David Klimeš David Klimeš | Názory
29. 6. 2020 11:30

Začínají prázdniny. A také operace "Zachraňme školství"

Pokud nezreformujeme vzdělávání, druhé stupně základek zemřou a některé kraje definitivně vypadnou ze systému. Následky poneseme všichni.
Situace českých škol není vážná. Je zoufalá.
Situace českých škol není vážná. Je zoufalá. | Foto: iStock

Jak už to tak u opravdu zásadních věcí v Česku bývá, nikoho příliš nezajímají. Přitom čerstvě představená vzdělávací strategie do roku 2030 nerozhoduje o ničem menším než o tom, zda tato republika přežije, či nikoliv.

Z plánu, na kterém docela dlouho pracoval tým školských odborníků, se do médií dostalo jen pár vytržených vět ministra Roberta Plagy, že chce rušit víceletá gymnázia. A tím to zhaslo.

To je špatně. Ještě nedávno se politici ve sněmovních volbách 2017 překřikovali, pro koho je vzdělávání větší prioritou. Už ale asi odjeli na prázdniny. Přitom právě nyní bychom potřebovali znát jejich názory. Do půlky července lze na představenou ministerskou strategii zareagovat nejrůznějšími připomínkami, tak jen do toho.

Pak už totiž plán pojede dál ministerskými útrobami až na jednání vlády v září. A to již bude těžké cokoliv změnit.

Najít problém a pomoci

Situace není vážná, protože je už zoufalá. Samotný obsah učiva je v mnohých školách redukován na biflování bez možnosti se něco smysluplného naučit. Kde je problém, ale neumíme zjistit, protože neověřujeme plošně úroveň vzdělávání ve vybraných ročnících. Mnohé druhé stupně jinak kvalitních základek navíc kácí motorovou pilou nedaleká gymnázia. Státní maturity nefungují. Ředitelé nemají dostatečné pravomoci. V některých krajích už vzdělávání zcela implodovalo. A ministerstvo neumí efektivně pomoci.

Za jiných podmínek by další ministerský papír asi nebyl tak podstatný, ale za těch stávajících je strategie školství na dalších deset let naprosto zásadním dokumentem. Pokud jej nezreformujeme a zůstaneme jen u nekonečné debaty o učitelských platech, celá soustava se nám rozsype před očima, i kdyby učitelé dostávali ministerské gáže.

Výchozí cíle strategie jsou logické a správné - proměnit obsah vzdělávání a snížit sociální nerovnosti. Pokud to druhé někdo zpochybňuje, ať se podívá na mezinárodní srovnání studentské gramotnosti. Jistě tu máme stále pár excelentních škol, ale jako celek republika stagnuje, protože ji dolů stahují mnohé zanedbané regiony se svou sítí škol.

Abychom ale věděli, na kterých školách je problém, musíme nejprve umět nějak ověřit, jakého vzdělání vlastně žáci dosahují. V tom těžce zaostáváme. Proto chce ministerstvo - asi s dvacetiletým zpožděním - správně zjišťovat, kdo co umí ve třetím, pátém, sedmém a devátém ročníku.

Pozor, získaná data neukážou, kdo z žáků půjde na gymnázium a kdo na učňák, jak by se mnoha tuzemským politikům líbilo. Naopak by indikovala, kam musí ministerstvo a školní inspekce napřít úsilí, aby se škola jako celek zlepšila.

Odchod lépe se učících dětí po prvním stupni na víceleté gymnázium totiž nelze vyřešit jinak než vylepšením škol základních. Až pak je možné omezit výběrové školy na ústavy pro regionální studentskou elitu. Dříve ne. Tak to ministr Plaga myslel, když říkal, že s některými víceletými gymnázii je nutné se časem rozloučit.

Více moci ředitelům

Je překvapující, jak velké nerovnosti ve vzdělání se u nás - v jedné z nejhomogennějších zemí Evropy - vyskytují. Sice si všude rozumíme stejným jazykem, máme podobné zkušenosti i názory, ale dvě školy ve stejném ročníku s podobně nadanými dětmi u nás klidně mohou skončit tak, že zatímco z jedné na vysokou nedojde nikdo, z druhé skoro všichni.

Intervence je nezbytná. Karlovarský a Ústecký kraj představují v tomto ohledu dvěma slovy obří průšvih. Stát bude muset výrazně přidat, aby se severozápad vytáhl alespoň tak, jak se to postupně podařilo Moravskoslezskému kraji.

Strategie hodně sází na reformu učiva s tím, že se rozdělí na základ a nadstandard, kterým si nadaní žáci budou moci například za využití digitálních nástrojů zlepšovat své kompetence. Stejně tak se předpokládá větší metodická podpora státu a mezi dalekým ministerstvem a příliš blízkým zřizovatelem by měl vzniknout ještě jeden střední článek podpory.

Těžko proti tomu něco namítat. Nezapomínejme ale pro složité věci na ty jednoduché. V českém systému jednu takovou představuje opravdu výrazné posílení role ředitele. Nejen nabídkou lepšího výcviku před převzetím náročné funkce, ale především mnohem větší autonomií. Včetně té finanční, aby mohl dobře ohodnotit kvalitní učitele.

Dokud stát nezačne více věřit ředitelům škol, bude to znamení, že jsme stále ještě neopustili éru postkomunismu, kde vše musí být jednotné. Od přijímaček přes maturity až po samotné učitele a studenty.

Poslední šance

Není pravda, že by se Češi o školství nezajímali. Jen toho bohužel politici ani akademici nejsou schopni využít. Před volbami se sice o vzdělávání mluví do úmoru, nakonec ale vždycky ze všech plánů zbude "jen" souboj o platy učitelů. Když už státní maturity zjevně dělají více škody než užitku, vzedme se proti nim dost opožděná vlna odporu. A když se v oboru zrovna nic nehroutí, vždy se lze do krve pohádat o víceletá gymnázia.

Nabídku souvislé reformy školství jsme tu ale neměli už dekády. Ministr Plaga - respektive tým, který za ním stojí - nyní po dlouhé době jednu takovou připravil. A vzhledem k tomu, že programy politických stran už dlouhé roky s ničím podobným nepřicházejí, bude třeba ji vzít jako jednu z posledních šancí na záchranu českého školství.

PREF Školská politika Robert Plaga | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Pompeo: USA odmítají nároky Pekingu na zdroje v Jihočínském moři

Spojené státy od pondělí považují za nelegitimní takřka všechny významnější nároky Pekingu týkající se vod Jihočínského moře. Oznámil to americký ministr zahraničí Mike Pompeo, podle kterého Čína daný region bere jako své "námořní impérium" a nárokuje si kontrolu nad oblastmi, které nemohou být přisouzeny žádné zemi. Agentura AP píše o eskalaci diplomatické strategie Washingtonu a předpovídá další nárůst hněvu na čínské straně.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Rozpočet českého pavilonu na Expu se zvýší o 25,2 milionu korun

Rozpočet českého pavilonu na světové výstavě Expo 2020 se zvýší o 25,2 milionu korun kvůli jejímu ročnímu odkladu v důsledku pandemie koronaviru. Úpravu rozpočtu dnes schválila vláda. Kabinet zároveň potvrdil i českou účast na výstavě v jejím novém termínu. Původně plánovaný rozpočet byl 260 až 310 milionů korun podle účasti partnerů ze soukromého sektoru, ze státních zdrojů mělo jít 229 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy