Od roku 2028 má začít platit ETS2, tedy způsob, jak chce Evropská unie regulovat emise a podpořit dekarbonizaci. Evropský parlament měl k návrhu připomínky, jimiž se zabýval Výbor pro životní prostředí a zpravodajka Danuše Nerudová. Ta ve speciální epizodě pořadu Spotlight News ve Štrasburku hovoří o tom, jaké změny nakonec prosadila a co by měl nyní udělat český premiér Andrej Babiš (ANO).
Médii proletěl projev 81letého ruského komunisty Gennadije Zjuganova ve Státní dumě, který sepsul prezidenta Vladimira Putina kvůli ekonomické situaci v zemi. Proč Rusové čím dál víc kritizují hlavu svého státu? Kdo je Zjuganov a jaký vliv mají ruští komunisté v roce 2026? O tom v pořadu Spotlight News hovoří spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku Jiří Just.
Ukrajinci neustále útočí na ruské rafinerie a klíčové přístavy. Například ve městě Tuapse si lidé stěžovali na to, že z nebe padá „černý déšť“. Jak efektivní v útocích Ukrajinci jsou, jak dlouho trvá důležitá zařízení opravit a jak se na globálním trhu s ropou a na ruském rozpočtu podepisuje současná situace ve světě? O tom v pořadu Spotlight News hovoří analytik Isaac Levi z think-tanku CREA.
Napětí mezi Hradem a vládou dál eskaluje. Spouštěčem poslední roztržky se stal neodvysílaný rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, na který jako první upozornil reportér Aktuálně.cz Ondřej Stratilík. Ten v pořadu Spotlight News popsal, jak se z předem avizovaného rozhovoru stal politický problém. O tom, že spor je osobní, svědčí i překvapivý krok ministra zahraničí Petra Macinky.
„Kluci z Fideszu u mě bydleli, když přijeli v srpnu 1989 na demonstraci k výročí okupace omluvit se za maďarskou účast. Estébáci je tehdy sebrali a deportovali. A Viktora jsem pak samozřejmě vídával, když jsme po revoluci začali jezdit do Budapešti... Až do války na Ukrajině jsem ho hájil. Třeba s ilegální migrací měl pravdu a dneska je to běžný postoj,“ vzpomíná Saša Vondra na éru Viktora Orbána.
Maďaři už mají opravdu dost korupce a skomírající ekonomiky. Vítěz voleb Peter Magyar ale není žádný liberál a ani vůči Ukrajině nebude jeho politika extra vstřícná. Nebude ale vyloženě protiukrajinská. Tak hodnotí z Budapešti klíčové maďarské volby náš zvláštní zpravodaj Jaroslav Synčák.
Ukrajinské síly v poslední době úspěšně útočí na klíčové uzly pro export ropy na severu i na jihu Ruska a na některé důležité továrny. Jak je možné, že ruská obrana nedokáže reagovat? Vystoupí USA z NATO? A co ohrožuje příměří v Íránu? O tom v pořadu Spotlight News hovoří bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
„Po válce všichni říkají, že zvítězili, ale uvidíme za dva až pět let. Nikdo nedokáže předpovědět, co se stane v Íránu. Jestli za půl roku nevyjdou Íránci do ulic,“ říká analytik Tomáš Pojar z Hudson Institute. „Cílem Donalda Trumpa bylo maximálně omezit íránský jaderný program. A ten dnes rozhodně není v lepším stavu, než byl před šesti týdny,“ hodnotí.
V posledních dnech ukrajinské drony opakovaně úspěšně útočily na významné ropné přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři poblíž Petrohradu. Oba terminály jsou nyní dočasně mimo provoz. Jak to zasáhne Rusko a vývoz jeho klíčové suroviny, vysvětluje v pořadu Spotlight News analytik Isaac Levi z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr,“ prohlásil. Podle bývalého českého velvyslance u NATO Jakuba Landovského dělá Evropská unie chybu, že se k Američanům nepřidala. „Evropa nemá alternativu, bez USA se neubráníme.“
Spojené státy zvažují takzvaný „závěrečný úder“ proti Íránu, jehož součástí by mohlo být i obsazení strategického ostrova Chárg. Podle odborníků by však šlo o mimořádně riskantní a náročnou operaci, která by mohla vést k přímým bojům a vysokým ztrátám, aniž by vyřešila hlavní problém – průchodnost Hormuzského průlivu.
Za několik dní to budou tři měsíce, kdy už uplynula lhůta, během které měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů kvůli holdingu Agrofert, jak sliboval. Zatím k tomu nedošlo. Právník a odborník na obchodní právo Aleš Rozehnal v pořadu Spotlight News vysvětluje, proč si myslí, že k tomu nikdy nedojde.
Dražší pohonné hmoty, dražší vytápění plynem, draží potraviny, dražší plasty a dražší v podstatě jakékoliv zboží, které se musí vyrobit v energeticky náročném provozu anebo někam přepravit. Tak líčí efekt války v Perském zálivu na světovou ekonomiku ekonom Petr Bartoň. Zároveň vysvětluje, proč některé dopady nebudou tak tragické.
Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.
Richard Chlad, sponzor Motoristů a totalitní ideolog svazáků a lektor KSČ, do strany údajně vstoupil proto, aby ji ničil zevnitř, tvrdí on sám. Historik Petr Blažek připouští, že takoví odbojáři či agenti, kteří pak skončili na popravišti, skutečně existovali. To ovšem podle něj nebyl případ Chlada. O realitě 80. let Blažek mluví ve Spotlight News, kde byl hostem reportéra Ondřeje Stratilíka.
„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
„Konečně! Díky Bohu!” komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS) včerejší projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen na jaderném summitu. Německá politička, která sama hlasovala pro odchod od jádra, v něm prohlásila, že snížení podílu jaderné energie v Evropě bylo strategickou chybou. „Byly doby, kdy na mě zelení křičeli, že slovo jádro nesmím vůbec vyslovit,” vzpomíná Vondra.
„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
