David Klimeš David Klimeš | Názory
8. 9. 2020 11:30

Veřejné finance míří do zdi s nohou na plynu. Sanace bude drahá

Vláda sepisuje podrobný návod, jak rozvalit veřejné finance. Ve své pečlivosti si nechce nechat uniknout žádnou možnost, jak zatížit budoucnost mizerně utracenými miliardami.
Nebylo by vhodnější vlajku na půl žerdi?
Nebylo by vhodnější vlajku na půl žerdi? | Foto: Ludvík Hradilek

Češi pravidelně lamentují, že státní finance neřídí ekonomové, ale jen účetní, kteří pouze hlídají kolonky má dáti - dal. Co bychom za to ale nyní dali. Reálně vláda už jen nabírá vidlemi desítky a stovky miliard a hází je z valníku bez ladu a skladu po celé republice. Koronavirová recese má jen zakrýt nejdražší finále politického cyklu v historii polistopadové republiky, které po krajských volbách tohoto roku vyvrcholí těmi sněmovními příští rok.

Není divu, že kontrolní orgány volí vůči státu kritický tón, pokud tak můžeme označit faktické vyhlášení války. Nejprve to byla počátkem září Národní rozpočtová rada, nyní se přidává i Nejvyšší kontrolní úřad.

Obě instituce mají naprostou pravdu. Ale to je tak to jediné, protože k ukončení monstrózní party nemají žádné pravomoci.

Rozpočet na tu největší párty

Národní rozpočtová rada vydala asi nejostřejší stanovisko k rozpočtu. Natvrdo napsala, že "třetí novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020, jež navýšila schválený schodek ze 300 na 500 miliard korun, byla předčasná, neopodstatněná a nadměrná". 

Zpětně vzato je až nepochopitelné, jak poslanci mohli tak snadno odkývat vládě půlbilionovou sekyru. Žádný nový rozpočet nebyl potřebný, protože ani ten předchozí nebyl vyčerpán. Až nyní s kropením voličů speciálními důchody a snižováním daní v součtu za stovku miliard začínáme pomalu chápat, proč bylo tak strašně nutné v létě jedno virtuální číslo nahradit jiným.

Jako žvást se ukazuje tvrzení, že navýšení rozpočtu vykryje koronavirové výpadky příjmů a razantně navýší investice. Přilepšení důchodcům popírá obojí - jde o jedinou skupinu, které se příjmy reálně nepropadly a ze spotřeby pravděpodobně bude spíše úspora, která se hned tak do reálné ekonomiky nevrátí. Ve skutečnosti se na opravdové investice vyčlenilo z půlbilionu jen usmolených 30 miliard navíc, takže se proinvestujeme tak maximálně do minulosti.

Poněkud zoufalým tónem tak rozpočtová rada naposledy varuje, že pokud po této cestě půjdeme dál, bude muset rozpočet na rok 2022 "zahrnovat buď zvýšení daní, nebo redukci některých výdajů, případně kombinaci obojího". To je ale naprosto nevhodné. Nejenže v krizi investujeme na špatných místech, ale navíc i to, co stát letos dá, bude již za dva roky muset vymáhat stylem šerifa z Nottinghamu.

Neudržitelná budoucnost

Rozpočtová rada přitom není jediným sdružením, které ostře varuje před likvidačními plány premiéra, který tvrdí, že co jako ministr financí ušetřil, může teď coby premiér lidem vrátit. Není nutná profesura z ekonomie, aby bylo jasné, že ony dodatečné daňové příjmy za konjunktury se už rozplynuly vlivem propadu do recese. Nelze je tedy vzít podruhé a pokropit jimi důchodce či zaměstnance.

Hodně ostré úvodní slovo ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu k rozpočtu proto zvolil i prezident této instituce: "Již několikrát jsme upozorňovali, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008. Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje," píše Miloslav Kala a dodává: "Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou ČR rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné.

Nejeden z čtenářů si jistě řekne: Není to moc pesimistické? Že by se veřejné finance opravdu rozvalily? To zase budeme poslouchat strašení Řeckem?

Řecko jistě nehrozí (ono tedy nehrozilo ani před deseti lety), ale radikálně stoupá pravděpodobnost, že po této výdajové párty radikálně stoupnou daně z příjmu i DPH, nastoupí v dosud netušené míře nemovitostní daně a to vše nikoliv pro naše okamžité blaho, ale jen aby se rychle umořil čím dál dražší státní dluh.

Zpráva NKÚ je vlastně za minulý rok - ten, který nyní vnímáme jako bezstarostnou konjunkturu zalitou sluncem. Ale tak to rozhodně nebylo. Přestože ekonomika rostla, rozpočet byl v deficitu 28,5 miliardy. Růst běžných výdajů na provoz státu převyšoval už tehdy růst celkových příjmů o miliardy. Doplňování kasy ze zbytků privatizačních příjmů jelo na doraz. Efektivita vládního sektoru přitom šla dolů, ač počet státních zaměstnanců raketově rostl. Investice do strategických oblastí byla nižší než uprostřed minulé krize.

Ne, to nebyl poslední dobrý rok. To byl už rok mizerný, v mnoha parametrech horší než krizová léta na přelomu minulé dekády. I proto je nám v roce 2020 tak těžce.

Krize zbytečná, ale naše

Tedy těžce. To by to vláda musela nejprve přiznat. Při vší úctě ke zmiňovaným kontrolním institucím - nikdo o jejich existenci neví, natož aby četl jejich zprávy.

A vláda to hned tak nepřizná. Naopak se snaží situaci nereformovaného státu stiženého nenadálou krizí devastovat ještě více. S nesmyslně nadsazenými odkazy na velkou krizi z 30. let minulého století oznamuje tak absurdní návrhy, jako je třeba radikální snížení daní z příjmu fyzických osob.

Jen telegraficky: Sníží se tím už tak v evropském srovnání nízká daň z příjmu, aniž by se řešilo naopak extrémně vysoké zdravotní pojištění. Více než chudším to pomůže bohatším, kteří místo spotřeby jen více ušetří a ekonomiku nijak nerozhýbou. Je to pro veřejné finance zásek ve výši 90 miliard korun nikoliv jen pro krizový rok, ale i na každý další. Ministerstvo financí již nyní přiznává, že neví, jak ho pokrýt. Naštěstí ale to celé nepůjde na vrub státního rozpočtu, asi třetinu zaplatí ty místní, takže brzo čekejme hromadné krachy měst a obcí…

Těch nesmyslů je už tolik a jsou tak drahé, že je celkem zřejmé, co se musí dít dál. Nejpozději v roce 2022 bude stát donucen svými předchozími chybami k brutální rozpočtové restrikci. A ta bude bolet možná více než současná koronavirová krize.

Jedno pozitivum na tomto poučení z krizového vývoje ale najít lze: je velká šance, že po minulé velké finanční krizi i v této obhájíme čestné místo v ekonomických učebnicích. Prostě proto, že si opět jako jediní v Evropě přivodíme zcela zbytečnou druhou recesi, když ostatní státy už budou dávno hospodářsky růst.

V šíři a bohatství vládních návrhů už mám zmatek. Během pár let může být v ohrožení zdraví veřejných financí, říká šéfka Národní rozpočtové rady. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
Další zprávy