Vít Střítecký | Názory
20. 5. 2006 0:01

Rusko potřebuje lásku, ženy a děti

Štědrá příroda generuje Rusku slušné množství "petrorublů" a prezident Vladimír Putin ví, kam tyto peníze investovat.

Kremelský vládce nabídl ve zprávě o stavu Ruské federace dvě odpovědi: Do vylepšení demografické situace a do armády.

Rusko vymírá...

Bylo až vtipně symbolické, když Putin, známý svým zvláštním smyslem pro humor, začal pasáž o populačních problémech současného Ruska řečnickou otázkou: Co je pro naši zemi nejdůležitější? A jakoby ji adresoval trochu zaskočenému ministru obrany Sergeji Ivanovovi. Ivanov v danou chvíli zřejmě netušil, že správná odpověď zní: Láska, ženy a děti.

Putin dobře ví, že demografický vývoj je kritickým problémem jeho země. Počet obyvatel Ruské federace ročně klesá o 700 000 lidí. Do roku 2050 by se podle OSN mohl snížit o více než 30 milionů na zhruba 121 milionů lidí. Ruští statistici jsou navíc ještě skeptičtější a předpovídají pokles pod 100 milionů obyvatel. Stejně tak se také nedaří bojovat s velmi nízkou střední délkou života především ruských mužů. Průměrný Rus se totiž nedožije ani 60 let a zemře ještě před odchodem do důchodu.

Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

Ženy jsou na tom o trochu lépe a z pohledu statistiky oslaví na tomto světě ještě 70. narozeniny. Na vině je především katastrofální životní styl mnohých Rusů, které decimují kardiovaskulární choroby způsobené kouřením a alkoholem.

Rusko se také potýká s velmi nízkou porodností, avšak ne všude. Zcela opačný trend lze zaznamenat v muslimských částech Ruska, především pak v poměrně silných autonomiích Tatarstánu a Baškortostánu. Tyto ukazatele však logicky spíše přidělávají vrásky na čelech kremelských stratégů a rozhodně tak nepůsobí ani jako slabá záplata.

Putin chce vsadit na velmi neosvědčený recept. Hodlá si první ale především pak druhé děti "kupovat" výrazně rostoucími sociálními dávkami a příspěvky. Ze zkušeností z celého světa je však známo, že tahle strategie spíše než rostoucí míru porodnosti přináší volební hlasy. A ty bude ať už Putin či jím vyzvednutý nástupce již brzy potřebovat.

Další možností, kterou populární ruský prezident v projevu zmínil, je imigrace. Jako zdroje přicházejí v úvahu především postsovětské státy. Z nich ale neodchází příliš mnoho lidí, kteří by odpovídali prezidentově představě o vzdělaných a zkušených imigrantech. Nejčastějšími imigranty jsou Číňané, kteří pilně kolonizují asijské oblasti Ruska. Legálně jich v Rusku žije kolem milionu, faktické číslo však může být až sedmkrát vyšší, což by odpovídalo asi 5 procentům obyvatelstva celé federace.

...ale vojáků má stále přes milion

Kdyby chtěl být upřímný, možná by právě při pohledu na ministra obrany ruský prezident zodpověděl svoji řečnickou otázku jinak. Pro Rusko je důležitá armáda, jejíž symbolika a potěmkinovská prestiž jsou již dávno nezávislé na její účelnosti a schopnosti reagovat.

Svědčí o tom i třetinový prostor, který Putin vojenské problematice věnoval. Zřejmě z mírné žárlivosti bývalý "zaměstnanec studené války" zmínil 25 krát vyšší armádní rozpočet USA a zhruba dvojnásobné rozpočty dalších jaderných mocností Británie a Francie a uchýlil se k tradiční sovětské studenoválečné rétorice vzývající odzbrojování a režim nešíření zbraní hromadného ničení jako pilíře strategické stability.

Ruské námořnictvo se po bolestné ztrátě Kurska může těšit na dvě nové atomové ponorky, první čistě ruské výroby, vybavené moderními raketovými systémy. Značné investice se chystají i do pozemních raketových základen. Tento typ zbraní však Rusko nehodlá použít k sebeobraně (není před kým) ani odstrašení (není koho odstrašovat) a už vůbec nepomohou v Čečensku, Beslanu, Nalčiku či v divadle Na Dubrovce. Budou sloužit jako psychologický "argument" při nátlakovém vyjednávání.#reklama

Pokud se Rusku podaří i plánovaná reforma, která by na jednu stranu snížila počet vojáků, kterých je teď v Rusku asi 1 400 000, ale ubojeschopnila jich více než současných 50 000, významně vzrostou jeho geopolitické možnosti. Tyto ambice Putin v posledních letech nikdy neskrýval a od jeho nástupce lze v tomto očekávat zcela konjunkturní chování.

Ruský komplex z několika geopolitických proher posledních let (Pobaltí, Kaspický region) tak nemusí trvat dlouho.

Autor je výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Specializuje se na sledování bezpečnostní situace v post-sovětském světě.

 

Právě se děje

Další zprávy