Jiří Pehe Jiří Pehe | Názory
17. 4. 2014 14:00

Nepsaná klauzule mezinárodního práva: Ruská bratrská pomoc

Rusko uplatňuje doktrínu bratrské pomoci opakovaně už desetiletí. Kupodivu v ní věří nejen většina Rusů, ale nepoučila se ani část našich spoluobčanů, píše Jiří Pehe.
Československo, Jižní Osetie, Krym... Východní Ukrajina?
Československo, Jižní Osetie, Krym... Východní Ukrajina? | Foto: Paul Goldsmith

Ve světle posledního vývoje na východní Ukrajině, před tím na Krymu, a ještě před tím kupříkladu v Jižní Osetii v roce 2008, či v Československu v roce 1968, by se nezasvěceným mohlo zdát, že v mezinárodním právu existuje jakási nepsaná klausule, vztahující se pouze na mezinárodní chování Ruska. Mohli bychom ji nazvat doktrínou „bratrské pomoci“.

Rusové ospravedlňují zábor Krymu i vojenské manévry u hranic východní Ukrajiny nutností chránit etnické Rusy a rusky mluvící menšiny kdekoliv. Je to pozměněná doktrína „omezené suverenity“, kterou kdysi formuloval generální tajemník sovětské komunistické strany Leonid Brežněv.

Podle ní, měl Kreml právo vojensky zasáhnout všude tam, kde byl ohrožen socialismus. Pro invazi v Československu se v jazyce sovětské, a pak i nově obnovené neostalinské kliky v Československu, ujal výraz „bratrská pomoc“. Sovětské tanky přijely údajně bratrsky pomoct československému lidu, který chtěly zneužít kontrarevoluční živly.

Rusové ospravedlňují zábor Krymu i vojenské manévry u hranic východní Ukrajiny nutností chránit etnické Rusy a rusky mluvící menšiny kdekoliv. Je to pozměněná doktrína „omezené suverenity“, kterou kdysi formuloval generální tajemník sovětské komunistické strany Leonid Brežněv.

Nic nevyjevuje skutečnou povahu současného ruského režimu lépe než obnovená doktrína bratrské pomoci. Rusové obsadili Krym coby údajný projev této bratrské pomoci krymským Rusům. Oproti minulosti se nezměnil ani mechanismus. Psaly se zvací dopisy, Moskva se jako by trochu ošívala, ale pak bratrskou pomoc nezištně nabídla.

I při vojenském zásahu v Jižní Osetii zafungovala bratrská pomoc. Ruské tanky přijely ochránit tento bývalý gruzínský region i na základě volání místních separatistů o pomoc.

Bratrská pomoc je samozřejmě jen zástěrkou tradičního ruského imperialismu, který dominoval pod heslem internacionalismu i komunistické éře v podobě Sovětského svazu a jeho satelitů. Rusko vytvořilo už během budování carského impéria jednu z nejrozlehlejších říší v dějinách lidstva. Řada neruských území byla dobyta s pomocí bezohledných výbojů, takže bylo složité tyto državy dlouhodobě hájit. Komunistický internacionalismus byl jedním způsobem, jak to činit.

Jedinečným rysem bratrské pomoci, kterou Rusové opakovaně jiným zemím ve svém okolí poskytují, je, že ruskou náklonností zaplavený národ často žádnou pomoc nechce.

Když se pak na okupovaných územích vytvořily kvůli migraci vládnoucích Rusů ruské menšiny, bylo třeba bratrsky pomáhat jim, což dnes činí Moskva na Ukrajině. A odhodlána je prý pomáhat i jinde.
Další formou bratrské pomoci pak byla již zmíněná ochrana komunistických režimů v sovětských satelitech, které v celé řadě zemí východní Evropy Moskva nezištně, ba bratrsky, vytvořila po dobytí daných území ve 2. světové válce. Bratrské pomoci z Moskvy neunikl ani Afghánistán v roce 1979.

Jedinečným rysem bratrské pomoci, kterou Rusové opakovaně jiným zemím ve svém okolí poskytují, je, že ruskou náklonností zaplavený národ často žádnou pomoc nechce. Anebo ji chce jen proruská menšina, popřípadě hrstka proruských politiků. Ale na tom už pak už evidentně nezáleží.

Dá se proto předpokládat, že v tragickém případě ruského obsazení východní Ukrajiny nebo i Ukrajiny celé budeme po léta slyšet hlasy opěvující ruskou bratrskou pomoc, která Ukrajince ochránila před zlovolnými záměry Západu. Nejhorší je, že tomuto bratrskému misionářství skutečně věří nejen většina Rusů, ale že se z bratrské pomoci Rusů Československu evidentně nikdy nepoučila ani část našich spoluobčanů.

Text byl napsán pro ČRo Plus a následně vyšel v blogu Jiřího Pehe na Aktuálně.cz 17.4. 2014

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy