Musíme se co nerychleji zbavit smrtelně škodlivého mýtu, že se lidé rozhodují spíš na poslední chvíli a podle mediálních záblesků toho kterého dne, případně podle toho, jak se vyspali nebo jak se na ně ten který kandidát usmál či zaškaredil či jak velké strašení se ozývá z televize a z palcových novinových titulků, nebo snad dělá „buranská“ či „extremistická“ rozhodnutí podle míry nevzdělanosti a hlouposti. Lidé nevolí podle toho, jak v nich momentálně „uzrála nasranost“. Oni vědí a dlouhodobě sami na sobě cítí a mohou sledovat, jak se jim daří v běžném životě.