ČTK / Bloomberg | Názory
5. 3. 2019 15:35

Co budou Britové jíst po nejtvrdším brexitu? Banány dojdou, s jehněčím není problém

Soběstačnost ve spotřebě alkoholu je zajištěna. Ve Skotsku v současnosti zraje asi 20 milionů sudů whisky.
Fish and chips přežijí.
Fish and chips přežijí. | Foto: Thinkstock

Žádný avokádový toast nebo banánové smoothies a zapomeňte na nastrouhaný čerstvý parmazán v těstovinách. Místo toho si zvykejte na mléko ke každému jídlu, chléb, jehněčí kotlety a hrášek. Hodně hrášku.

Jídla z domácí produkce podobná spíše stravě v průmyslové době jsou to, co by mohli Britové jíst v případě, že Británie odejde z Evropské unie bez dohody, která by nastavila základní obchodní vztahy s dalšími státy. Británie významně spoléhá na dovoz a po staletí byla středem zemědělského obchodu. Je tak snadné zapomenout, jak by vypadala britská jídelní tabule ve světě, v němž se obchod s potravinami zastaví, píše agentura Bloomberg.

V této fázi je těžké předvídat, co by se mohlo stát: britský parlament má nyní příležitost vyhnout se odchodu bez dohody nebo ho alespoň odložit. Ačkoli je vysoce nepravděpodobné, že se dovoz potravin zastaví úplně, obchody s potravinami a zemědělci se připravují na nejhorší. Pokud k tomu dojde, budou mít aspoň dostatek zásob masa a brambor, na zeleninu a ovoce pětkrát denně, ale zapomeňte.

Země vyprodukuje zhruba 60 procent vlastních potravin, populární potraviny však hypoteticky nemusí být dostupné. Bloomberg se proto podíval na to, jak by vypadaly regály v britských supermarketech ve světě bez obchodu.

Britové by se topili v mléku. Britské krávy vyprodukují týdně bezmála čtyři litry mléka na člověka a dostatek bude i vajíček. Zmizet by ale mohly jiné produkty, jako je například irské máslo nebo čedar. Zemědělci ze Severního Irska by nemohli posílat své mléko ke zpracování přes hranici a milovníci sýrů by se měli rozloučit s francouzským plísňovým brie a italským parmazánem.

Méně by bylo i zeleniny a ovoce a co by zbylo, by bylo v ohrožení při sezonních sklizních. Většina ovoce a asi polovina zeleniny v Británii je z dovozu. Z britských farem by se ročně vyprodukovaly asi dva kilogramy jahod a zhruba 300 gramů malin na osobu. Z jídelníčku by zmizelo avokádo a osud banánů je nejistý.

Země naproti tomu vyprodukuje dostatek hrášku a většinu měsíců by byla dostupná i mrkev a řepa. Polovinu roku si lidé budou moci dopřát i brokolici, rajčata si ale budou muset ponechat pro zvláštní příležitosti. Britští zemědělci totiž vyprodukují asi jen pětinu rajčat, jež se prodávají v zemi po celý rok.

Dostatek bude v Británii, která patří k největším vývozcům masa, i jehněčích kotlet. Země také ročně vyprodukuje zhruba 23 kilogramů kuřecího a 13 kilogramů hovězího i vepřového na osobu. To však zahrnuje i méně lákavé části, jako například ledvinky, které se nyní prodávají v zahraničí. Změna jídelníčku by navíc čekala i hospodářská zvířata, z krmných směsí by totiž zmizela kukuřice a sójové boby.

Nedostatek chleba Británii ovšem zřejmě nehrozí. Pšenice se totiž v zemi pěstuje zejména pro produkci mouky. Obilí pěstují Britové po tisíce let a zabírá velkou část britské orné půdy.

Humr a hranolky? Treska, která skončí na britských jídelních stolech, často pochází z Norska a Islandu - v roce 2015 se do britských obchodů dovezlo 90 procent této ryby - zatímco britští rybáři prodají velké množství svých korýšů v Evropě. Pro britské zákazníky by to mohlo znamenat hojnost krabů, humrů a krevet.

Pokud by k nim chtěli hranolky, mají štěstí. Britská záliba v bramborech by byla zabezpečena, země totiž vyprodukuje zhruba tři čtvrtiny svých vlastních zásob. Dováží ale některé zpracované produkty.

Potíže v přístavech by mohly zbrzdit také dovoz produktů ze států mimo EU, Britové si tak možná budou muset najít alternativu k odpolednímu čaji. Mezi domácí potraviny nepřekvapivě nepatří ani zrna pro ranní kávu a bez dodávek ze zahraničí mohou zůstat netknuté i mnohé sklenice na víno. V roce 2017 si Britové dovezli ze zemí EU 480 milionů láhví vína.

Není to ale tak špatné - místní hospody mohou stále nabízet tvrdý alkohol. Ve Skotsku v současnosti zraje asi 20 milionů sudů whisky a země by mohla využít i políčka s ječmenem a vařit pivo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Federer rozdrtil Albota, v Basileji je už posedmnácté ve čtvrtfinále

Miláček domácích fanoušků Roger Federer porazil v druhém kole v Basileji 6:0, 6:3 Moldavana Radu Albota a při 19. startu na halovém turnaji v rodném městě si zahraje 17. čtvrtfinále. V dosavadních dvou zápasech prohrál slavný švýcarský tenista jen pět gamů.

Osmatřicetiletý Federer dnes navázal na úvodní výhru nad Němcem Peterem Gojowczykem za 53 minut a s Albotem se zdržel jen zhruba o deset minut déle. Na kurtu tak grandslamový rekordman nestrávil ještě ani dvě hodiny a upravil svou bilanci v St. Jakobshalle na 73:9.

Federer útočí v Basileji na jubilejní desátý titul, což se mu letos povedlo už na trávě v Halle. Ve čtvrtfinále se může střetnout s krajanem Stanem Wawrinkou, jehož ještě ve 2. kole čeká Američan Frances Tiafoe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy