Zastavte migraci, vykašlete se na klimatické cíle, budujte opět průmysl, zbrojte a hlavně – buďte hrdí na to, že jste Evropané! Na evropské dějiny, kulturu a civilizaci. Neřešte „domnělé hříchy minulých generací“, ale spolu s USA budujte novou budoucnost Západu. K tomu vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio Evropany na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Třikrát ho přerušil potlesk.
Chtěl zrušit muniční iniciativu, ale cuknul. Chtěl mít jako poradkyni krajně levicovou ekonomku, ale cuknul. Chtěl vycouvat z nákupu F-35, ale cuknul. Cuknul i před Hradem v otázce Filipa Turka (za Motoristy). I to je premiér Andrej Babiš (ANO) – jiný, než ho znáte. Opatrný a oportunistický. Nebo chcete-li, alibistický a zbabělý.
Zdravotnictví je oborem, v němž bude mít umělá inteligence (AI) mimořádně silné postavení. Ne proto, že by „rozuměla“ lidem lépe než lidé sami, ale proto, že medicína je do značné míry založena na rychlém zpracování velkého množství informací a na expertním rozhodování pod tlakem nejistoty. Právě v tomto typu činností je AI velmi silným konkurentem člověka.
Brzy tomu bude už dvanáct let, co jsem zatoužil získat britské občanství a učinil tím finální rozhodnutí o svém setrvání na ostrovech. Nevím, jak moc se celý proces naturalizace od té doby proměnil a jestli to dnes není snazší, ovšem pro mě osobně to tehdy bylo pěkných pár týdnů palčivého stresu. Navíc se smutnou vyhlídkou, že přijdu o občanství české, protože v té době ještě duální možné nebylo.
Ohlédnutí Radka Bartoníčka za uplynulým týdnem začíná i končí na demonstraci na podporu prezidenta Petra Pavla na pražském Staroměstském náměstí. Kromě videí a komentářů z této akce ale uvidíte také premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničí Petra Macinku. Svým vystupováním se však patrně postarali o to, že lidé vyjdou příští víkend do ulic znovu.
Dilema, o němž chci psát, jsem poprvé viděl řešit svého učitele před čtyřiceti lety. Stál nad pacientem a vážně s ním hovořil o tom, že pokud bude se stavem své slinivky dál pít alkohol, do roka zemře. Když bude abstinovat, může žít.
Severoatlantická aliance je nástrojem amerického imperialismu, který omezuje francouzskou suverenitu! Tak zdůvodnila hlavní francouzská levicová strana La France insoumise (LFI; Nepoddajná Francie) návrh rezoluce požadující vystoupení Francie z NATO.
Primární prevence patří k nejčastěji zmiňovaným pojmům v českém zdravotnictví. Spolu s módním termínem longevity (dlouhověkost ve smyslu co nejdelšího života prožitého ve zdraví) se vytváří dojem, že pokud stát a částečně i soukromý sektor správně nastaví systém, může svým občanům zajistit dlouhý a zdravý život. Je to představa srozumitelná, politicky vděčná a v současné podobě značně iluzorní.
Politik je člověk jako každý jiný, nikoli postava z pohádky O mravnosti nejvyšší. Musí se rozhodovat pragmaticky, volit kompromisy. Přesto od něj očekáváme, že bude ctít nejzákladnější mravní principy a že se bude na veřejnosti chovat důstojně a slušně.
Americký prezident budí emoce a vyvolává nejistotu nejen u svých nepřátel, ale i u spojenců a partnerů. Každý den plní média. Jak rozumět tomu, co chce? A jaký vlastně je?
Stalo se to už mnohokrát – a neunikli jsme tomu ani tentokrát. Donald Trump přišel s nehorázným požadavkem (anexe Grónska) a bezostyšně vyhrožoval („zmocníme se ho tak či onak", „zavedeme cla“). Evropané začali s hrůzou reálně uvažovat o tom, co budou dělat, když Američané vojensky zaútočí na území jejich dánského spojence. Jenže ve skutečnosti šlo jen o starou Trumpovu vyjednávací taktiku.
Jakmile v určitém formativním období získá lidská mysl nějaký názor či jen návyk, pak je velmi složité ho měnit. Podobná perioda existuje i v otázkách společenských.
Írán je na hraně kolapsu a 47 let po Chomejního islámské revoluci hrozí, že režim ajatolláhů skončí. Zemí s 85 miliony obyvatel, jaderným programem a čtvrtými největšími zásobami ropy na světě otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly několik set obětí.
Válka na Ukrajině trvá právě 1418 dní. Přesně tak dlouho trvala druhá světová válka, jak ji chápou Rusové – tedy od napadení Sovětského svazu Německem 21. června 1941 do kapitulace Německa 9. května 1945. Za tu dobu došla sovětská armáda od Moskvy do Berlína. Za stejnou dobu nedobyla ruská armáda Pokrovsk…
Když třicetiletý Karel Čapek před více než sto lety napsal své drama R.U.R., dal tím světu nejen skvělé umělecké dílo, ale současně i slovo robot. Jen pro upamatování – zkratka v názvu divadelní hry znamená Rossumovi univerzální roboti a odkazuje se ke klíčovému prvku tohoto díla.
Když se blížím k místu, kde žijí přátelé z praporu Ragbistů, volá Saňa, jestli ho vyzvednu, že jde pěšky po cestě. Naberu ho do auta a ptám se, kam se vlastně po svých vydal. Odpověď mě rozhodila. Rusové jim zničili tolik aut, že svoje dali klukům na pozicích a oni ze štábu chodí pěšky. „To jako chodíte denně do práce 17 kilometrů pěšky? To není možné! Proč vám nedá armáda auta?“
„Muniční iniciativu rušit nebudeme. Projekt bude pokračovat a Česká republika bude v roli koordinátora,“ oznámil premiér Babiš po jednání Koalice ochotných v Paříži. „Naše vláda odmítla jménem ČR účast českých vojáků na Ukrajině a muniční iniciativa bude bez českých peněz,“ hlásí vítězoslavně Tomio Okamura.
Po krátkém odpočinku se budím a vymýšlím další plán. Zítra už bych chtěl vyrazit k „Ragbistům“ – dronové jednotce 129. brigády. Ujistím se, že mě očekávají, a začnu balit věci. Vyndám munici, která byla po kapsách, sumkách a v batohu. Takové věci zapomenuté v kapse mohou mimo oblast fronty způsobit velké potíže. Je tu sice válka, ale pohyb munice a zbraní se kontroluje velmi přísně.
Ne, americký zásah ve Venezuele a únos Nicoláse Madura určitě není něčím, co by bylo právně v pořádku. A to bez ohledu na to, že venezuelský diktátor s největší pravděpodobností zfalšoval volby, porušoval lidská práva a byl namočený do obchodu s drogami.
Také jste si už položili otázku, jak je možné, že v Evropské unii procházejí nápady a rozhodnutí, která by na národní úrovni byla zcela nepřijatelná? Dnes si povíme, jak takové rozhodnutí prosadit, ať už ho ti, co se jich týká, chtějí, nebo ne.
Letošní rok v české politice bude ve znamení návratu Andreje Babiše k moci. Jeho aliance s okrajovými stranami české politiky ale nemusí mít dlouhého trvání a vyústit může v chaotické vládnutí a volání po předčasných volbách. Obzvlášť pokud se v opozici nenajde lídr, který dokáže Babišovi konkurovat.
