Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).
V posledních dnech přišlo mnoho evropských politiků s návrhy na jednání s Ruskem – a jedna z těchto iniciativ, spojená s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, vyvolala v Evropě značný zmatek. Rád bych se přidal k těm, kteří tvrdili, že prezident Putin není ochoten zodpovědně vyjednávat, uzavírat dohody a dodržovat smlouvy s kýmkoli, kdo nedisponuje silou převyšující tu jeho.
Předběžné rozhodnutí Ústavního soudu o povinnosti vlády akreditovat hlavu státu na červencový summit NATO v Ankaře opět rozvířilo dlouholetou diskusi o mocenských poměrech mezi institucemi českého státu a o samotné povaze českého ústavního systému.
Adam Vojtěch je ministrem zdravotnictví, který může přijít kamkoli a nehrozí mu vypískání. To je pro reformátora základní devizou. Tu navíc jistí i jeho pracovitost, věcné znalosti a důvěryhodnost. A že nic nedokáže, protože je „slušnej“? No, ještě uvidíme.
Po jednom z nejhorších výkonů národního týmu za poslední roky slyšeli fanoušci řadu důvodů, proč Češi letos na fotbalovém MS neuspěli: počasí, krátká aklimatizace či únava po náročné sezoně. Jenže právě na takové podmínky se vrcholový sportovec připravuje. Nic nového či neočekávatelného za tím není.
Čtrnáctibodové memorandum o porozumění, jež ve středu večer na dálku podepsali Donald Trump na pozadí imperiálního lesku paláce ve Versailles a íránský prezident Masúd Pezeškján v Teheránu, je jedním z nejpochybnějších dokumentů v historii světové diplomacie. Obsahuje závazky, které jsou z principu nesplnitelné, cíle, které jsou neuskutečnitelné, a očekávání, která jsou nerealistická.
V roce 2022 poslala ke dnu vlajkovou loď černomořské flotily, křižník Moskva. Teď dostane modernějšího nástupce – Ukrajinci ve spolupráci s evropským zbrojním gigantem MBDA vyvíjí střelu Neptun 2. Díky západním technologiím je imunní vůči ruskému rušení a dokáže prolamovat například železobetonové hangáry pro letadla na ruských letištích stovky kilometrů za hranicí.
Pomalu se blížíme k metě, při jejímž dosažení si na provoz státu budeme půjčovat miliardu korun denně. Částka je to natolik vysoká, že ji lidská představivost přestává zvládat. Čím více se zadlužení našeho státu blíží takto gigantickým rozměrům, tím více bychom měli přemýšlet o tom, kam veřejné peníze směřují a zda jsou vynakládány efektivně.
Nedělní parlamentní volby v Arménii označili politici i odborníci – jak v zemi, tak v zahraničí – za osudový krok, který má určit směřování země na příští desetiletí. Obecně se mělo za to, že se země musí buď vydat směrem k Evropské unii, nebo zůstat svázána s Ruskem a jeho satelity. Aktivisté i analytici vylučovali cokoliv mezi tím.
Paraziti v našich střevech se mohou díky genetickým úpravám stát „biotovárnami“, které budou přímo v našem těle vyrábět léky. Nebude tudíž třeba dennodenních injekcí či návštěv nemocnice, lék se prostě bude vyrábět přímo v našich tělech. Jedná se o krásnou ukázku možností současné molekulární biologie, která v tomto případě dokáže přeměnit bývalé parazity v naše léčitele.
Existuje staré manažerské pravidlo říkající, že áčka přivádějí do firmy áčka, zatímco béčka přivádějí céčka. Zkušenost z několika desetiletí práce ve státním zdravotnictví mě naučila ještě jednu věc: céčka se ráda obklopují déčky, éčky a dalšími písmeny abecedy. Někteří lidé si totiž vybírají spolupracovníky, kteří je neohrožují.
Kolem našeho zdravotnictví se utahuje smyčka nákladů, které rostou rychleji než jeho příjmy. Prozatím to moc nepociťujeme. Jenže to se může během pár let změnit. Po roce 2030 se totiž začnou naplno projevovat dopady stárnutí populace – péči bude potřebovat násobně víc lidí než teď.
Přestože se Švýcarsko tváří jako neutrální mírotvůrce, ve skutečnosti jeho banky a firmy dekády profitují z peněz teroristů a diktátorů. Alpská země využívá každý konflikt – od financování Hamásu po dodávky pro íránský jaderný program – k rekordním ziskům. Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev odkrývá, jak se z neutrality stal výnosný byznys.
Odchod Jürgena Habermase (18. 6. 1929 – 14. 3. 2026), jednoho z největších evropských myslitelů a veřejných intelektuálů mnoha posledních desetiletí, nepochybně stojí za hlubší reflexi. A to ať už s jeho dílem názorově souzníme, nebo ne.
S mírnou nadsázkou lze tvrdit, že ze všech krizí, které nás ohrožují, tedy z krize politické, ekonomické, klimatické atd., je asi nejhorší krize sémantická. Tedy krize významů slov a frází.
Milé děti, zanedlouho opustí moje generace tento časoprostor. Nemůžeme vám bránit v tom, abyste nezvolily fašisty nebo komunisty a nedostaly se tak do ruského područí. Jen bych vám rád řekl, že probudit se ráno s tanky za oknem není nic příjemného.
Podle agentury Median u nás letos klesl historicky na nejnižší úroveň zájem o volby.
Před čtyřiceti lety obdržel Milan Kundera Jeruzalémskou cenu za svobodu jednotlivce ve společnosti. Při té příležitostí přednesl projev s názvem Román a Evropa.
Významný filosof Michael Foucoult se vyjádřil velmi kriticky k tomu, jak vzdálená je psychiatrie lidem, kteří jsou označeni za „šílené“. Zároveň poukázal na skutečnost, že psychiatrie je často mocenským represivním systémem, který tyto lidi stigmatizuje, omezuje a násilně izoluje od zbytku společnosti.
Jamese Davida Vance, viceprezidenta Spojených států, označil nedávno Donald Trump za hlavního kandidáta na příštího prezidenta. Co je to za člověka?
Pokud se divíte titulku, pak vězte, že tato slova pochází z pera Adolfa Heyduka, básníka, o němž současná generace asi už nic neví. Ve své době patřil k těm známým, a to nejen svou tvorbou, ale také účastí na vrcholné fázi národního obrození.
