Rusové válčí na Ukrajině 1418 dní. Kam za tu dobu došli jejich předci za druhé světové války?

Válka na Ukrajině trvá právě 1418 dní. Přesně tak dlouho trvala druhá světová válka, jak ji chápou Rusové – tedy od napadení Sovětského svazu Německem 21. června 1941 do kapitulace Německa 9. května 1945. Za tu dobu došla sovětská armáda od Moskvy do Berlína. Za stejnou dobu nedobyla ruská armáda Pokrovsk…

Rusové ji označují jako Velká vlastenecká válka a je to určující moment ruské státní ideologie. „My jsme porazili fašismus“, „my jsme zachránili Evropu“, „my jsme osvobodili ujařmené evropské národy“, „my jsme přinesli největší oběti“. Velká vlastenecká válka je v Rusku jakési státní náboženství.

I válku proti Ukrajině vysvětluje Putin pomocí termínů z druhé světové války – „denacifikace“, „boj proti fašismu“, sovětské vlajky běžně užívané ruskými jednotkami. Jenže oproti předkům, kteří za 1418 dní urazili 1600 kilometrů z Moskvy do Berlína (po strašných porážkách z léta a podzimu 1941), potomci hrdinů z Velké vlastenecké války za stejnou dobu dorazili z Doněcku do Pokrovsku (50 km), z Krymu kousek za Cherson (cca 120 kilometrů – odkud se ale nakonec museli stáhnout) nebo z Luhansku k Siversku (90 km).

Nedá se to samozřejmě plně srovnávat. Sovětský svaz vynakládal na válku přibližně 60 % svého HDP, nyní Rusko vynakládá na válku 7–9 % HDP. Válka se tehdy týkala všech, nyní se Kreml úzkostlivě snaží, aby se především střední třídy ve městech nedotkla. Tehdy zemřelo více než dvacet milionů obyvatel, nyní (pravděpodobně) 150-250 000. SSSR dostával masivní materiální pomoc od západních spojenců – 400 000 nákladních automobilů, 22 000 letounů nebo 12 000 tanků. A také statisíce tun klíčových surovin (například 330 000 tun hliníku) nebo polovinu sovětské potřeby pohonných hmot. Nyní čelí Rusko západním sankcím a dodávky zboží z Číny musí Rusko platit hotově nebo zvýhodněnými dodávkami ropy a plynu. A navíc Čína nedodává zbraně a munici.

Rusko si přitom mohlo nadále hrát s Evropou, která chtěla levný ruský plyn a ropu. Ti, kdo varovali před Moskvou, byli i po roce 2014 chápáni takřka jako váleční štváči (polští a pobaltští politici by mohli vyprávět…). Ukrajina nikoho nezajímala. Kdo ví, zda by se Západ odhodlal k nějaké akci, kdyby Putin zaútočil pouze na Donbas. Zpřetrhat veškeré svazky s Ruskem kvůli Kramatorsku? Frontální útok na Kyjev, statečná ukrajinská obrana i statečné selfie prezidenta Zelenského z města, ke kterému se blížily ruské tanky, ale donutilo i největší váhavce vybrat si stranu.

Po čtyřech letech války Rusko krvácí lidsky i ekonomicky, ztratilo výhodné obchodní vazby s Evropou, stalo se čínskou ekonomickou kolonií, přišlo o spojence ve světě (včetně Arménie, Ázerbájdžánu, Sýrie a nově Venezuely, připraví se Írán) a získalo dva nové sousedy coby členy NATO – Finsko a Švédsko. Stalo se závislým na munici ze Severní Koreje a stále více na importu vojáků z Afriky. Na Donbase za tu dobu postoupilo Rusko o necelých sto kilometrů za cenu milionu padlých, raněných, zajatých a nezvěstných vojáků. Ruské námořnictvo je vyhnané z Černého moře, jeho armáda moderních tanků je prakticky zničena a flotila strategických bombardérů těžce poškozená.

To neznamená, že Rusko nemá šanci na Ukrajině ještě dosáhnout nějakých zisků. Ani že Ukrajina netrpí a nekrvácí a nemá své problémy. Ale vsadím se, že takový výsledek si 24. 2. 2022 Vladimír Putin nepředstavoval.