| Názory
15. 4. 2006 11:00

Turecká svačina v klidu, u školy policie

Berlin - Na školním dvoře v Rütli-Schule v berlínském Neuköllnu stojí policie a kontroluje studenty, zda nemají věci, které do školních lavic nepatří.

Poslední dobou se totiž stávalo, že v brašnách nosili kromě učebnic také zbraně, kterými pak napadali učitele na katedře. Ti před časem už nemohli agresivitu svých svěřenců vydržet a obrátili se na školní radu s výzvou: Zavřete naši školu, není tu bezpečno.

Důvod? Neukölln je čtvrť s téměř největším počtem tureckých a arabských přistěhovalců v Berlíně, přes 83 procent žáků z "nebezpečné školy" pochází právě z těchto rodin.

Život v Německu jen pod přísahou

Případ z Rütli-Schule se stal na začátku dubna známý po celém Německu. A rozvířil nové debaty o tom, kam by měla směřovat německá integrační politika a jak by se Německo mělo postavit ke svým více než 7 miliónům cizinců. První hlasy - z konzervativního tábora především - volají po tvrdším přístupu.

Předseda koaliční CSU Edmund Stoiber toto pondělí navrhl sankcionovat žadatele o trvalý pobyt a občanství, kteří by odmítli integrační kurzy. Povinnost docházet na ně by chtěl bavorský premiér uzákonit. V kurzech by se podle něj cizinci měli naučit znalostem o německé kultuře a dějinách a poznat německý právní a hodnotový řád, na závěr by žadatele čekal test. Získání občanství by podle Stoibera měla završit slavnostní přísaha na německou ústavu. Kdo by kurzy odmítl, přišel by o sociální dávky. Při opakovaném odmítnutí pak o povolení k pobytu.

Správný Němec zná křídové útesy

Vzor si Stoiber zřejmě vzal u hessenského ministra vnitra Volkera Bouffiera. Ten již před časem zveřejnil seznam otázek, které by podle něj měl žadatel o německé občanství zvládat. Jeho test vzbudil spíše pobavení, na mnoha otázkách by si totiž vylámal zuby leckterý německý intelektuál. Podle Bouffiera by měli cizinci například vědět, po kom je pojmenována výstava současného umění v Kasselu, o jaké sportovní události pojednává film Zázrak z Bernu anebo jaký motiv ztvárnil malíř Caspar David Friedrich na svém obraze z ostrovu Rujana.

Křídové útesy na Rodenu od Caspara Davida Friedricha (1774-1840)
Křídové útesy na Rodenu od Caspara Davida Friedricha (1774-1840) | Foto: Caspar David Friedrich

Jiné otázky už tolik úsměvu nevzbuzují. Věnují se totiž druhé světové válce a holocaustu. Kritici radikální integrace nad nimi upozorňují především na to, že sami Němci si se svojí kulturou a dějinami nevědí rady, a bylo by proto absurdní nutit k tomu jiné. Jak se má mladý Turek přihlásit k německým dějinám, když celá výuka dějepisu směřuje k jedinému bodu - Osvětimi, ptají se.

Také čerstvý Stoiberův návrh narazil. Opoziční Zelení i vládní sociální demokraté ho označili za nepromyšlený populismus. Proti jsou i organizace na pomoc uprchlíkům. Ty koneckonců kritizují už stávající model německé integrační politiky.

Vadí jim, že jenom nepatrné procento přistěhovalců může požádat o azyl a ještě menší jej nakonec získá. Všichni ostatní jsou obratem posláni zpět. Pomyslnou výhodu mají ti, kterým v odsunu zabrání nemoc nebo válka v jejich zemi. Z nich se stávají tzv. trpění, kteří se mohou v Německu načas usadit. Ovšem s řadou omezení. Když chtějí například navštívit své známé ve vedlejším městě, musí písemně požádat na úřadě. Nejvíce však tito "trpění" trpí nejistotou: kdykoliv mohou být odsunuti. V Německu jich žije přes 200 tisíc.

Kdo chce azyl, nesmí pracovat

Lépe se nedaří ani těm, kteří jsou k řízení o přidělení azylu připuštěni. V prvním roce svého pobytu mají zakázanou jakoukoliv práci, poté mohou pracovat jenom omezeně. Sociální dávky přitom dostávají o 30 procent nižší než Němci. Řada z nich proto upadá do apatie, z níž se často nedostanou ani po získání azylu.

Infobox

Vážení čtenáři,


máme pro vás další pozvánku na kus řeči s evropským sousedem. Kromě Polska, Rakouska, Slovenska a Velké Británie si můžete nyní každý týden přečíst také zprávu o tom, čím žije Německo.

Při sestavování těchto přehledů mají autoři jednoduché zadání - popsat vám aktuální dění v dané zemi tak, abyste se v tamních restauracích nebo kavárnách mohli zapojit do obyčejných sousedských rozhovorů a dopředu věděli, jaké téma "letí".


Ať jsou pro Vás "sousedské zprávy" inspirativní!

Není proto divu, že mnozí cizinci nechtějí mít s německými úřady nic společného. Často doslova. Podle neoficiálních odhadů jich žije v Německu mezi 1,5 a 2 milióny ilegálně.

Za problémy však samozřejmě nemůžou jenom německé úřady. Díl viny padá také na druhou stranu. Ta často není schopná respektovat ani základní pravidla většinové společnosti.

Jedním z takových příkladů totální neshody muslimských a evropských hodnot se staly nedávné vraždy mladých kurdských žen. Vloni byla na zastávce autobusu v berlínském Tempelhofu zastřelena třiadvacetiletá Hatun Sürücü. Hlavní podezřelí? Její tři bratři. Motiv činu? Jejich sestra nechtěla žít se svým manželem, a narušila tím to nejdůležitější, co v životě muslima může být - rodinná pouta. Že ji manžel bil, bratři jako ospravedlnění nechápali.

Ještě varovnější signál než samotná vražda vyslal průzkum mezi žáky z přistěhovaleckých rodin: naprostá většina z nich našla pro vraždící bratry víc pochopení než pro jejich sestru.

U jídla klid a rovnost

Každodenní život v Berlíně a jiných německých městech o těchto rozporech na první pohled samozřejmě nedává vědět. Na tureckém trhu v Kreuzbergu, který se vůněmi i křikem vyrovná těm na Bosporu, nakupují rádi Turci i Němci.

Dönery a falafely si k obědu také dávají všichni, bez ohledu na razítko v pasu. A v S-bahnu není výjimkou spatřit mladé smíšené páry. Realita je však samozřejmě mnohem komplikovanější. Policejní hlídky před neuköllnskou školou na ni německé politiky i všechny občany znovu tvrdě upozornily.

Vážení čtenáři, u tohoto článku je zatím povolená diskuse. Jsou z ní však mazány všechny příspěvky obsahující jakýkoliv rasový podtext. Považujeme to za lepší řešení, než debatu uzavřít. Jsme totiž přesvědčení, že vás, kteří umíte debatovat slušně, je víc. David Macháček, vedoucí komentářů Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 13 minutami

Exředitel Nemocnice Na Homolce Dbalý si za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků odpyká sedm let vězení. Rozhodl o tom pravomocně odvolací soud

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy