Zastavte migraci, vykašlete se na klimatické cíle, budujte opět průmysl, zbrojte a hlavně – buďte hrdí na to, že jste Evropané! Na evropské dějiny, kulturu a civilizaci. Neřešte „domnělé hříchy minulých generací“, ale spolu s USA budujte novou budoucnost Západu. K tomu vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio Evropany na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Třikrát ho přerušil potlesk.
Na tradiční bezpečnostní konferenci v Mnichově jsou zvyklí spíše na diplomatické projevy než na ty burcující. Ale Evropané asi čekali z Washingtonu něco ještě mnohem ostřejšího, takže ve výsledku bylo v sále cítit spíše uvolnění. Jméno „Donald Trump“ totiž zaznělo jen čtyřikrát, zato Evropané uslyšeli to, co chtěli slyšet: „Spojené státy a Evropa k sobě patří“. Rubio zmínil i historické vazby USA a Evropy. Obě světové války. Studenou válku. Antikomunistický disent ve východní Evropě. Ale také Michelangela, Danta, katedrály a křesťanství, což nepatří k běžné výbavě řečníka v Mnichově. Stejně jako už desítky let není zvykem s obdivem hovořit o koloniální expanzi Západu, o tom, jak po pět set let „misionáři, poutníci, vojáci a objevitelé proudili od břehů Evropy, překračovali oceány, osídlovali nové kontinenty a budovali rozsáhlá impéria rozprostírající se po celém světě“.
Byl to projev, jaký by svého času mohl klidně pronést Churchill nebo de Gaulle (ale jen těžko třeba Ursula von der Leyenová nebo Angela Merkelová). Vyjmenoval za opatrné Evropany všechno, kvůli čemu mají být na Evropu hrdí. A slíbil, že Američané s Evropou počítají. Ale Amerika chce, aby Evropa byla „evropská“ – vědoma si svých tradic, historie a kultury, odmítající masovou migraci, klimatickou politiku, která likviduje průmysl, i globální obchod, ze kterého těží Čína a ne Západ.
Marco Rubio přijel z Washingtonu s jasným poselstvím – počítáme s vámi, ale… To „ale“ znamená, že „národní bezpečnost není pouze souborem technických otázek jako kolik vydáváme na obranu. Zásadní otázkou, na kterou musíme hned na počátku odpovědět, je: co přesně vlastně bráníme“. A Rubio si odpovídá: „Armády bojují za lid. Armády bojují za národ. Armády bojují za způsob života. A to je to, co bráníme: velkou civilizaci, která má veškeré důvody být hrdá na svou historii.“
Několik let poté, co se v západním světě kácely sochy velikánů naší civilizace (ano, i u nás levicové aktivistky alespoň posprejovaly sochu Winstona Churchilla), tu je projev, který neřeší počet mužů, tanků a letadel, ale základní otázku: za co jsme ochotni bojovat. A po letech vzývání diverzity, multikulturalismu a globalizace se vlastně vrací k starému (dobrému?), že za vlast a národ. Potažmo západní civilizaci. „Euforie z vítězství ve studené válce nás vedla k nebezpečné iluzi o konci dějin, o globálním triumfu liberální demokracie. Že budeme žít ve světě bez hranic, kde bude každý světoobčanem. Byla to pošetilá myšlenka, která ignorovala lidskou přirozenost a pět tisíc let lidské historie. Těžce jsme za to zaplatili.“
Rubio odmítl „dogmatickou představu volného a neomezeného obchodu“, ze kterého těží Čína (kterou výslovně nejmenoval, ale všem bylo jasné, koho myslí). „Zavírali jsme naše továrny… přesouvali jsme miliony pracovních míst do zahraničí. A předali jsme kontrolu nad kritickými dodavatelskými řetězci. Investovali jsme do rozsáhlých sociálních systémů místo do obrany.“
A nitku suchou nenechal na zelené politice. „Kvůli klimatickému kultu jsme na sebe uvalili energetické politiky, které ochuzují naše obyvatele, zatímco naši konkurenti těží ropu, uhlí, zemní plyn i cokoli dalšího.“
A došlo samozřejmě i na migraci. „Ve snaze o svět bez hranic jsme otevřeli dveře bezprecedentní vlně masové migrace, která ohrožuje soudržnost našich společností, kontinuitu naší kultury a budoucnost našich národů.“
Rubio by ale nebyl Američan, kdyby zároveň nenabídl optimistickou vizi do budoucna. „Chceme spojenectví, které se odvážně vrhne vstříc budoucnosti. A jediný strach, který máme, je strach z hanby, že bychom svým dětem nezanechali naše národy hrdější, silnější a bohatší… Amerika vytyčuje cestu k novému století prosperity a chceme to učinit společně s vámi, našimi drahými spojenci a našimi nejstaršími přáteli!“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Nosková a její snové tažení. V Kalifornii čeká Češku žhavé semifinále proti Sabalenkové
Tenistka Linda Nosková porazila ve čtvrtfinále v Indian Wells 6:2, 4:6, 6:2 Australanku Talii Gibsonovou a na turnaji přezdívaném "pátý grandslam" postoupila do semifinále. V něm jednadvacetiletou Češku čeká světová jednička Aryna Sabalenková z Běloruska.
Olomouc v prvním osmifinále Konferenční ligy remizovala s Mohučí
Fotbalisté Olomouce remizovali v úvodním osmifinálovém utkání Konferenční ligy doma s Mohučí 0:0. Hanáci udrželi v šestém soutěžním zápase v řadě neporazitelnost, ale zároveň na 11 utkání protáhli sérii, během níž český tým na pohárové scéně neporazil zástupce bundesligy.
ŽIVĚ Izrael zničí Írán a Hizballáh, Írán už není, co býval, uvedl Netanjahu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už Írán není takový, jako býval, a že jeho elitní jednotky utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek podle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu.
Studenti přemohli střelce při útoku na univerzitě Old Dominion v USA
Jeden člověk dnes zemřel a další dva utrpěli zranění při střelbě na americké univerzitě Old Dominion v Norfolku ve Virginii, mrtev je rovněž útočník. Na síti X to oznámil šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel s tím, že FBI případ vyšetřuje jako terorismus.
Euforie v Kladně, Sparta krok od šokujícího konce. Další prodloužení rozhodl Ojamäki
Hokejisté Kladna zvítězili ve třetím utkání série předkola play off extraligy nad Spartou 2:1 v prodloužení. V sérii se ujali vedení 2:1 na zápasy a chybí jim jediná výhra k postupu do čtvrtfinále.