Martin Fendrych Martin Fendrych | Názory
11. 1. 2016 11:25

Silvestrovské útoky v Kolíně - hnus. Podobně odporné je i domácí násilí na ženách

Tisíce žen u nás i v zemích Unie trpí násilím od svých nejbližších. Čísla jsou vysoká, zarážející, nelichotivá.
Domácí násilí na ženách. Velký problém v intimitě za zavřenými dveřmi.
Domácí násilí na ženách. Velký problém v intimitě za zavřenými dveřmi. | Foto: www.sainthoax.com

Silvestrovské události v Kolíně nad Rýnem pohnuly Německem, Evropou a samozřejmě taky Českem. Většina z nás je pohoršena, vyděšena tím, co se stalo: masivně provozovaným sexuálním obtěžováním žen.

Odehrávalo se to i v jiných městech Evropy. V Kolíně se mělo na obtěžování podílet asi tisíc mužů severoafricko-arabského původu. Mezi nimi byli podle zpráv policie nepochybně i čerství uprchlíci z islámských zemí. Čísla obětí neustále rostou, hlásí se další a další ženy, jen v Kolíně nad Rýnem už jejich počet přesáhl pět set.

Základní teze: je to naprosto nepřijatelné, ale zároveň to chování, i když probíhalo masově a i když má hromadný sexuální útok svůj vzor v arabském světě (používá se pro něj podle Spolkového kriminálního úřadu termín „taharruš gamea“), nelze vztáhnout na všechny přistěhovalce a žadatele o azyl. Zrovna tak nelze tvrdit, že se tak chovají „muslimové“. Jejich duchovní vůdci takové jednání jednoznačně odmítají, odsuzují, považují za trestuhodné.

Výhodou těch smutných násilných incidentů je, že můžeme ukázat směrem od sebe, můžeme se těšit pocitem, že my, Západ, Evropané, jsme v tomhle dál, jsme lepší. Což je jakýsi skoro kolektivní pocit.

Sexuální napadání žen, kterého se dopouštěli mladí muži v Kolíně, Hamburku, Stuttgartu a jinde, by naši pozornost mohlo obrátit k životům mnoha dalších západních žen nejen na Silvestra. Pohoršuje, rozvztekluje, uráží nás, když imigranti napadají „něžné“ či „slabé“ pohlaví na veřejnosti. Ale ženy jsou často napadány i doma, a to některými evropskými muži. Třeba v Česku, ale i v jiných zemích, je domácí násilí hodně rozšířené, představuje velký problém, o kterém se ovšem příliš nediskutuje.

Zákony domácí násilí samozřejmě zakazují a trestají. Ale ono se odehrává za zdmi, za zavřenými dveřmi, takže se o něm policie často vůbec nedozví (kde není žalobce, není soudce).

Intimní terorismus

Minulý týden mi známý vyprávěl o dvou případech domácího týrání, které se táhne desetiletí. Jedno páchá zhruba osmdesátiletý muž mnoho let na své o málo mladší ženě. Oba vysokoškoláci. Druhého se dopouští syn (cca 50) na své matce. Oba z významné vědecké rodiny. Několik let jsem pracoval se ženou, kterou bil manžel z rodiny známého českého politika. Odmítala pomoc. Nakonec se s ním rozvedla.

Zřejmě skoro každý z nás, kdo své okolí vnímá, o takových případech ví. Domácí násilí se podle expertů týká v 95 procentech případů právě slabšího pohlaví. Týrány bývají i děti. Nejméně muži. Týrání mívá tragické konce. Experti mu říkají „intimní terorismus“.

V Česku neexistují oficiální statistiky. Občanské sdružení Rosa na svých stránkách uvádí: „Podle reprezentativního výzkumu provedeného v roce 2003 v České republice Sociologickým ústavem AV ČR a Filosofickou fakultou UK zažije některou z forem domácího násilí za svůj život 38 procent žen.“ Strašné číslo.

Čerstvější data? Obecně prospěšná společnost proFem prováděla v únoru 2012 průzkum. Z šetření vyplývalo, že bití, psychické deptání či pronásledování zažilo ve svých rodinách čtyřicet procent českých žen. - Drtivé. Policie se zabývala pětinou případů domácího násilí. Tři procenta šla k soudu. Průzkumu se účastnily tři tisíce respondentek nad osmnáct let. V roce 2011 se obětí domácího násilí mělo stát 11 procent žen. „Většinou je to dlouhodobé týrání. Nikdy není jeden incident,“ sdělil sociolog Kamil Kunc.

Ve více než čtvrtině případů násilníci volili opakované ponižování, v pětině případů došlo i na fyzické napadení, ve 12 procentech se jednalo o pronásledování. Přes dvě třetiny obětí trpí psychickými problémy, poruchou spánku či ztrátou sebedůvěry. Otřesem mozku končí čtyři procenta případů, zlomeninami či bodným poraněním dvě procenta (iDnes, březen 2012). To ve mně, v českém muži, nevyvolává zrovna pocit hrdosti a pýchy.

Pomoci ženám nejen v Kolíně

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2014 zveřejnila výsledky obřího průzkumu týkajícího se násilí na ženách napříč EU. Vycházel z osobních rozhovorů se 42 tisíci ženami ve 28 členských státech Evropské unie, s průměrně patnácti sty rozhovory na jeden členský stát. Výsledky tristní.

Výsledky průzkumu FRA za Českou republiku: 32 procent žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí, jehož se dopustil partner nebo ne-partner od svých 15 let. Devatenáct procent dotázaných zažilo fyzické násilí od partnera. Sedm procent zažilo sexuální násilí... A 47 procent dotázaných Češek zažilo nějakou formu psychologického násilí od současného nebo předchozího partnera. Z průzkumu se dozvíte i to, jak jiné země EU trpí s domácím násilím na ženách.

Ještě jiné zdroje. Podle českých policejních statistik z roku 2013 kriminalisté vyšetřovali 112 vražd motivovaných osobními vztahy. Z toho 52 obětí útok nepřežilo, 57 čelilo pokusu o vraždu a 3 lidé byli ve stadiu přípravy vraždy. Ze všech těchto obětí tvořily 84 procent ženy!

Tato zarážející čísla opět nevypovídají o nějaké kolektivní vině českých či evropských mužů. Stejně jako Kolín a další města nic takového nevypovídají o „uprchlících“ obecně. Ta čísla nás jen upozorňují na to, že bychom měli ženám pomoci nejen v Kolíně, ale vlastně ve všech státech Unie. Mnohé trpí za zavřenými dveřmi, doma.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 25 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy