Luděk Navara Luděk Navara | Názory
10. 1. 2020 11:45

Rudý prokurátor, právnička Válková a zrada vzdělanců

Problémem Heleny Válkové není fakt, že za mlada sloužila režimu i straně. Ale že s takovou minulostí dnes usiluje o post veřejné ochránkyně práv.
Foto: Petr Vyoral

Můžeme říct, že je to několikanásobná zrada: Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, poslankyně ANO a kandidátka na ombudsmanku, čelí nařčení, že v rudých sedmdesátých a osmdesátých letech ve svých textech odůvodňovala zákony sloužící k šikaně disidentů.

Jeden z článků v časopisu Prokuratura z roku 1979 napsala s Josefem Urválkem, který se jako prokurátor podílel na justičních vraždách a poslal na smrt demokratickou političku Miladu Horákovou.

Ten článek z roku 1979 má řádně uvedené autory, takže Helena Válková nemůže říci, že by ho nepsala. Ale když dnes tvrdí, že nevěděla, kdo to byl Urválek nebo k čemu jí obhajované zákony sloužily, zrazuje svou profesi, své vzdělání a vlastně celé své postavení: kdo jiný by to přece měl vědět než ona?

Helena Válková ve svých článcích v sedmdesátých letech teoreticky odůvodňovala zavádění takzvaného ochranného dohledu. Jednalo se mimo jiné o institucionalizovanou šikanu těch, kteří byli režimu nepohodlní a nebyli (ještě) ve vězení, protože zavřít všechny bylo složité a drahé.

Na ochranný dohled doplatili v husákovském režimu mnozí disidenti, a jeden z nich za něj dokonce zaplatil životem: Pavel Wonka byl sice vážně nemocen, ale za údajné neplnění podmínek ochranného dohledu jej soudkyně Marcela Horváthová poslala do vězení, kde vzápětí zemřel. Nikdo za jeho smrt nebyl potrestán, i když jeho případ nebyl nešťastnou náhodou, ale tragickým důsledkem řady lidských selhání soudců, prokurátorů či lékařů.

Na začátku té řady selhání ovšem byla slova, která dávala zdánlivou legitimitu mnoha krokům a rozhodnutím. Tak už to v totalitních systémech bývá: blouznivé či zdánlivě racionální názory se převedou do textů a teoretických úvah, které pak otevírají dveře k tragédiím.

Slušní lidé

"Že jsem se na tom podílela, je nesmyslná zkratka," říká dnes Válková. Má pravdu. Ovšem jen v tom, že se jedná o zkratku. Nikoli však nesmyslnou. O "zradě vzdělanců" píše v souvislosti s justiční komunistickou zvůlí v bývalém Československu i spisovatel Vilém Hejl ve své Zprávě o organizovaném násilí: "Českobudějovický okresní soudce Dr. Josef Urválek byl kdysi, podle všech běžných měřítek, spořádaný a slušný člověk," píše. Přesto se později podílel na řadě procesů a Milada Horáková nebyla jediným člověkem, kterého poslal na šibenici.

Stejně tak spořádaně Urválek jistě působil i v odborném kriminologickém ústavu, kde (spolu)pracoval s Helenou Válkovou. Říká se tomu někdy banalita zla: komunističtí zločinci zkrátka často na první pohled zločinecky nevypadají. Podobně jako tak nevypadali ti nacističtí.

Není nic smutnějšího, než když vzdělaný člověk začne sloužit pochybným cílům. Nepatří ale k takovým i Helena Válková? Ne tehdy, když byla mladá a sloužila režimu i straně, která ten režim řídila. Ale dnes, když se se svou minulostí uchází o post veřejné ochránkyně práv. Potřebujeme v neklidných časech další důležitou funkci ovládanou člověkem bez schopnosti (sebe)reflexe?

Kdysi ve funkci prvního ombudsmana začínal Otakar Motejl, právník, který dělal kariéru navzdory režimu (také to šlo) a disidenty naopak obhajoval. Časy se mění. "Kdysi dělala příležitost jen zloděje, v revolučních poúnorových dobách dělala i vrahy, také justiční vrahy," píše Hejl. Otázka: na jaké příležitosti čekají ti, kteří jsou ve funkcích dnes?

Josef Urválek, stejně jako mnozí další komunističtí zločinci nepřiznali svou osobní odpovědnost a je odpovědností nás ostatních, abychom jejich zločiny připomínali a nedovolili jim skončit v zapomnění.

Z počátku se zdálo, že Válková hájí spíš zájmy politické než justiční, ale potom se to změnilo. Chtěla reformy, a tím by se oslabil vliv politiků na justici, proto skončila, říká novinář Spurný. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy