


Hrdá a odvážná Milada Horáková
Život statečné ženy ukončila ruka kata 27. června 1950 poté, co byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti státním soudem.



Život statečné ženy ukončila ruka kata 27. června 1950 poté, co byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti státním soudem.



Byl komunistickým režimem perzekuován a vězněn. Přesto nemlčel. Jeho myšlenky dávají smysl i dnes.



V české básnické krajině je Josef Topol, který zemřel před deseti lety, ve svých osmdesáti letech, nepřehlédnutelný.



Má vlast je známá symfonie Bedřicha Smetany. A všichni jsme dlouhá léta poslouchali to jeho blum-blum, blum-blum z Vyšehradu, ohlašující čas a zprávy, tedy dokud to ten zamindrákovanec z Brna nepřerušil.



Zamysleme se nad tím, čím je pro nás láska. Teprve pak objevíme to vnitřní bohatství, vyhraněnost a tvar, které člověku nevezme ani stáří.



Kniha Jana Urbana srovnává chování finského prezidenta Juha Kusti Paasikiviho a českého prezidenta Edvarda Beneše v kritickém období obou zemí.



Většina z nás se dnes věnuje více sledování televize a internetu, než čtení. Je to však chyba, protože četba posiluje nejen mysl, ale především ducha.



Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Stát by neměl zasahovat do do svobody a nezávislosti médií.



Bojoval s rakovinou, ale nebral svou nemoc příliš vážně. Podlehl komplikacím, které mu způsobila nákaza covidem.



I kdyby poštovní známka na dopis stála stokoruny, Českou poštu to nezachrání. Představuje totiž „Úřad“ v celé své velkoleposti a stupiditě.



.Slovo kultura je římského původu, a je odvozeno od colore, tedy pěstovat, obydlovat, starat se, hlídat a chránit. Nevztahuje se tedy jen k obdělávání půdy, ale již tehdy označovalo též kult bohů a péči o to, co jim náleží. Proto kulturu nelze ztotožnit ani s uměním.



Existuje kontinuální, fatální dilema v oblasti umění. Jak se jako umělec chovat v politickém prostředí, které je ideologicky neslučitelné s vlastním světonázorem?



Putinovi zatím jeho taktika při vyjednávání se Západem vychází. Stále breptá, brouzdá do historie a obviňuje soupeře. Člověk ho musí rázně přerušit a ukázat mu, že nemůže akceptovat to, co říká a především to, co činí.



Ofensivní realismus je směr, který razí ve Spojených státech sedmasedmdesátiletý politolog John Mearsheimer. Trump a Vance prý opovrhují Evropany.



Bude trvat dlouho, než se opět narodí člověk tak vysokých kvalit, jako byl právě Cyril Höschl. Byl chytrý, byl moudrý, byl slušný a zanechal dílo, které vydá na tři plné životy.



Tobě svěřím klíče, řekl Kristus Petrovi a jeho pokračovatelé měli následovat svého Mistra. Bylo jich málo lidských, většinou si zakládali na své moci a patřičně ji deklarovali. Výjimkou byl Jan Pavel II., který hrál fotbal, a teď ten poslední, který naplnil odkaz Kristův i odkaz svého jmenovce.



Rusko se v průběhu staletí nemění. Mění se jen lidé, takzvaná věrchuška. Ale princip života tu zůstává stále stejný. Na jednotlivci ani celých skupinách obyvatel vůbec nezáleží.



Období po roce 1968, které je nazýváno obdobím normalizace, zničilo nejen mnoho talentů, ale citelně poznamenalo i celou generaci umělců.



Nebrblejme, ještě na tom nejsme tak špatně. Vlídnost a slušnost ještě žije. A buďme za to vděčni.



Platnost některých myšlenek a zejména definic přetrvává desetiletí. Zejména těch, které se týkají bývalého Sovětského svazu, potažmo Ruska.