo bezmála na čtyři a půl miliardy.
Je to vlastně celé logické? Dosud byl kurzarbeit financován dotací a nyní do toho vrážíte odklad a odpouštění pojistného?
Je to velmi logické. Přes první dva režimy kurzarbeitu šlo od března tolik peněz, že by na to jen odpuštění odvodů nestačilo. Víte, že Antivirus A a B je postavený na příspěvku na 60, respektive 80 procent superhrubých mezd. Pojistné na sociální pojištění odpovídá ale jen necelým pětadvaceti procentům. Takže pokud bychom jim odpustili jen celé pojistné, ta podpora by byla výrazně nižší. Nyní se ekonomika rozjíždí, takže můžeme začít odpouštět odvody, a to cíleně.
Odboráři i podnikatelé k dosavadnímu kurzarbeitu namítají, že by pomoc neměla být poskytována až ex post, ale už předem zálohově. Aby se firmy nedostaly do úzkých. Proč to nejde?
Když vše běží, jak má, a dostaneme podklady bez chyb, pak posíláme firmám peníze do pěti pracovních dnů…
… to je ten nekonečný spor, kdy vy říkáte, že pomoc chodí včas, a jednotlivé firmy, že ne. Jen mi řekněte, zda by to mělo ještě smysl měnit.
Ne. Teď se překlápíme do režimu odpouštění odvodů, takže se z toho stává rychlý automat, kde zálohy nejsou potřeba.
Svaz průmyslu volá po tom, aby se celý kurzarbeit stal natrvalo součástí české legislativy. Aby se uzákonily podmínky částečné nezaměstnanosti. Půjde to?
Minulý týden jsme zahájili debatu o tom, jak zavést v Česku natrvalo kurzarbeit tak, jak ho známe třeba z Německa.
No a jak to dopadne? Znamená to otevřít zákoník práce, další zákony a najít politickou podporu. To je reálné?
Ano. My shodou okolností musíme stejně otevírat zákoník práce kvůli unijní směrnici o slaďování pracovního a rodinného života, takže to s tím spojíme. Shoda jistě nebude hned, to by bylo naivní očekávat. Že jsme se během dvou týdnů shodli na současném provizorním kurzarbeitu, bylo dané krizí a byl to malý zázrak. Věřím ale, že do konce roku trvalý kurzarbeit projde parlamentem.
Tak a teď konkrétní příklad. Jeden hospodský mi říkal, že nedostane na zaměstnance kurzarbeit, protože má nedoplatek na sociálním pojištění, což je ale u hospod docela běžné…
… a to jste si vymyslel.
Proč bych to dělal?
Protože to není pravda. Ten hospodský asi neví, že jsme přijali v rámci nouzového stavu takzvanou fikci bezdlužnosti. To znamená, že dotyčný může mít dluh vůči státu, a přesto dosáhne na program Antivirus. Může si o to zažádat i zpětně.
Neměl by se ve výjimečné situaci rozvolnit zákoník? Práce pro lidi najednou není a firma musí dávat tříměsíční odstupné. Násobeno někde i masovým propouštěním to jsou velké částky.
Odnáším si z krize dvě poučení. Že zdraví je na prvním místě a že potřebujeme opravdu robustní systém sociálního zabezpečení. Všichni by si měli platit nějaké pojištění a mít dostatečnou ochranu. A přímo k vaší otázce: podnikatelé nyní mohou požádat o pomoc stát a nemusí propouštět. Takže rozhodně ne. Navíc příští týden nás čeká třetí čtení novely zákoníku práce, kterou jsme vyjednávali půldruhého roku.
Navrhujete v něm vyšší pomoc nezaměstnaným - až 15 tisíc korun. Moc nechápu, proč dosud průměrně 8400 korun podpory bylo v pohodě - a nyní v krizi to už v pohodě není a má to být skoro dvojnásobek.
Jen pro kontext: pokud bude stále počet nabídek práce vyšší než poptávka po ní - a jedná se převážně o kvalifikovaná pracovní místa -, je současný systém dostačující. Ale pokud by stoupla nezaměstnanost o desítky či stovky tisíc lidí, nesmíme si podrazit spotřebu. Proto je třeba navýšit částku na něco, z čeho se dá přežít.
A co je realistický kompromis? Co si budeme povídat, 15 tisíc neprosadíte.
Máme tři scénáře, které rozpracoval ekonomický tým při Ústředním krizovém štábu. A ty operují s částkami s malým navýšením, pak deseti a půl tisíci a těmi 15 tisíci. Ale to vše je k diskusi a může se ještě stokrát měnit. Já se domnívám, že vyšší podpora v nezaměstnanosti by měla být prémie za aktivitu v programech Aktivní politiky zaměstnanosti. Tak jak to známe ze severní Evropy.
Takže deset a půl tisíce?
Nechte nás prosím ještě chvíli pracovat, debata teprve začíná.
Další problémovou věcí je ošetřovné. Nejprve to bylo 60 procent, což se ukázalo jako nedostatečné pro lidi s nízkým příjmem. Nyní je to 80 procent, na což zas hudrají firmy, že to nepobízí k návratu do práce. Nebylo možné dát, řekněme, 70 procent, ale jako spodní limit nastavit minimálně pětistovku denně? Aby se ti opravdu chudí dostali k nějakému přijatelnému příjmu?
Určitě jsme mohli celý ten desítky let fungující systém ošetřovného rozbořit a hrát si s ním, aby byl dokonalý. Ale sáhli jsme po rychlém řešení a navýšili procento. Je důležité také říct, že na začátku dubna nikdo nedohlédl konce tunelu. A my jsme chtěli, aby za mimořádných opatření rodiče malých dětí nemuseli řešit každou korunu. Proto 80 procent.
Kdy skončí ošetřovné?
Posledního června.
A co se potom bude dít? Zaměstnavatelé budou chtít matky zpět do práce, děti nebudou mít školu, s tábory je to stále otázka a poslat je promořovat prarodiče moc chytré asi není.
Předpokládáme, že letní prázdniny budou probíhat jako každý rok. Mám informaci, že tábory budou fungovat standardně. K tomu klasicky dovolené či hlídání prarodiči. Přes léto by již v tomto ohledu mělo tedy být vše v normě. A upozorňuji, že po tomto velkém krizovém ošetřovném pak bude stále fungovat klasické ošetřovné na devět dnů ve výši 60 procent platu.
Trochu stranou veřejného zájmu je mimořádná okamžitá pomoc. Přitom je to důležitá dávka, v krizi dvojnásob. Není za první dva krizové měsíce vyplacených asi jen 17 milionů pro pár tisíc domácností trochu málo?
Je to málo.
Není to i tím, že je dávka zbytečně složitá?
Už jsme ji zjednodušili. Když lidé dodají výpis z bankovního účtu a nájemní smlouvu, můžou dnes mít mimořádnou okamžitou pomoc za šedesát minut.
Ale ti lidé by si měli zažádat a nežádají. Podle sociologa Daniela Prokopa přitom součet lidí s velkým - leckdy i nadpolovičním - poklesem příjmu může být 200 až 300 tisíc. Kdy to vyhřezne? Na podzim?
Podle mě ta čísla nesedí. Jsou v podstatě dvě vysvětlení, proč se ty odhady tak rozcházejí.
Jednou možností je, že si lidé pro pomoc na úřady práce prostě nechodí. Úřad v nich nevzbuzuje po reformách někdejšího ministra Jaromíra Drábka důvěru. A věřte mi, že dělám vše pro to, aby to opět bylo místo, kde lidé dostanou pomoc a podporu.
Druhou možností je, že oněch 200 až 300 tisíc lidí má přece jen nějaký příjem: invalidní důchod, starobní důchod, rodičovskou nebo třeba částečný úvazek. A mají tedy nějaké peníze.
Kdo i přesto potřebuje mimořádnou okamžitou pomoc, tomu v krizi vycházíme vstříc. Na jejím počátku ještě fungoval hodně podrobný formulář a ten měl chybovost až 90 procent. Teď jsme ho ale maximálně zjednodušili a chyby jsou u pouhé čtvrtiny žádostí.
Děláme opravdu maximum, nyní pracujeme na tom, jak dostat informace o mimořádné okamžité pomoci k lidem, kteří nesledují veřejné dění, zpravodajství a podobně. Apeluji na všechny, pokud máte kvůli koronakrizi potíže zaplatit základní potřeby jako nájem a jídlo, prosím využijte dávky mimořádné okamžité pomoci. Úřad práce vám pomůže krizi zvládnout.
Pojďme trochu k politice. Pana premiéra jste prý zklamala, prý se chováte nekolegiálně, ostatně prý jako vždy. Souhlasíte?
Kritika pana premiéra mě překvapuje, protože do očí mi ji nikdy neřekl. Dozvídám se to z médií. Chci, aby za mě mluvily mé výsledky. A mým úkolem je bojovat za lidi.
Politicky to ale vypadá, že čím více má ČSSD úspěchů ve vládě, tím vyšší jsou preference ANO a vy klesáte k pětiprocentní hranici.
Je to pořád dokola. Volič se musí dozvědět, co ve vládě děláme. To je nyní asi ještě těžší, protože krize všude posiluje premiéry - připomenu třeba raketový nárůst popularity Angely Merkelové a její CDU. Děje se to všude v Evropě.
Úspěchy, které jsme vybojovali, však musí jít za sociální demokracií a máte pravdu, že na to jsme stále nenašli ten správný recept.
Kde lze vůbec lovit levicovější voliče? Zkusit si od ANO, Pirátů či starostů vzít zpět ty pragmatičtější? Nebo připravit SPD a KSČM o ty protestně naladěné?
Podle mého příliš mluvíme o rozdílech mezi voliči v kulturní rovině a málo v rovině materiální. To musíme změnit. Je tu čtyři a půl milionu zaměstnanců, na které se často zapomíná. Na ty se musíme jako sociální demokracie zaměřit. Když budeme tvrdě hájit jejich zájmy, budeme opět úspěšní.
A kde jsou tito zaměstnanci dnes na politickém vandru?
Všude. Je to ANO, SPD, STAN i Piráti.
Unikl váš interní průzkum, podle kterého můžete v krajských volbách také uspět v pouhých třech regionech. Dá se to ještě nějak zvrátit?
Ten, kdo to z našeho grémia pustil - a že nás tam nebylo mnoho -, to dost popletl. Nebudu to nijak víc komentovat. Věřím v úspěch.
Ať už to dopadne jakkoliv, po krajských volbách brzo přijdou sněmovní. Pro ČSSD to bude otázka přežití ve sněmovní politice. Budete kandidovat?
Ano, plánuji to. Ve svém domácím Zlínském kraji.
Před posledními sněmovními volbami zkusila ČSSD nabrat nový vítr s novým lídrem. Moc to neuspělo, ale smysl to asi mělo. Neuvažujete o tom, že byste si řekla o vedení do těch, které budou na podzim?
To vůbec není na stole.
Jana Maláčová (38)
Do ministerského křesla přišla nečekaně v roce 2018, když původní kandidát ČSSD nabídku kvůli plagiátorské aféře odmítl. Brzo se stala výraznou tváří sociální demokracie a její přestřelky s premiérem Andrejem Babišem už patří k tradičním zvyklostem této vlády. Od roku 2019 je místopředsedkyní ČSSD.
Jana Maláčová je vdaná, má syna. Jejím manželem je náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.