Máme čichové vzpomínky z dětství. Já nikdy nezapomenu na smrad z pražící se kávy nebo na smrad z kostí a kopyt vařeného mýdla, ale ani na vůni kotelny na kolesovém parníku a vůni i chuť z dnešního hlediska strašlivé žluté limonády, která se na parníku prodávala v papírových kelímcích. Pamatuji si také na "živé květy", kterými se polévala moje první již "nedětská" láska a touha. Dodnes, tedy do loňska, cítím i vůni jara.

Zajímavé je, že jak stárneme, tak ubývá pozornosti k čichovým vjemům. A také ke schopnosti je zachytit. Novorozenec položený na břicho maminky doslova "po čuchu" doleze k prsní bradavce a začne se krmit.

Myslím si, a je to opravdu jen dohad, že vybavení si vzpomínek na čichové vjemy z dětství, dospívání i dospělého života, může pomoci vybavení si vzpomínek a osvěžení paměti. Chci to zkusit prokázat. Rád bych využil skutečnosti, že čichové buňky v nose jsou přímými výchlipkami mozku a čichový mozek, takzvaný rhinencephalon, je nejstarší oblast lidského mozku. Dám tedy dohromady nejdřívější lidské čichové vjemy, od úplného mládí - a zlomky životních příběhů, které se k nim vážou.

Tímto prosím Vás, své čtenáře, o spolupráci, která nebude sice placená, ale mohla by být ve svém výsledku docela zajímavá. Zašlete mi na e-mail [email protected] své čichové vzpomínky - a pokud budou spojeny i s chutí, nevadí - protože tyto dvě oblasti k sobě neoddělitelně patří. A samozřejmě i Vaše vzpomínky, které se k těmto vjemům váží. Děkuji předem za všechny příspěvky, i za ty, které nebudou přímo k věci.