David Klimeš David Klimeš | Názory
8. 1. 2020 12:00

Superhrubý populismus. S touto vládou se žádných nižších daní nedočkáme

Jako na začátku každého nového roku to vypadá na jistojisté zrušení superhrubé mzdy. Ale dopadne to jako vždy. Ani tato vláda není schopna smysluplné daňové reformy.
Udělám to ještě jednou - a uvidíme, jak to dopadne :) Ministryně financí Alena Schillerová.
Udělám to ještě jednou - a uvidíme, jak to dopadne :) Ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Ludvík Hradilek

Slibem nezarmoutíš. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová navrhla zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní na 19 procent z hrubé mzdy. Není se ale na co těšit. Paní ministryni lze možná věřit, že chce nepovedenou superhrubou mzdu přivést do hrobu, ale sama také dobře ví, že na to nemá sílu. Na její straně nejsou ani partneři z ČSSD a KSČM, ale ani zpomalující ekonomika, která už tolik nekropí erární kasu dodatečnými daňovými příjmy.

Snad ministryně promine, ale zcela zde sedí bonmot připisovaný Albertu Einsteinovi: "Šílenec se pozná podle toho, že opakuje stejnou věc znovu a znovu a očekává přitom jiné výsledky."

Ve skutečnosti tedy nejde o víc než populismus: Národní investiční plán, zrušení superhrubé mzdy a nižší daně mají zjevně posloužit jako taháky ekonomického programu ANO před sněmovními volbami, které nás čekají už příští rok.

Na promyšlenou daňovou reformu, která by řešila nejen nepovedenou superhrubou mzdu, ale především zatížení populace neúnosně vysokým sociálním a zdravotním pojistným, tak můžeme zapomenout. Nenabízí ji ani vláda, ale bohužel ani opozice.

Ruším, rušíš, rušíme

Co nyní navrhuje ministryně Schillerová, není žádná novinka. Jen oprášila svůj starý nápad, aby zaměstnanci místo současných 15 procent ze superhrubé mzdy (reálně 20,1 z hrubé) nově platili 19 procent z hrubé mzdy.

Že ale zrušení superhrubé mzdy nelze nijak smysluplně prosadit, sama přiznala už loni na jaře v rozhovoru pro týdeník Ekonom: "Zkoušela jsem to už dvakrát. Poprvé k tomu nebyla politická vůle. Podruhé jsem to nyní zkoušela s ministrem Adamem Vojtěchem spojit s reformou zdravotního pojištění." Sice rovnou slibovala, že to ještě jednou přinese na jednání koaliční rady, ale také rovnou dodávala, že nečeká úspěch: "Upřímně říkám, v této chvíli jsem k tomu skeptická." 

Zjevně tedy i letos navrhuje věc, u níž se už opakovaně ukázalo, že nemá sebemenší šanci projít.

Není to ale jediná špatná zpráva. Ministryně při oznamování staronového záměru mimoděk také přiznala, že návrh má stále hluchá místa a některým skupinám obyvatel by daně fakticky zvyšoval. Na starý návrh tedy v Letenské ulici nikdo zjevně ani nesáhl, prostě ho jen vytáhli z archivu, aby se na něj zas chvíli neprášilo.

Když jej přitom loni výzkumníci z akademického think-tanku IDEA kontrolně propočítávali, zjistili, že vládní ekonomové vůbec nebrali v úvahu minimální základy pro pojištění a další proměnné. Systém by tak notně zakopával o daňové schody a chudým vůbec nepomohl.

Takže jsme tam, kde od roku 2008 prakticky pokaždé: než mizerný způsob rušení superhrubé mzdy, raději ji ještě jeden rok - ale už opravdu poslední! - nechme. Je vlastně skoro k neuvěření, že už desátým rokem se politici permanentně snaží o její zrušení, ale žádný alespoň trochu logický návrh pořád ještě nedokázali přinést. I to něco vypovídá o stavu zdejší politiky.

Padouch nejsou daně, ale pojistné

Situace se přitom rozhodně nelepší. Tančení na hrobu superhrubé mzdy, která ale pořád ne a ne zemřít, nabírá už spíše tragikomické obrysy.

Když se na konci minulého roku sešli v televizi premiér Andrej Babiš a lídr opozice Petr Fiala, předseda ODS slavnostně vytáhl na předsedu vlády dokument k podpisu, že do roka zruší superhrubou mzdu. Vypadalo to skvěle, státnicky. Jenže ODS chce jen zrušit superhrubou mzdu při zachování daňové sazby, což by v praxi znamenalo okamžitý výpadek desítek miliard korun ročně. A ani by to nepomohlo všem, protože mnohé nízko- i středněpříjmové rodiny už stejně žádné přímé daně neplatí, drtí je ale vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění.

A zde je jádro pudla. Rušení superhrubé mzdy je třeba spojit nikoliv se snižováním přímých daní, ale především s reformou důchodového a zdravotního systému. Základem by mělo být uměřené snížení pojistného, což ale nelze provést bez velké reformy sociálních systémů. Ta je samozřejmě extrémně nepopulární a vyžaduje velkou porci politické odvahy. Tou však nikdo z tuzemského politického panoptika momentálně nedisponuje, a tak dál všechno zůstává u jednoduchého hesla na billboardy: volte nás, zardousíme superhrubou mzdu a snížíme vám daně!

Tak tomu bylo ve volbách 2010, 2013 i 2017. A nepochybně to naši političtí furianti ještě minimálně jednou otočí i v roce 2021.

Ta vytrvalost dává vzpomenout na čtrnáct let staré přiznání někdejšího maďarského premiéra Ference Gyurcsányho "lhali jsme ráno, v poledne i večer". Jako bychom teď v Česku zažívali něco podobného: slibovali jsme předminule i minule, slibujeme teď a uděláme to i příště. Nikdo jiný vám nedá tolik, kolik vám my umíme slíbit…

Solidarita musí existovat, důchodkyně se při úmrtí manžela ocitají na hranici chudoby, říká šéfka Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy