- Co (případně kdo) vás nejvíc zaujalo - v dobrém nebo zlém, nadchlo nebo urazilo - na letošní volební kampani?
- Co vám ve volební kampani chybí, o čem se nemluví, a mělo by?
- Zkuste si tipnout, které strany se letos dostanou do parlamentu.
Odpovědi na minulé anketní otázky si můžete přečíst zde.
Co (případně kdo) vás nejvíc zaujalo - v dobrém nebo zlém, nadchlo nebo urazilo - na letošní volební kampani?
Karel Hvížďala: Uráží mě, když někdo neustále lže a vysmívá se voličům v přesvědčení, že jsou to hlupáci!
Dalibor Špok: Volební kampaň je bohužel trapná, stále v režii marketingových firem, které přesvědčují strany, že "masový" volič se chce pobavit u Čtvrtníčka (TOP 09) nebo u Dejdara (ODS). Proč proboha? Existuje vůbec takový "masový" volič? Plácneme se smíchem do stehen a řekneme si - mámo, to je fajn, toho budeme volit? Jsem zklamaný z kampaně TOP 09, tradičně zaměřené na vzdělané voliče, která i na Twitteru, kde se snad "masový" volič nevyskytuje vůbec, neustále barevným bannerem informuje o tom, o kolik procent zvýší čistou mzdu. I kdyby to bylo sebevíc, je to hodně málo.
Líbí se mi civilní přístup a práce se sociálními sítěmi u pana Bělobrádka. Nadchnul mě Hayato Okamura, který se rozhodl vystoupit proti svému bratrovi nikoli sprostotou, ale kultivovanou diskusí.
Petr Uhl: V předvolební kampani jsem utrpěl největší šok z vystoupení Vojtěcha Filipa, když v debatě, jíž se účastnil i zástupce Okamurova hnutí, hovořil o migraci, věda, že říká totéž, co okamurovec. Měl jediný problém - aby zvolil jiná slova.
Daniel Štrobl: To, jak je nudná, banální, bezobsažná a nezajímavá. To, jak se demokratičtí politici bojí jednoznačně se vymezit vůči těm, kteří představují jasné ohrožení demokracie a svobody, a to i přes to, že argumentů je na každém prstu deset.
Vladimír Just: To, kolik lidí se lacině veze na vlně náckovské xenofobie a národoveckého egoismu. Vlajkaři by z nás měli dneska obrovskou radost! Zatímco u našich západních sousedů, kde se všemi riziky přijali, aby odlehčili přímořským státům, skoro milion uprchlíků, volí "nenáckovskou" solidaritu čtyř stran celkem 74 % voličů (!!!!), u nás, kde živého migranta potkáte leda na obrazovce, je vůči nim rekordní, politiky i médii rozdmýchávaná nenávist. A kágébák Putin je pak populárnější než demokratka Merkelová, to je svět postavený na hlavu....
Margit Slimáková: Jsem šokovaná z protievropských postojů a militantnosti. Prosazování potřeby svobodnějšího držení zbraní, focení se s puškami.... takovíto představitelé a jejich voliči mě děsí mnohem více než jakékoliv údajné ohrožení zvenku.
Jiří David: Nenadchlo mne nic a ani nic zcela neurazilo ( kromě nacionalistických, až fašizujících žvástů některých politických stran, jen aby získaly aspoň trochu dalších financí na svůj následný provoz), ale taky jsem nic speciálně nevyhledával.
Jan Hnízdil: Volební kampaň připomínala festival bývalých i současných tajných služeb, lobbistických a reklamních agentur, spin doktorů. Šlo o to, kdo na koho vytáhne víc špíny. Bez rozdílu stranické příslušnosti.
Léta Páně před Babišem si podnikatelé a mafiáni museli kupovat jednotlivé politiky. Pan Babiš si pro jistotu koupil celou politiku. Tím ohrozil jiné mocenské skupiny. Ty zalehly na matrace a pustily se do sebe. Situace je nepřehledná, není jasné, kdo za kým stojí. Aby se v tom Šuman vyznal. Voliči jsou komparz. Jejich úkolem je dát mocenskému boji zdání demokracie.
Jan Vaculík: Uráží mě, kolik pidistran vyrukovalo s programem proti EU. I když fakticky to možná není špatně: aspoň se jejich potenciál rozmělní. Ale štve mě, že zřejmě je po tomto poptávka.
Petr Janyška: Z kampaně mám obecně nepříjemný dojem. Dala místo všem možným projevům nenávisti, chuti s někým válčit, někoho odněkud vystrnadit, proti někomu se vymezovat. Mnoho laciného populismu i u stran, které čtyři roky byly ve vládě. Slyšel jsem v ní velmi málo slov solidarity, snahy pomoci slabším, starším. Volby jsou jednou za čtyři roky a měly by být příležitostí probrat hlavní témata země, kam bude společnost směřovat. Místo toho jsme slyšeli a četli nejrůznější slogany.
Je alarmující, že se do voleb objevilo tolik malých stran, které ve své náplni mají boj proti něčemu, proti EU, proti islámu či cizincům, boj za jakousi národní identitu.
A že u všech z nich najdete na čelných místech kandidátky lékaře (alespoň v Praze). Dokonce na kandidátce DSSS je lékař na prvním místě. Co to svědčí o mentalitě pražských doktorů, v jakém duchu je vzdělali na fakultě, jak vnímají člověka? Ve všech zemích jsou lékaři ti, kdo mají pochopení pro slabší a pro jiné, pro lidské utrpení. Ve válečných konfliktech lékaři ošetřují raněné jedné i druhé strany, mají zachraňovat lidský život a ne vylučovat druhé.
A velmi nemile mě překvapilo užití (tedy asi zneužití) názvu Občanská demokratická aliance pro novou stranu lidmi, kteří nemají s původní ODA nic společného. Myslí si, že jim volič naletí? Že nemá paměť?
Co vám ve volební kampani chybí, o čem se nemluví, a mělo by?
Vladimír Just: O stoupajícím nebezpečí ruské hybridní války - zatím vedené pouze mediálními trolly - vůči svým bývalým satelitům. A to, že není u nás hlavním tématem (místo másla a nulové migrace) změna křiklavě nespravedlivého volebního systému, diskriminujícího menší strany, pohybující se ve smrtícím pásmu 3-6 procent.
Vladimír Kučera: Obávám se, že všechno opravdu důležité, co by mělo být řečeno, by "voličský elektorát" z velké většiny vůbec nezajímalo.
Jan Hnízdil: Volební kampaň je odváděním pozornosti od zásadních problémů naší civilizace: neudržitelnosti dalšího ekonomického růstu, vyčerpávání energetických zdrojů, zdrojů základních potravin, pitné vody, ničení životního prostředí. Pracujeme na sebezničení a věříme, že přijde nějaký spasitel, který to za nás vyřeší. Měl to být Havel, pak Klaus, Zeman, teď Babiš, Okamura (Tomio).... Žádný spasitel nepřijde. Spasit se můžeme jen každý sám a všichni dohromady. Změnou chování, nápravou vztahů k sobě, k bližním, k životnímu prostředí. Protože ale netrpíme materiálním nedostatkem, většina lidí necítí potřebu změny, není občansky aktivní. Obávám se, že budeme muset projít těžkou krizí, která nás ke změně přinutí. Jako pacienti s rakovinou, kteří musí onemocnět, aby změnili žebříček životních hodnot. Pak už ale bývá pozdě. Ne všichni přežijí.
Jiří David: Vzhledem k profesi a životnímu smyslu se snažím zaměřit na možnou životní udržitelnost a kulturu. Což lze víceméně postrádat u větších politických stran, které se proderou do parlamentu. Ty volit nebudu.
Petr Janyška: Postrádal jsem věcnou diskusi o našem místě v Evropě a ve světě, o směřování EU, o tom, kdy a jak přistoupit k euro. O tom, kdo nás tlačí k Číně nebo k Rusku, jaké v tom má zájmy, koho představuje. Nebo o tom, jak se dotkne ČR digitální revoluce, jak nás na ni strany připraví. O dopadu klimatických změn. Německo ustupuje od atomu, Francie se k tomu teď rozhodla také, navíc hodlá podstatně omezit spalování uhlí. Tenhle trend se jistě dotkne celé Evropy - a my? V Paříži si můžete půjčit veřejná elektrická kola, elektrické automobily, všude na ulicích jsou zásuvky k jejich nabití - a my? V ČR mají ženy o poznání menší platy než muži - byla k tomu seriózní diskuse? Kdy jindy se tato témata proberou, když ne v kampani?
Margit Slimáková: Ocenění zdravotní prevence jednotlivce a větší podpora zdravého prostředí pro všechny. Větší soběstačnost v potravinách.
Tomáš Laně: Za největší nebezpečí považuji dezinformační kampaně a ovlivňování veřejného mínění po sociálních sítích. Tímto způsobem se Rusko snaží vytvářet chaos a politicky rozvracet euroatlantické společenství, protože vojensky ani ekonomicky mu není schopné čelit.
Česká republika pro něj představuje nejsnazší cíl pro dezinformační aktivity. Jsme bývalá sovětská kolonie, jazykově blízká a ze všech bývalých sovětských evropských kolonií k Rusku nejvstřícnější. Z toho vyplývají i některá scestná a pro naši demokracii nebezpečná témata současných voleb jako zpochybňování členství v EU nebo protiuprchlická hysterie, vyvolávání strachu z neexistujícího nebezpečí a odvracení pozornosti od těch skutečných. To neslouží ničemu jinému než agresivním zájmům Putinova impéria. Tím zároveň odpovídám na otázku, co mě v letošní volební kampani nejvíc urazilo.
Daniel Štrobl: O Rusku coby největší hrozbě současnosti a nejspíše i budoucnosti.
Karel Hvížďala: Kromě jiného nezájem o mediální krajinu, která je v ohrožení!
Dalibor Špok: Skutečná politická a globální témata. Příliš řešíme máslo, lokální píseček, v Česku neexistující migrační vlnu. Svět ale řeší globální oteplování, technologickou revoluci, situaci na Blízkém východě po rozpadu Islámského státu a s ní nutné navázání stabilních vztahů s Íránem nebo složitou situaci Kurdů, kteří se ukázali jako velká stabilizační síla. Co třeba rozpad mnoha afrických států a zodpovědnost Evropy za postkoloniální minulost, jejíž bezzubost hbitě mocensky využívá Čína a v budoucnu i Rusko? Do toho nutná reforma Evropské unie a její fungování po brexitu. Čím dál patrnější jsou hybridní hrátky Putinova Ruska.
Petr Uhl: V kampani se málo mluví o EU jako projektu mírového soužití v Evropě, o EP, EK a hlavně o společné měně euru, tedy o tématech, která Čechům nevoní.
Jan Vaculík: Nedovedu posoudit, protože klasická média moc nesleduju.
Zkuste si tipnout, které strany se letos dostanou do parlamentu (odpovědi pocházejí z minulého týdne, pozn. red.).
Margit Slimáková: ANO, KSČM, ČSSD, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, piráti a bohužel asi i Okamura, i když to mi hlava nebere.
Vladimír Just: Bohužel je zatím jisté jen jedno - že bude jasný vítěz voleb a pravděpodobný premiér dost možná úřadovat z basy. Možná to o nás vypovídá víc, než když nás (jak se ukazuje mylně) ztotožňoval svět s Václavem Havlem…
Petr Uhl: Volby nejsou dostihy, a proto na Vaši anketní otázku - jak asi dopadnou - neodpovím. Byl bych moc rád, kdyby ve sněmovně byli i zelení poslanci.
Jiří David: ANO, ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP, piráti(?)
Dalibor Špok: Bohužel to bude přehlídka populistických (SPD, piráti, ANO) a semipopulistických (ODS, KSČM) stran. Demokratické strany (KDU-ČSL, TOP 09, ČSSD) budou v menšině. Což je důsledek postfaktické doby a všech mechanismů, které s sebou přináší v účinku na voliče.
Přičíst k tomu ale můžeme také reálnou geopolitickou situaci, účinnou práci ruských dezinformačních webů, předchozí skandály hlavních demokratických stran. Zásadní chybou je neschopnost demokratických stran poskládat účinnou koalici - ony si snad stále neuvědomují, jak se změnily voličské preference. K tomu přičtěme oligarchizaci politiky, kdy každý miliardář vlastní média nebo politickou stranu.
Karel Hvížďala: To si netroufám, protože naše průzkumy neodpovídají evropským standardům a nelze je proto brát vážně!
Petr Janyška: ANO, ČSSD, KDU, TOP 09, KSČM, zelení.
Tomáš Laně: Mým přáním je, aby se do parlamentu dostaly a převahu v něm nabyly strany, které jasně deklarují svůj evropský profil. Jen naše nezpochybnitelná euroatlantická orientace je zárukou naší demokracie. Bohužel nahlodávání veřejného mínění došlo už tak daleko, že převahu nabývají partaje s totalitárními sklony. Vývoj v ČSR po 2. světové válce vedoucí ke komunistickému puči by nám měl být dostatečným mementem.
Jan Vaculík: TOP 09, ODS, lidovci, ČSSD, KSČM, Okamura, piráti, ANO.
Jan Hnízdil: Nepochybuji o tom, že zvítězí tradiční velké strany, v čele s těmi, kteří slibují, že nás přede všemi ochrání, vymýtí korupci, nepustí imigranty, zařídí blahobyt, nízké daně, nejlepší zdravotní péči. Že, ANO, bude líp. Jen když se jim odevzdáme. Záhy po volbách se zase budeme divit, co si to ti politici dovolují, jak to, že neplní sliby. A tak pořád dokola. Volby, až do úplného uvolení. Zřejmě se neodvozují od slova vůle, ale od slova vůl.
Vladimír Kučera: Odpusťte, ale odpověď by opět byla v rozporu s mým morálním závazkem vůči ČT.
Daniel Štrobl: Okamurovci, Babiš, TOP 09, ODS, lidovci, ČSSD, KSČM (což je přesně o tři strany více, než je pro naši zemi zdrávo).
