Epidemie koronaviru (Covid-19) se zvolna přesouvá z Číny do zahraničí. Tento týden, máme-li věřit oficiálním statistikám, úřady poprvé zaznamenaly více nových případů v cizině než v ČLR samotné. Ohniska nákazy mimo Čínu představují hlavně Jižní Korea, Itálie a Írán, všechny v řádu tisíců případů. Peking pak oficiálně eviduje přes 80 tisíc nakažených, včetně 3 tisíc mrtvých.
Ve Spojených státech je hlášeno 118 případů nákazy. I relativně nízký počet však vyvolal v některých městech nákupní horečky v očekávání globální pandemie. Čínská státní (respektive stranická) média to zaznamenala se zjevným zadostiučiněním. Panika v USA dobře zapadá do jejich narativu, podle nějž není epidemie příkladem selhání, ale naopak triumfu čínského politického systému.
Lidová válka proti viru
Drakonická opatření v podobě "lidové války proti viru" podle nich demonstrují nadřazenost čínského systému, který dokáže mobilizovat lidské a materiální zdroje v době krize. Mobilizace zdrojů "vedoucí silou čínského lidu" nepochybně pomohla v jistém okamžiku omezit šíření nemoci.
Karanténa celého města Wu-chan s 11 miliony obyvatel by se asi v méně centralizovaném systému těžko prováděla s takovou rychlostí a razancí. Cenu zaplatí jednotlivci jako osamělá žena zachycená na virálním videu, jak tluče na balkoně na gong a marně se snaží dovolat pomoci pro svou umírající matku.
Na rázná opatření, jako je plošná izolace celých měst, ovšem došlo až poté, co čínská státostrana mobilizovala své zdroje několik týdnů jiným směrem - na cenzuru prvních zpráv o nemoci. A na potlačení jakýchkoliv informací o její existenci.
Virus se podle všeho šířil ve Wu-chanu od začátku prosince. Koncem téhož měsíce na něj upozornil lékař v místní Ústřední nemocnici Dr. Li Wen-liang v privátní komunikaci s dalšími kolegy. Všudypřítomná internetová policie tuto zprávu zachytila a Dr. Wanga přinutila podepsat 1. ledna ponižující prohlášení, že nebude nadále šířit "fámy". O incidentu přinesla pro výstrahu ostatním 3. ledna krátkou zprávu i čínská televize.
Mlčení jehňátek
Mlčení nakonec prolomil až 20. 1. legendární čínský epidemiolog Čung Nan-šan, který informoval během briefingu čínské Státní zdravotní komise přítomné novináře, že nový virus se přenáší z člověka na člověka. Čtyřiaosmdesátiletý Čung se proslavil svou odvahou a přímočarostí během předchozí epidemie SARS v roce 2003. Jeho návrat na veřejnost během současné krize evokuje změny, k nimž za posledních 17 let, a zejména posledních 7 let od nástupu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, došlo v čínské společnosti a politickém systému.
Před 17 lety ještě v ČLR dobíhala politika větší volnosti médií v rámci konceptu "dohled veřejným míněním" (yü-lun ťien-tu). Ten přiznával čínským médiím omezenou autonomii pro rozkrývání korupce státních a stranických funkcionářů na nižších stupních státní správy.
Investigativní novináři tohoto omezeného mandátu obratně využívali k publikování odvážných textů, jež se často dotýkaly samotných základů systému. (Několik z nich jsme podrobně rozebrali v monografii publikované v roce 2010 na Hongkongské univerzitě.) Během epidemie SARS tito novináři přispívali k informování veřejnosti v řadě průlomových článků a reportáží.
"Média se jmenují Strana"
Po 17 letech nezůstal z investigativní žurnalistiky v ČLR kámen na kameni. Křídla jí přistřihl již v roce 2003 nastupující generální tajemník Chu Ťin-tchao, ale o její definitivní likvidaci se postaral až současný generální tajemník Si Ťin-pching. Ten usoudil, že korupce ve Straně nepotřebuje kontrolu zvenčí, ale poradí si s ní Strana sama pomocí čistek provozovaných Ústřední disciplinární komisí (ty se pak většinou zvrhly v odstraňování potenciálních politických konkurentů).
Média podle něj nemají Stranu kritizovat, ale naopak jí sloužit. Jedna z jeho prvních velkých iniciativ po nástupu do funkce byla oficiální kampaň "Média se musí jmenovat Strana" v roce 2016. Definitivní zglajchšaltování médií také připravovalo půdu pro jeho současný kult osobnosti jako vrchního vůdce, který teď vede "lidovou válku proti viru".
Vedle ochočení médií se za posledních 17 let také výrazně proměnila čínská společnost. Pod dojmem prudkého hospodářského růstu, a hlavně neutuchající "vlastenecké výchovy" v přísně kontrolovaných médiích a vzdělávacím systému, je dnes velká část hlavně mladšího obyvatelstva beznadějně indoktrinovaná oficiální propagandou.
Vedle úřední cenzury tak neoficiální zprávy o epidemii, včetně očitých svědectví nakažených a jejich příbuzných a přátel, potlačují také šiky "vlastenecké" mládeže na internetu, jež se okamžitě vrhají na jakýkoliv náznak zpochybňování velikosti ČLR a její vedoucí síly, komunistické strany.
Bezprostředním výsledkem této informační kontroly bylo, že rozhodný postup proti šíření epidemie se opozdil o klíčových několik týdnů, kdy by zřejmě ještě stačila méně drakonická, ale účinnější opatření. Ta by byla mohla zachránit aspoň část z tisíců obětí nákazy - včetně Dr. Li Wen-lianga, který se po policejní výstraze sám nakazil a 8. února zemřel. V poselství na rozloučenou krátce před smrtí, které obletělo před zcenzurováním čínský internet, pronesl větu, která obletěla jako nekrolog za všechny oběti čínský internet: "Ve zdravé společnosti by neměl znít jen jeden hlas".
Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.
