Luděk Navara Luděk Navara | Názory
10. 1. 2020 11:45

Rudý prokurátor, právnička Válková a zrada vzdělanců

Problémem Heleny Válkové není fakt, že za mlada sloužila režimu i straně. Ale že s takovou minulostí dnes usiluje o post veřejné ochránkyně práv.
Foto: Petr Vyoral

Můžeme říct, že je to několikanásobná zrada: Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, poslankyně ANO a kandidátka na ombudsmanku, čelí nařčení, že v rudých sedmdesátých a osmdesátých letech ve svých textech odůvodňovala zákony sloužící k šikaně disidentů.

Jeden z článků v časopisu Prokuratura z roku 1979 napsala s Josefem Urválkem, který se jako prokurátor podílel na justičních vraždách a poslal na smrt demokratickou političku Miladu Horákovou.

Ten článek z roku 1979 má řádně uvedené autory, takže Helena Válková nemůže říci, že by ho nepsala. Ale když dnes tvrdí, že nevěděla, kdo to byl Urválek nebo k čemu jí obhajované zákony sloužily, zrazuje svou profesi, své vzdělání a vlastně celé své postavení: kdo jiný by to přece měl vědět než ona?

Helena Válková ve svých článcích v sedmdesátých letech teoreticky odůvodňovala zavádění takzvaného ochranného dohledu. Jednalo se mimo jiné o institucionalizovanou šikanu těch, kteří byli režimu nepohodlní a nebyli (ještě) ve vězení, protože zavřít všechny bylo složité a drahé.

Na ochranný dohled doplatili v husákovském režimu mnozí disidenti, a jeden z nich za něj dokonce zaplatil životem: Pavel Wonka byl sice vážně nemocen, ale za údajné neplnění podmínek ochranného dohledu jej soudkyně Marcela Horváthová poslala do vězení, kde vzápětí zemřel. Nikdo za jeho smrt nebyl potrestán, i když jeho případ nebyl nešťastnou náhodou, ale tragickým důsledkem řady lidských selhání soudců, prokurátorů či lékařů.

Na začátku té řady selhání ovšem byla slova, která dávala zdánlivou legitimitu mnoha krokům a rozhodnutím. Tak už to v totalitních systémech bývá: blouznivé či zdánlivě racionální názory se převedou do textů a teoretických úvah, které pak otevírají dveře k tragédiím.

Slušní lidé

"Že jsem se na tom podílela, je nesmyslná zkratka," říká dnes Válková. Má pravdu. Ovšem jen v tom, že se jedná o zkratku. Nikoli však nesmyslnou. O "zradě vzdělanců" píše v souvislosti s justiční komunistickou zvůlí v bývalém Československu i spisovatel Vilém Hejl ve své Zprávě o organizovaném násilí: "Českobudějovický okresní soudce Dr. Josef Urválek byl kdysi, podle všech běžných měřítek, spořádaný a slušný člověk," píše. Přesto se později podílel na řadě procesů a Milada Horáková nebyla jediným člověkem, kterého poslal na šibenici.

Stejně tak spořádaně Urválek jistě působil i v odborném kriminologickém ústavu, kde (spolu)pracoval s Helenou Válkovou. Říká se tomu někdy banalita zla: komunističtí zločinci zkrátka často na první pohled zločinecky nevypadají. Podobně jako tak nevypadali ti nacističtí.

Není nic smutnějšího, než když vzdělaný člověk začne sloužit pochybným cílům. Nepatří ale k takovým i Helena Válková? Ne tehdy, když byla mladá a sloužila režimu i straně, která ten režim řídila. Ale dnes, když se se svou minulostí uchází o post veřejné ochránkyně práv. Potřebujeme v neklidných časech další důležitou funkci ovládanou člověkem bez schopnosti (sebe)reflexe?

Kdysi ve funkci prvního ombudsmana začínal Otakar Motejl, právník, který dělal kariéru navzdory režimu (také to šlo) a disidenty naopak obhajoval. Časy se mění. "Kdysi dělala příležitost jen zloděje, v revolučních poúnorových dobách dělala i vrahy, také justiční vrahy," píše Hejl. Otázka: na jaké příležitosti čekají ti, kteří jsou ve funkcích dnes?

Josef Urválek, stejně jako mnozí další komunističtí zločinci nepřiznali svou osobní odpovědnost a je odpovědností nás ostatních, abychom jejich zločiny připomínali a nedovolili jim skončit v zapomnění.

Z počátku se zdálo, že Válková hájí spíš zájmy politické než justiční, ale potom se to změnilo. Chtěla reformy, a tím by se oslabil vliv politiků na justici, proto skončila, říká novinář Spurný. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 25 minutami

Kouč italských mistrů světa Lippi ukončil kariéru

Strůjce italského triumfu na fotbalovém mistrovství světa v roce 2006 Marcello Lippi ukončil trenérskou kariéru. Naposledy vedl do loňského listopadu reprezentaci Číny, ale další angažmá už hledat nebude. Jinou práci ve fotbalovém prostředí nicméně dvaasedmdesátiletý uznávaný kouč nevyloučil.

"Co se týče trenérského řemesla, tak s tím je definitivně konec. Skutečně," řekl Lippi pro RadioSportiva. "Stačilo to. Možná bych mohl být užitečný v jiné funkci, uvidíme. Do jara ale nic," dodal kouč, který s Italy slavil zlato před 14 lety na MS v Německu.

Lippi do roku 2010 působil výhradně v rodné Itálii. S Juventusem získal pětkrát domácí titul a vyhrál i Ligu mistrů. Po odchodu do Číny ovládl tamní soutěž s klubem Kuang-čou a následně neodolal lukrativní nabídce převzít čínský národní tým. Druhé angažmá u něj však ukončil už po čtyřech soutěžních zápasech.

před 31 minutami

Právní výbor Senátu doporučil Barrettovou do Nejvyššího soudu USA

Právní výbor amerického Senátu dnes podle očekávání doporučil soudkyni Amy Conyovou Barrettovou do nedávno uvolněné pozice v Nejvyšším soudu USA. Hlasování bojkotovali opoziční demokraté, kteří hlasitě protestují proti neobvykle rychlé snaze vládních republikánů dosadit Barrettovou do funkce ještě před prezidentskými volbami, do nichž zbývají méně než dva týdny.

Poslední slovo ke jmenování soudkyně vysloví plénum Senátu již v pondělí a s největší pravděpodobností ji jako členku nejvyšší americké soudní instance potvrdí, napsala agentura AP.

Barrettovou do funkce nominoval republikánský prezident Donald Trump krátce poté, co v polovině září zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Ta patřila k liberálnímu křídlu soudu, zatímco Barrettová v případě svého potvrzení do funkce posílí konzervativní většinu v tribunálu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy