Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.
"Bude to bolet Evropu, která bude platit víc za ropu a plyn. Bude to bolet státy Perského zálivu, které jsou závislé na prodeji ropy a plynu. Bude to bolet Čínu a jihovýchodní Asii. Kdo se může zaradovat, je Ruská federace, protože zvýšené ceny energetických surovin hrají do karet Putinovi," prozrazuje Josef Kraus, odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Z pěstitele avokáda se vypracoval na nejmocnějšího drogového bosse Mexika. Armáda ho dopadla díky schůzce s milenkou. Jeho smrt ale nic nezmění. „Je strašně uspokojující vidět, jak ty záporáky někdo chytá nebo zabíjí. Ale on je vždycky někdo nahradí, protože ten byznys je prostě strašně výhodný,“ popisuje dopadení „El Mencha“ Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.
Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.
„Válka je v Rusku zakázané slovo. Výročí se neslaví, mluví se o tom jen potichu a v soukromí. Více než šedesát procent Rusů si přeje, aby mír nastal co nejdřív. Představují si to ale tak, že Donald Trump praští do stolu a přinutí Zelenského, aby akceptoval ztrátu Donbasu. O nějakém kompromisu nechtějí Rusové slyšet,“ popisuje náladu v Moskvě náš spolupracovník v Rusku Jiří Just.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Po 20 letech se do severní Itálie vrací zimní olympijské hry, které se odehrají v Miláně a Cortině. Web Aktuálně.cz bude mít své reportéry přímo na místě. Hry začínají už v pátek večer. Co máme od letošního ročníku čekat? A bude jej sledovat, i když už je ve sportovním „důchodu“? O tom ve Spotlight News mluví bývalá rychlobruslařka a držitelka olympijské bronzové medaile Karolína Erbanová.
Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.
V Polsku vedou pravicový prezident a liberální vláda zákopovou válku, vysvětluje z Varšavy konzultant Jan Lupoměský. Polsko kvůli tomu nemá obsazeno pět desítek velvyslanectví, včetně toho nejdůležitějšího, v USA. Prezident nedostává informace od tajných služeb a na oplátku nejmenuje nové generály.
Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybylaková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.
Prezident Petr Pavel zveřejnil soukromé SMS, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poslal jeho poradci Petru Kolářovi, a označil je za vydírání v souvislosti se sporem o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle zkušeného diplomata a prezidentova poradce Michaela Žantovského nejde jen o tvrdé vyjednávání, ale o bezprecedentní překročení hranic politické komunikace.
V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Státní rozpočet prý loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun. Původní schválený plán tak přesáhl o skoro padesát miliard. V úterý to na tiskové konferenci oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jenže někteří experti začali její slova vzápětí korigovat. Podle nich nová vláda získala na útraty pro letošní rok 40 miliard.
Nová vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt EU. Podle koalice jde o zadní vrátka k povinným kvótám na migranty. Podle bývalého ministra vnitra Rakušana tím vláda naopak odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace.
Evropa se nyní hádá o obří peníze. Unie totiž Rusku blokuje kolem 210 miliard eur aktiv, která by měla jít na financování Ukrajiny. Jejich hlavní část je v Belgii, která se obává možných právních a reputačních rizik. O osudu peněz má Rada Evropy rozhodovat koncem týdne. V nejnovějším dílu pořadu Spotlight News o tématu mluvíme s europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP09).
Ruská federace rozmístila v Bělorusku na hranicích se Severoatlantickou aliancí 360 tisíc vojáků. V rozhovoru pro stanici N-TV to uvedl německý poslanec a obranný expert Roderich Kiesewetter (CDU). Bezpečnostní expert Jan Kofroň to považuje za nesmysl: „Kde by Rusové vzali tolik vojáků? Jak by jejich přesun utajili? A pokud by je měli, proč by je raději nenasadili na Ukrajině?“
Nová vláda je takový revival – poměrně velká část ministrů se na své posty vrací, konstatuje redaktor Aktuálně.cz Vratislav Dostál. „Andrej Babiš vsadil na osvědčené kádry. Velkou neznámou jsou ale jeho noví koaliční partneři.“
Malé dítě, rabín i 87letý přeživší holocaustu. To jsou některé z 15 obětí teroristického útoku na pláži Bondi v západním Sydney v Austrálii. Tragédie by mohla být horší, kdyby jednoho ze dvou útočníků nezastavil civilista, který ho odzbrojil. Střelecký instruktor Zdeněk Charvát ze společnosti Hard Task vysvětluje, že ačkoliv šlo o hrdinský čin, jeho právní důsledky v Austrálii jsou „zajímavé“.
“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.
