Aleš Palán Aleš Palán | Názory
Aktualizováno 29. 12. 2021 7:16

"Život začíná ve čtyřiaosmdesáti," říkal. "A naše šance je v umírání," dodával

Lidé se dnes v Praze loučí s jedním z nejvýznamnějších českých teologů Ludvíkem Armbrusterem. Zemřel 18. prosince, bylo mu 93 let. Do posledních chvil si udržel jedinečné myšlení i schopnost trefně vystihnout paradoxy života. Muž, který jako mladý adept duchovní dráhy umrtvoval své tělo důtkami, vyzrál během dlouhého života v progresivní osobnost mimořádně vnímavou vůči 21. století.
Ludvík Armbruster, 16. května 1928 – 18. prosince 2021.
Ludvík Armbruster, 16. května 1928 – 18. prosince 2021. | Foto: Lukáš Bíba

Když se jej jako uznávaného myslitele a akademika ptávali na věci, které souvisejí s vírou, odpovídal, že Bůh má rád smíšený les. Měl tím na mysli pestrou spiritualitu. Zastával názor, že má-li být křesťanství co k čemu, nesmí se bát konkurence jiných duchovních směrů.

A měl také za to, že na člověku by mělo být rychle zbadatelné, z jakých pramenů se napájí. U lidí, kteří mají příležitost čerpat z těch křesťanských, by si podle jeho mínění mělo okolí lámat hlavu, "jak je možné, že se ten člověk i v těžkých chvílích usmívá". Sám tak působil: pozitivní, vlídný, vždy otevřený novému.

Odkud to víš?

Dětství Ludvík prožil v pražských Nuslích a jako výjimečně nadaného hocha jej brzy zlákala katolická intelektuální elita sdružená v Tovaryšstvu Ježíšovu. Ačkoliv byla jeho rodina česká, podržela si po vzniku republiky rakouské občanství, na základě čehož byl komunisty v roce 1950 deportován za hranice.

Mladý adept kněžství pak studoval v Římě a ve Frankfurtu nad Mohanem. Vstoupil k jezuitům, kteří pro něj našli uplatnění v Japonsku, kde strávil prakticky polovinu života. Stal se řádným profesorem tokijské Sophia university - jednoho ze čtyř nejprestižnějších vysokoškolských ústavů v zemi vycházejícího slunce.

Coby ředitel tamní knihovny měl krom jiného na starost i výstavbu nové budovy a rovněž působil jako rektor v místním kněžském semináři. Publikoval, překládal, hovořil celou řadu evropských i východoasijských jazyků. Třebaže vždy zůstal plachým intelektuálem, dokázal se velmi sebevědomě vyrovnat s úzkostmi, jež přináší život i smrt. Netoužil druhé strhnout plamennou řečí a emocemi, v pár otázkách byl ale schopen rozmetat jakékoliv falešné dogma. "A odkud to víš?" ptával se, když někdo cosi příliš zaníceně tvrdil.

Po těžké krizi na pražské Katolické teologické fakultě, během níž na přelomu milénia ultrakonzervativci připravili jeden ze zakládajících ústavů Karlovy univerzity o akreditace potřebné k výuce, byl v roce 2003 povolán jako záchranář do funkce děkana. Měl nezpochybnitelné teologické vzdělání, což v té době nebylo ve zdejších končinách pravidlem. Jako konsenzuální osobnost dokázal rozhádanou fakultu ve dvou volebních obdobích uklidnit a stmelit. Nešlo přitom jen o půtky v pedagogickém sboru, nesoulad se přenesl i mezi studenty. Ti dogmatičtěji naladění, kteří měli blízko k bývalým učitelům, žádali od Armbrustera, aby jim nadiktoval, "jak to s Bohem vlastně je". On ale dával přednost teologii provázené pochybnostmi a zkoušené otázkami.

Nebudeš, víš?

Armbrusterova schopnost naslouchat oponentům a hledat s nimi společné se přitom prolínala s jeho odhodláním provádět nezbytné kroky. Velmi úspěšným akademikem se díky této - dalo by se říci "havlovské" - kombinaci vlastností stal v Praze i v Tokiu. Přesto je svým způsobem škoda, že se univerzitní kariéře vůbec věnoval.

Jezuita Ludvík Armbruster.
Jezuita Ludvík Armbruster. | Foto: Lukáš Bíba

"Život začíná ve čtyřiaosmdesáti," napsal autorovi těchto řádek, když mu před lety odpadla jedna z dalších povinností, kterou u jezuitů vykonával. Byl vždy připraven sloužit tam, kam jej představení poslali, niterně ale tíhnul k jedinému: toužil přemýšlet a psát. A stejnou vášeň oceňoval i na papeži Benediktovi XVI., jehož konzervativní postoje někdy nepřijímal právě s nadšením. Vždy mu ale rád "odpustil", jakmile si od něj přečetl nový text.

Pokud by nebyl Ludvík Armbruster celé dekády vázán úkoly, jejichž naléhavost odvál čas, stihl by rozvinout své myšlení v řadě knih. Takto po něm zůstaly jen střípky z duchovních obnov, práce o Heideggerovi, Jaspersovi a zejména jeho oblíbeném Schellingovi. Ve své většině však dosud vyšly jen japonsky, částečně německy. Česky máme k dispozici v podstatě jen knižní rozhovor Tokijské květy, přičemž jeho autor - který je zároveň autorem této vzpomínky - nemohl být zpovídanému náležitě fundovaným partnerem. Alespoň že se Ludvík Armbruster nestal biskupem, jak se o tom jeden čas mluvilo. Napsal by toho ještě míň…

Katolické kruhy přijaly zprávu o smrti Ludvíka Armbrustera s přesvědčením, že nyní "hledí do Boží tváře a vstoupil do věčnosti". Dokud mohl mluvit on sám, formuloval to jinak. "Na řeči o nesmrtelnosti duše můžeš klidně zapomenout, to je zbožná touha starých Řeků. Člověk umře a je po něm. Nebudeš, víš?" nechával se slyšet s širokým laskavým úsměvem. "Naše šance je v umírání - tam máme možnost se pustit svého bytí, představ o něm, úplně a beze zbytku. Plně se vydat Bohu. Právě to je podstatou věčného života," říkával. Předpokládejme, že tuto šanci nepropásl.

Ludvík Armbruster zemřel v sobotu 18. prosince 2021 ve své rodné Praze. Jeho tělo spočine na vyšehradském hřbitově.

Autor je spisovatel.

Video: Vzpomínky Ludvíka Armbrustera na komunistický režim.

Kněz Armbruster: I mezi estébákama byly zbytky lidí | Video: Paměť národa, Post Bellum
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Vedení rakouské Immofinanz nedoporučilo přijmout nabídku miliardáře Vítka na převzetí

Představenstvo a dozorčí rada rakouské realitní společnosti Immofinanz nedoporučují akcionářům přijmout nabídku českého miliardáře Radovana Vítka na převzetí podniku. Nabízenou cenu považují za příliš nízkou, uvádějí v dnešní tiskové zprávě. Vítkova společnost CPI Property Group (CPIPG) už v Immofinanz vlastní 32 procent akcií a prostřednictvím nabídky chce získat většinový podíl.

"Představenstvo a dozorčí rada vítají záměr CPI Property Group těžit z atraktivního růstového potenciálu firmy Immofinanz a podpořit její rozvoj a expanzi jakožto dlouhodobý velký akcionář. Cena, kterou CPIPG za akcie Immofinanz nabízí, je však výrazně nižší než současná hodnota firmy a neodráží její významný růstový potenciál," píše se v tiskové zprávě.

CPIPG za každou akcii Immofinanz nabídla 21,2 eura (519 Kč), nabídka platí do 23. února. Cena akcií na vídeňské burze se nyní pohybuje v blízkosti 22,6 eura.

Zdroj: ČTK
Další zprávy