Karel Holomek | Názory
20. 11. 2006 12:00

Čunek není takový machr, jak se zdá

Od doby, kdy jsem opustil křeslo poslance ČNR, věnuji se až do současnosti problematice soužití Romů ve společnosti, nebo snad obráceně - společnosti s Romy. Vždy jsem v té problematice viděl široké souvislosti politické a společenské a rozhodně netrpím žádnou obsesí.

Infobox

Karel Holomek

Narodil se v roce 1937 v Brně v rodině původních moravských Romů, kteří se na Moravě usadili na konci 17. století. Jeho otec Tomáš Holomek byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom v bývalém Československu.

 

Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na strojní fakultě brněnské Vojenské akademie, později zde působil jako odborný asistent. Pro své výroky o okupaci sovětských vojsk v roce 1968 byl z fakulty vyloučen. Do roku 1990 vystřídal několik dělnických profesí, v letech 1982 až 1989 pracoval pro samizdatové nakladatelství.

 

Po roce 1990 byl dva roky poslancem České národní rady za Občanské hnutí. Poté podnikal do roku 1996 ve stavebních činnosti a zaměstnával Romy marně hledající práci.

 

V současné době je předsedou Společenství Romů na Moravě, čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění, členem vládní rady pro lidská práva a šéfredaktorem romského časopisu Romano hangos.

 

Je ženatý a má dvě dcery.

Zároveň mám sedmdesátku na krku, což je již skoro věk kmeta, se kterým by mohla být spojována i určitá životní moudrost. Nevím, zda ji mám, ale dovolím si říci, že záležitostem kolem Romů rozumím dobře. A určitě lépe než většina lidí, kteří se v poslední době vyjadřují například k aktivitám pana Čunka.

Senátorské, ministerské, poslanecké a úřednické ostruhy zde žádnou podstatnou roli nehrají. Výroky těch a jim podobných nejsou pro mne autoritativní. V každém takovém vyjádření shledávám vadu a nepochopení.

Pokusím se tedy vysvětlit některé aspekty celé záležitosti a ukázat, že vše může být poněkud jinak, než se na první pohled jeví.

Starostovi radili. Neposlechl

Začnu těmi kontejnery, proti nimž na první pohled nemusí být žádné výhrady. Vypadá to náramně, je to kulturní, čisté. Má to však jednu chybičku: je tam na jedné hromadě dost lidí stejného druhu, když už nechceme mluvit o Romech. Jinými slovy, je to temný příklad segregace, proti níž tak EU brojí - a ví dobře proč.

Podobné je to se segregací romských dětí do škol - na jednom místě je někde, tedy v Brně určitě, až 90 % romských dětí. Tady už výraz "romských" použít musím. Co to znamená? Mnoho negativního. Nejhorší však je, že tyto bývalé romské děti v dospělosti neznají české a ty české neznají romské - a průšvih je na světě. Úroveň takové školy je pak přesunuta do jiných dimenzí než u normálních škol segregovaných jen z českých studentů. A to nemluvím o snížení znalostí, což nemusí být úplně nejdůležitější, ale v ČR to důležité je, protože to v dospělosti vede k nerovnosti v šancích, k nezaměstnanosti a dalším desítkám negativ.

Ale zpět k oněm kontejnerům. Vzpomeňme si na Chánov. Kdysi to bylo nové a skvělé sídliště. Proč je z něho teď hrůzný slum? Důvod - segregace! Nechci být špatným prorokem, ale ptejme se, zdali toto je řešení hodné následování. Jak to bude vypadat za pět let? Neradili místní Romové panu Čunkovi, aby se hlavně vyvaroval dávat ty lidi dohromady? Radili mu dobře, ale on neposlechl.

Nekonečný kruh

Když pak senátor Štětina mluví o rovnosti a skvělém počinu radnice vůči neplatičům, neví vůbec, co říká. Už v zárodku té akce je skryto plno nerovností. Například už jen to, že nájemní smlouvy jsou jen na jeden měsíc, je nehorázné. A to se ještě neví, kolik se bude platit za přímotopy.

Dají se tedy zase očekávat dluhy a tak to bude pořád dokola.

Hlavní výtky ovšem míří docela oprávněně proti tomu, že romské rodiny byly repatriovány v noci, bez předchozího projednání, za podivných okolností a vyhrožování, někam daleko mimo obec a okres. Nehledě na to, že takový akt může být docela klidně vrácen k výchozímu stavu, protože byl vynucený - a já doufám, že se tak stane. To přece byla sprosťárna první třídy!

Kdo tu chce mluvit o rovném a demokratickém přístupu? To už pan Štětina opravdu ztratil smysl pro přiměřenost?

Ostatně, pan Čunek také občas neví, co říká a čím si protiřečí. Nechal se například slyšet: "Ti lidé měli dluhy a neplatili, tak jsme to museli řešit!" Kdyby si ale přečetl, jak Rada vlády pro romskou komunitu ve svém návrhu vládě o Programu integrace Romů do společnosti navrhuje řešit tyto a jiné záležitosti, mohl se vyvarovat nepříjemností. Pro dlužníky, kteří pobírají sociální dávky, je totiž určen institut náhradního příjemce, jímž je ten, komu se má platit. Částka k tomu určena je v sociálních dávkách zahrnuta. Peníze nejdou do rukou dlužníka, nýbrž do rukou majitele bytů. A sociální odbor radnice má mimo jiné ze zákona povinnost sledovat situaci sociálně slabých a nenechat je padnout na úplné a nevratné dno (viz zákon o sociální péči). Ale to je zřejmě mnoho práce - kdo by to dělal? Raději jednorázově vyvezeme dlužníky někam pryč, ať to máme z krku. Co na tom, že jsme mohli preventivně takové situaci zabránit!

Pan Čunek tedy zdaleka není takový machr, jaký se zdá mnohým lidem být.

Jednoduchá řešení neexistují

A to není zdaleka vše, co bych mu mohl vytýkat. Možná chtěl něco řešit, chtěl být populární a věděl, že tudy vede cesta nejsnadnější. Bohužel, mínění našich občanů, jak je dobře znám, je dosti pokleslé. A panu Čunkovi zásadně chybí vnímání souvislostí a zřejmě také vzdělání, kterým by si absenci oněch souvislostí mohl nahradit. Je to jednoduchý člověk a v kapse má jen jednoduchá řešení.

Nemusím snad zdůrazňovat, že nesouhlasím s jednáním mnohých romských rodin a jejich chováním. A že mne to štve více než kohokoliv jiného. Že jsem pro sankce za neplnění povinností, že brojím proti černé zaměstnanosti, proti demotivačnímu charakteru sociálních dávek. Zkrátka je to komplex otázek, kde na jedné straně je "má dáti" a na druhé "dal".

Jednoduchá řešení neexistují, existuje jen úmorná, každodenní práce, počínaje legislativou, vůlí exekutivy k řešení a příjímání takových kroků, které se znalostí situace jsou skutečným řešením a ne jen zoufalým a populistickým krokem, jakým nesporně ten Čunkův je.

autor je romský aktivista

 

Právě se děje

Další zprávy