Luděk Navara Luděk Navara | Názory
10. 1. 2020 11:45

Rudý prokurátor, právnička Válková a zrada vzdělanců

Problémem Heleny Válkové není fakt, že za mlada sloužila režimu i straně. Ale že s takovou minulostí dnes usiluje o post veřejné ochránkyně práv.
Foto: Petr Vyoral

Můžeme říct, že je to několikanásobná zrada: Helena Válková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, poslankyně ANO a kandidátka na ombudsmanku, čelí nařčení, že v rudých sedmdesátých a osmdesátých letech ve svých textech odůvodňovala zákony sloužící k šikaně disidentů.

Jeden z článků v časopisu Prokuratura z roku 1979 napsala s Josefem Urválkem, který se jako prokurátor podílel na justičních vraždách a poslal na smrt demokratickou političku Miladu Horákovou.

Ten článek z roku 1979 má řádně uvedené autory, takže Helena Válková nemůže říci, že by ho nepsala. Ale když dnes tvrdí, že nevěděla, kdo to byl Urválek nebo k čemu jí obhajované zákony sloužily, zrazuje svou profesi, své vzdělání a vlastně celé své postavení: kdo jiný by to přece měl vědět než ona?

Helena Válková ve svých článcích v sedmdesátých letech teoreticky odůvodňovala zavádění takzvaného ochranného dohledu. Jednalo se mimo jiné o institucionalizovanou šikanu těch, kteří byli režimu nepohodlní a nebyli (ještě) ve vězení, protože zavřít všechny bylo složité a drahé.

Na ochranný dohled doplatili v husákovském režimu mnozí disidenti, a jeden z nich za něj dokonce zaplatil životem: Pavel Wonka byl sice vážně nemocen, ale za údajné neplnění podmínek ochranného dohledu jej soudkyně Marcela Horváthová poslala do vězení, kde vzápětí zemřel. Nikdo za jeho smrt nebyl potrestán, i když jeho případ nebyl nešťastnou náhodou, ale tragickým důsledkem řady lidských selhání soudců, prokurátorů či lékařů.

Na začátku té řady selhání ovšem byla slova, která dávala zdánlivou legitimitu mnoha krokům a rozhodnutím. Tak už to v totalitních systémech bývá: blouznivé či zdánlivě racionální názory se převedou do textů a teoretických úvah, které pak otevírají dveře k tragédiím.

Slušní lidé

"Že jsem se na tom podílela, je nesmyslná zkratka," říká dnes Válková. Má pravdu. Ovšem jen v tom, že se jedná o zkratku. Nikoli však nesmyslnou. O "zradě vzdělanců" píše v souvislosti s justiční komunistickou zvůlí v bývalém Československu i spisovatel Vilém Hejl ve své Zprávě o organizovaném násilí: "Českobudějovický okresní soudce Dr. Josef Urválek byl kdysi, podle všech běžných měřítek, spořádaný a slušný člověk," píše. Přesto se později podílel na řadě procesů a Milada Horáková nebyla jediným člověkem, kterého poslal na šibenici.

Stejně tak spořádaně Urválek jistě působil i v odborném kriminologickém ústavu, kde (spolu)pracoval s Helenou Válkovou. Říká se tomu někdy banalita zla: komunističtí zločinci zkrátka často na první pohled zločinecky nevypadají. Podobně jako tak nevypadali ti nacističtí.

Není nic smutnějšího, než když vzdělaný člověk začne sloužit pochybným cílům. Nepatří ale k takovým i Helena Válková? Ne tehdy, když byla mladá a sloužila režimu i straně, která ten režim řídila. Ale dnes, když se se svou minulostí uchází o post veřejné ochránkyně práv. Potřebujeme v neklidných časech další důležitou funkci ovládanou člověkem bez schopnosti (sebe)reflexe?

Kdysi ve funkci prvního ombudsmana začínal Otakar Motejl, právník, který dělal kariéru navzdory režimu (také to šlo) a disidenty naopak obhajoval. Časy se mění. "Kdysi dělala příležitost jen zloděje, v revolučních poúnorových dobách dělala i vrahy, také justiční vrahy," píše Hejl. Otázka: na jaké příležitosti čekají ti, kteří jsou ve funkcích dnes?

Josef Urválek, stejně jako mnozí další komunističtí zločinci nepřiznali svou osobní odpovědnost a je odpovědností nás ostatních, abychom jejich zločiny připomínali a nedovolili jim skončit v zapomnění.

Z počátku se zdálo, že Válková hájí spíš zájmy politické než justiční, ale potom se to změnilo. Chtěla reformy, a tím by se oslabil vliv politiků na justici, proto skončila, říká novinář Spurný. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 18 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy