• Kouření v domech má zakázat zákon

24

:

14

Dobrý den, podle mne není třeba podstatné úplně vyhánět kuřáky ze všech možných prostor a zakazovat jim, kde mají kouřit a nebo je ještě jinak omezovat. Tento postup má možná za následek zvyšování počtu kuřáků mezi mladší generací, protože vždy něco, co bylo zakazováno, bylo vyhledáváno a lákalo to.

Proč měli lidé za minulého režimu dlouhé vlasy, když s tím měli jen problémy s minulým režimem? Nebo ze známého českého filmu - "Pozor na zábradlí, neolizovat jej před školou" - jak to dopadlo? Lidé prostě nechtějí být jen poslušné ovce a vyhledávají zakázané. Proto také všechny ty revoluce, že?

To, co by podle mého názoru pomohlo je všeobecná tolerance obou stran. Ať si každý kouří kde chce, ale ať tím hlavně neomezuje opravdu nikoho dalšího, nebo jeho zdraví. Toto by mělo být podle mne základem pro psaní všech zákonů a zákazů. Je to i základní pilíř slušnosti.

Proč by ve vlaku nemohlo být někde na konci jedno, nebo dvě kuřácká kupé? Vždyť to nikoho neomezuje. I průvodčí by mohl požádat o kontrolu mimo tento zakouřený prostor s odůvodněním, že je nekuřák. Proč by restaurace nemohla být označena, že u nás se kouří? Vždyť pro ni je to špatná vizitka a nekuřácké kavárny se začínají přece pomalu samy objevovat, ne? Že by i zde začal fungovat sám trh?

Máme kuřáka odepsat a vykázat proto, že je kuřák, když nás třeba ani neomezuje? Možná bych se pokusil zamyslet nad tímto problémem v následujícím duchu...Kde by byla ručička váhy spravedlnosti, kdyby byla restaurace 2 dny kuřácká a 5 dní nekuřácká? Není toto tolerance? Nebo ať si majitel podniku rozhodne, z jaké skupiny lidí chce mít zákazníky.

Zároveň je potřeba naprosto odlišit dva různé pohledy; za prvé: omezování a zároveň poškozování zdraví nekuřáků kuřáky, za druhé: omezování kouření z důvodů ochrany zdraví samotných kuřáků. Ve druhém případě by se ale mělo jít naprosto jinou cestou, než v tom prvním, ne?

Je opravdu otázkou, jestli by jedna, nebo druhá skupina lidí měla omezovat tu druhou. Pokud by se opravdu celý princip dokázal postavit na slušnosti, viz výše a zbytek by omezil zákon, zdá se to podle mne nejsnadnější řešení. Nevím, jak to udělat a ani jsem nad tím nepřemýšlel. Zároveň je předem jasné, že nic nefunguje na 100 %, ale to nikde. Důležité však je, že zákon by neměl vycházet ze zákazů a omezování jedné skupiny lidí na úkor druhé, ale z kompromisů a slušnosti obou stran. Teprve tam, kde toto nebude fungovat, by měl zasáhnout zákon. K jeho psaní by ale určitě měly zasednout obě strany.

Jan Jankovský, Humpolec, obchodník, kuřák

Ano. Kuřáci se obvykle rekrutují z řad hlupáků a lidí se slabou osobností. Je to možná nepopularní sdělení a mnoho dotčených by protestovalo (blbec si, jak známo, o sobě nemyslí, že je blbec), ale je to tak. Nejen mně to bylo jasné už na základní škole, kde se kuřáci rekrutovali výhradně z řad těch hloupějších. Je to evidentní i z poměru kuřáků k nekuřákům na výběrových středních školách a těch, které akceptují kohokoliv - na gymnaziích (usuzuji tak z vlastních zkušeností) je kuřáků rozhodně méně než je věkový průměr. Proto si myslím, že jestliže je spojení "kvalitnější studenti - nekuřáci" tak evidentní, mohla by pro mladé lidi být dobrá motivace, zavedení požadavku nekuřáka pro přijetí na statní strední a vysokou školu. Kuřákem se člověk stává tím, že napodobuje určité vzory. Vzory v podobě kuřáků mají mladí lidé v bezdomovcích, hospodských štamgastech, hrubiánech a svých hloupějších spolužácích, a člověk, který se rozhodne kouřit, musí sdílet alespoň některé povahové rysy se svými vzory. To také vysvětluje, proč je nutné pro ochranu nekuřáků použít represe vůči kuřákům. Pokud by se kuřáci ve velké míře rekrutovali z řad inteligentních a ohleduplných lidí (což samotná podstata kouření vylučuje - vdechovaní kouře, který způsobuje silnou bolest v plicích a svému uživateli nepřináší nic než smrad, nenapovída zrovna o chytrosti), automaticky by nekuřáky respektovali a neobtěžovali je. Tak tomu ale není. Musí existovat zákazy a samozřejmě i tresty. I když je na koleji, kde bydlím, na několika místech napsáno, že je ve všech jejich prostorech kouření přísně zakázáno, kuřáci tento zákaz naprosto ignoruji a když je požádáte, aby alespoň před vaším pokojem nekouřili, naoko souhlasí, ale jakmile odejdete, vrátí se. Nehrozí jim totiž žádný trest a ohledy na nikoho neberou (= jsou to kuřáci).

Co se týká zákazu kouření v restauracích, nesouhlasím s názorem, že je to omezovaní majitelů těchto podniků. Vypadá to logicky, ale je nutné si uvědomit, že zákazy a postihy existují proto, aby potíraly činnost těch, kteří škodí ostatním a sami ze sebe by nepřestali. Krádež je asociální činnost. Znečišťování svého okolí je asociální činnost. Ublížení na zdraví je asociální činnost. Kouření ve společnosti nekuřáků je úmyslné ublížení na jejich zdraví a navíc znečišťování jejich oblečení, vlasů atd. smradem, tím pádem je to asociální činnost. A jestliže trh selhává a kromě fast-foodových řetězců prakticky nekuřácké restaurace neexistují, znamená to pro ty, kterým kouření vadí, určitě vyloučeni ze společenského života. Protože i když jsou všichni vaši znamí nekuřáci, v pátek večer si zkrátka do nekuřácké hospody nezajdete, protože neexistuje. V minulosti bylo normalní, že nekuřáci museli kuřáky v hospodách tolerovat, je to nepsané pravidlo a pokud někomu kouř cigaret vadí, automaticky do hospod nechodí. Proto se také hospodští bojí, že pokud by omezili kouření, přišli by o zákazníky, ale neuvědomují si tolik, že by potom získali nové z řad lidí, kteří v současnosti do restaurací moc nechodí. A nevypadá to, že by se jejich myšlení vyvíjelo, proto je omezení na místě.

Když někdo říká: "vadí ti kouření v hospodách? Tak do nich nechoď!", já mu na to odpovídám: "tak do nich nechoď ty!" Sejdi se se známými v pátek večer někde, kde si budeš moct ve skupině popovídat. V opuštěné tovární hale, na veřejných záchodcích, na smetišti, zkrátka ne do restaurace. Jednoduché, že ano?

Matěj Steklík, Praha, student

Jsem jednoznačně pro plošný zákaz kouření na veřejných místech. Nemohu pochopit, proč pokaždé, když někam chci jít, musím se smířit s faktem, že budu smrdět byť jen po deseti minutách strávených v klubu, restauraci... a to neřeším fakt, že po celou dobu dýchám to jejich svinstvo!!! Opravdu mi nejde do hlavy, proč ještě takový zákon není schválen, i malé dítě ví,že kouření je špatné. Proč to tedy podporovat?!

Hradecký Tomáš, Chomutov, Obchodni zastupce IT

Představme si následující. Hospoda v soukromém vlastnictví, majitele - hospodského, který je kuřák, jeho zaměstnance, kteří jsou také kuřáky a zakazníky, kteří taky kouří. No, a ti všichni sedí v té hospodě, kde mají zakázáno kouřit, a čekají až tam příjde nějaký nekuřák. Víte, kde se taková hospoda nachazí? V Kocourkově... Kde je ta pověstná neviditelná ruka trhu? Kdyby nekuřáci nebyli pohodlní hlupáci, tak by se na trhu "vytvořilo" dostatek prostoru pro jejich požadavky, dostatek nekuřáckých zařízení. Plošné zakazy kouření jsou dle mého "kuřáckého názoru" fašizoidní. Zakažme řízení automobilů tam, kde by to mohlo mít neblahé následky na spoluobčany. Je nepopiratelné, že autonehody jsou nevyhnutelné a je nepopiratelné, že užívaní automobilů ničí naší planetu a tím poškozuje každého z nás. Ale to srovnavám hrušky a jablka, protože my přece musíme řídit? Tím si nejsem tak zcela jist, ale nevím, já sám neřídím.

Zdeněk Pavlovský, Brno, sanitář

Jsem pro naprostý zákaz kouření na veřejnosti a ve společnosti. Není jiná cesta jak uchránit nekuřáky od zplodin vznikajících kouřením. Kuřáci svým agresivním a neomaleným chováním silně omezují běžnou populaci. To je potřeba změnit: Jinak než tvrdým a nekompromisním zákonem to žel nejde.

Daniel Hurta, Vsetín, lektor

Je skvělé každý večer pařit do rána a nemít druhý den bolelav ze zakouřených putyk. Schválně si to někde zkuste.

Nikola Hořejš, Praha, student

Dobrý den, i když jsem kuřák, myslím si, že je správné omezení jakékoliv reklamy na tabákové výrobky! Také je určitě správný zákaz kouření v uzavřených prostorách. Co se týče restaurací, tak si myslím, že by bylo správné, aby každá restaurace měla místo pro kuřáky i nekuřáky, v tomto případě bych udělal výjimku!!! Pracuji ve firmě, kde je zákaz kouření v celém objektu, to znamená i venku, tomu ale nerozumím, proč i venku??? Nehrozí tam žádné nebezpečí, ani nikoho neomezujete, nemohu si zakouřit ani o své přestávce! To je podle mě zase omezování kuřáků, každý by měl vědět sám, jestli chce kouřit nebo ne!!! Z toho vyplívá, že nekuřák být omezován nesmí, ale kuřák ano a s tím opravdu souhlasit nemohu!!! Co je vlastně demokracie??? Lidé, kteří v práci zdržují tím, že kouří mimo přestávku, tak k tomu se nehodlám snad ani vyjadřovat, koukněte se kolem sebe a zjistíte kdo a jak pracuje, nýbrž jak vužívá svoji pracovní dobu, nezáleží jestli jste kuřák nebo nejste, někdo prostě dělat musí celých 7,5h a někdo ne!!! Je tu moc velká byrokracie....

Štverák Jan, Jičín, elektrikář

Nemyslím si, že by podobné zákazy cokoliv vyřešily. Každý, kdo je majitelem prostoru, kde se scházejí lidé, by měl
sám rozhodnout, zda povolí kouření či nikoliv nebo vyhradí uzavřený prostor pro kuřáky. Chápu mnohé nekuřáky, že jim cigaretový kouř páchne apod., ale nechápu přehnané výroky o tom, že by snad měli umřít, když budou párkrát
do týdne vdechovat již značně profiltrovaný kouř z cigaret někde na zastávce nebo v restauraci. Dokonce snad, že je všude bordel z nedopalků. Nikdo z těchto horlivých odpůrců se nepozastaví nad tím, že třeba v Praze jsou všude kolem nás pomalu se šinoucí kolony aut, jejichž splodiny jsou zákeřnější než kouř z cigarety jedince, který si pálí jeden svůj hřebíček a nad kterým se tolik pohoršují. Jeďte se podivat do zemí, kde již zákaz funguje a teprve uvidíte, co to znamená "chodník posypaný nedopalky". Nehledě na to, že si stejně mohu stěžovat na neumytého nekuřáka, který mi v parném letním odpoledni cloumá žaludkem. Nebo dámu pocákanou bulharskou voňavkou od hlavy až k patě. Pach z oblečení kuřáka je stejně neškodný, i když nemusí být příjemný.

Mrzí mě lidé, kteří nadávají anonymně v diskusích kuřákům do hovad, hajzlů, blbců, atd. Snad budou mít tu odvahu a stejně nazvou svého kamaráda "nižší rasy" tzv. kuřáka, až s ním budou sedět v hospodě.

Pokud dojde pouze k zákazu a represím vůči kuřákům, bude to mít na mladé lidi přesně opačný vliv. Uvítal bych spíše nainvestovat peníze z cigaretové daně(!!!) do dostatečně šokující kampaně.

Teď si zakážeme kouření, a protože se nám tohle zakazování zalíbilo(někteří jedinci jsou v tom velmi náruživí), budeme si chtít zakazovat mezi sebou dál ... Co to bude? Alkohol? Tučná jídla? Vrcholový sport? Jízdu na kole po Praze? Jízdu autem? Celodenní sezení u počítače? Výherní automaty? Sledování krváků? Hraní on-line her? Hlučnou hudební produkci?

Neblázněte!!! Rozmyslete si schválně, proti čemu tedy budete chtít protestovat dál...

Ve výsledku se z nás stane paranoidní stádo dobytka, které si svoji ohradu postavilo samo a čeká v ní na tu svou globální apokalypsu.

Ondřej Maršíček, Praha, IT

Dobrý den, jsem pro maximální možné omezení kouření včetně striktního zákazu jakékoliv reklamy na tabákové výrobky, tato má jistě momentálně největší podíl na přibývání nových kuřáků zejména mezi nezletilými. Každý kuřák by měl navíc platit podstatně vyšší zdravotní pojištění (jen na okraj - toto by samozřejmě mělo platit i pro obezitu), nevidím jeden jediný důvod, proč bych platil nákladnou (a vesměs neúspěšnou) léčbu zdravotních potíží a komplikací způsobených tím, že dotyčný jedinec - kuřák si vlastní zdraví zcela vědomě poškozuje, nemluvě o škodlivosti pro jeho okolí. Potom bohužel ve zdravotnictví chybí prostředky pro léčbu těch, kteří za své nemoci nemohou. Zdaleka nejhorším obrázkem "nikotinismu" jsou pak jedinci, kteří, ač již třeba i dlouhodobě léčeni (rakovina, cévní mozkové a srdeční příhody, ateroskleróza dolních končetin), přes opakovaná poučení a opakované pobyty v nemocnici v kouření pokračují.

Jeden příklad za všechny z práce - pacient kolem 50 let, přijatý pro akutní respirační insuficienci (laicky - dusil se), při dotazu na kouření udával 10-denní abstinenci. Byl pochopitelně uložen na akutní lůžko, dostal infuse, inhalace a spoustu dalších léků, po kterých se mu ulevilo. Následující den již vesele stál v mrazu před vchodem do budovy a kouřil... Pokud by to záleželo na mně, zavedl bych pravidlo "Porušení léčebné kázně" a takovéhoto "pacienta" okamžitě propustil, samozřejmě s patřičným zápisem do dokumentace.

Jiří Sedlák, Kladno, lékař, [email protected]

Dobré ráno,

jsem nekuřák a pocházím z nekuřácké rodiny.

Jako náctiletá jsem sem tam kouřila (2 cigarety týdně) a myslela si, jak nejsem důležitá. Nic mi to ale neříkalo a po roce jsem toho úplně nechala.

Dnešní doba je ale daleko horší. Nemáme pořádné reklamy ani propagaci na to, aby se o tom víc mluvilo, jak je to škodlivé. Nedivim se, že děti, kterým by měli jit dospělí vzorem, tolik kouří.

V Anglii jsou velmi chytlavé reklamy s lidmi, co doopravdy umírají na rakovinu plic, a je dán prostor i jejich nejbližšim - dětem, co po sobě nechávají. Namítnete, že vaše babička kouří a je jí 80 let? To má jen štěstí, ale takových lidí není mnoho!!!

Nyní pracuji v menší firmě, kde je cca 45% kuřáků. Nadřízený - sám nekuřák . bohužel neví, že drtivá většina kuřáků má pravidelné dýchánky před domem každou hodinu nejméně 10 minut.

Abych to shrnula. Byly jste někdy v Dublinu? Já ano a řeknu Vám, že tam to funguje bez problémů. Byla to prvni noc, co jsem nesmrděla kouřem a nepálily mě z restaurace oči.

Lucie Paulová, Praha, mezinárodní obchod

Domnívám se, že nemá smysl zakazovat kuřákům kouření. Ale je rozhodně na místě postihovat je za ničení zdraví ostatních lidí-nekuřáků. Obávám se však, že zákony nejsou dost přísné. Stejně tak nejsou dostatečné tresty za jeho porušování. Omezení pro kuřáky podporuji. Ať si otravují vzduch u sebe doma, ale ať ho neničí nám, pasivním kuřákům.

Jitka Štollová, Vlašim, studentka 

Tady neni o čem debatovat.

Už jenom za svě vědomé lhaní v 50 a 60 letech (že nikotín neni návykový) lze označit tabákové koncerny za zločinecké spolky. Také v USA za to tvrdě platí.

U nás se prozatím čeští politici kroutí jako had - podléhají lobingu, radši nechají republiku rozkrást (protože bez tabáku by chyběly přijmy z daní, sponzoring apod.) Je to jenom otázkou času než ten zákaz přijde ale do té doby budou dělat jako že se musí nad tim zamyslet ... a během toho dumání se dalších x tisíc naších děti "chytne" - Moje Petra, Moja parta ...

Předpokládám že i tato "demokratická debata" je také součásti lobingu firem jako Philip Morris a spol.

Michael Havas, filmový režisér, Patanka 2613/9, Praha 6

Jsem jednoznačně pro omezení kouření ve veřejných prostorách. Základním argumentem pro mě je, že svoboda je samozřejmě úžasná věc, ale její nezpochybnitelný rys (bohužel často opomíjený) je, že svoboda jednoho jednoznačně končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Doma ať si každý kouří jak chce (pokud to tedy nevadí jeho spolubydlícím), ale všichni by měli mít stejné právo jít se například najíst do restaurace a nemuset se zalykat kouřem a páchnout potom ještě týden. Nehledě samozřejmě na to, že pasívní kouření má jednoznačně prokázané negativní účinky na zdraví.

Jan Vrána, nekuřák, IT specialista

Dobrý den,

představte si, že se jdete se svým dítětem podívat na fotbal do Teplic. Je to první liga. A před Vámi sedí kuřák. Dým z jeho cigarety jde přesně do očí mému synovi. Požádám slušně kuřáka , aby to típnul, ale jeho reakce je odmítavá. Asi si dokážete představit co se stalo. Co je tedy lepší ?? Otevřený boj mezi kuřáky a nekuřáky nebo se pokusit omezit ty, kteří si ničí zdraví a my musíme platit jejich léčení? Odpovídám jednoznačně. Jsem pro omezení kouření na veřejnosti,vyloučení kuřáků z hlasování o takovém zákonu, úplné zrušení reklamy na tabákové výrobky, zákonem dané zdravotní připojištění pro kuřáky na léčení jejich nemocí vyvolaných kouřením, povinné odvody ze zisku pro výrobce cigaret na veřejně prospěšné činnosti a vypracování koncepce zaměřenou na boj proti kouření dětí.

Jaroslav Pilař, Most, vedoucí oprav zemních strojů a předseda TJ Sokol Obrnice

Jsem pro plošný zákaz kouření na veřejnosti, s přísným postihem. Je sice pravda, že i kouření v soukromí mně svým způsobem postihuje, ale zde by bylo obtížné vše kontrolovat.

Miroslav Radek Urminský, Pod Zámečkem 290, Hradec Králové

Že kouření a další drogy zdraví neprospívají je všeobecně známé. Dnes nelze řící - já nevím, že si zdraví ničím. Ale!

Pokud stále kouření bude falešným důkazem zdánlivé dospělosti, lépe samostatnosti, vzdoru dětí proti dospělé populaci a kuřák bude modelem chlapství, tak děti budou stále potajmu kouři. To platí i alkoholu, drogách apod. Většinou se začíná z blbosti, dokázání si něčeho, řešení osobních problémů (alkohol, drogy lehké či tvrdé). Jinými slovy - kouření je jen "zaschlá puberta" a dokladem o slabé vůli kuřáka změnit něco na svém jednání.

Zákazy jsou skoro na nic, pokud není síla společnosti ve vymáhání jejich dodržování. Proto by měly být legislativně doplněny i povinností kuřáka a uživatelů dalších drog spoluúčastí na úhradách za léčení. Nevidím žádný důvod, aby člověk který má na cigarety, doutníčky či fajfčičku neměl peníze například  na  50 % nákladů na léky, či hrazení operace či dalšího lečebního zákroku, který musel podstoupit díky vlivu drog na jeho zdraví. Domnívám se, že solidarita má být s lidmi, kterým geneticky zdraví není dáno, či zdraví bylo poškozeno vlivem vnějších vlivů a okolností, které sám nemohl ovlivnit, či k nim došlo neúmyslně. Ale kouření, nadměrné užívání alkoholu, drog je s ohledem na současné všeobecné znalosti vědomé sebepoškozování zdůvodňováno požitkem z kouření, fetování, závislé pití alkoholu.

Pavel Jeřábek, Mníšek pod Brdy

Ať si kuřák kouří kde chce a kdy chce. Je to jeho život a jeho cigarety jsou JEHO hřebíky do rakve. Jestli umře o 10 nebo 15 let je mi opravdu upřímně jedno, je to jeho rozhodnutí.

ALE AŤ MI PROBOHA NEKOUŘÍ POD NOSEM A NEZKRACUJE ŽIVOT MŮJ!

Dík.

Tomáš Němeček, Česká Lípa, admin.prac. 

Jakékoliv zákazy se v naší zemi ukázaly jako kontraproduktivní, tedy i velké zákazy kouření a dalších jevů, jež nejsou vyloženě okrajové -vždy se najde skupina ať už jakákoliv, která to buď nebude respektovat a nebo najde způsoby jak to obejít. Vezme-li v potaz, že v naší populaci je podle údajů přibližně třetina kuřáků - nejedná se o okrajový jev, mimoto samozřejmě příjde argumentace o listině osobvních práv a svobod. Jenže problém je v tom, že všechno je jenom a pouze o netoleranci jedné skupiny ke druhé.

Kuřáci se někdy chovají neurvale, zahazují nedopalky všude a nejsou tolerantní k nekuřákům a ti jim to oplácejí stejnou ne-li horší agresivitou. Kdybychom vycházeli z tohoto vzoru jednání museli bychom se stejně chovat vůči obézním a ti si za to mnohokrát mohou také sami a je jich také slušné procento v populaci a je li teplé počasí, potí se silně a taky nevoní. Je to pouze a jenom o tom, že se neumíme navzájem tolerovat a analogicky řečeno, moje svoboda začíná tam, kde končí svoboda toho druhého. Mám z těchto diskusí bohužel pocit, že nikdo nechce nebo neumí tuto toleranci uznat.

Miloš Hunka - obchodník, Pardubice

Všichni víme,že kouření je jeden z mnoha sebevražedných zabijáků a přesto se stát pokrytecky spokojí s nadprodukcí kuřiva,celními nálepkami a nápisem "Kouření způsobuje rakovinu".

A.Bartoš,Kunovice

Zakazování je k ničemu, dokud cigarety, resp. tabák v jakékoliv formě, nezmizí v propadlišti dějin. Jenže to by stát přišel o obrovské peníze.

Jan Osička, Pardubice, technik IT

Jsem rozhodně pro omezení kuřáků, ačkoliv sám pocházím z rodiny, kde je požívání nikotinu běžné. Díky tomu jsem si vypracoval jistou toleranci ke kuřákům. Proč by ale měli ustupovat kuřákům nekuřáci?

Vždyť to nedává smysl. Člověk se přece narodí s tím, že jediné co dýchá je vzduch. Je tomu tak většinou, pokud nemá za rodiče kuřáky, i dalších 15 let či více let. Pak pod dojmem nezávislosti a integrace do společnosti (party) se stávají závislými. Mezi přáteli mám mnoho kuřáků. Většina z nich začala buď na vojně nebo na střední škole. To znamená že v lepším případě kouří již 10 let. A co z toho mají? Záchvaty kašle, smradlavý dech, žluté zuby. V 28 letech paráda!!! Když je kouření tak fajn, tak proč se stále větší množství kuřáků snaží přestat? Pro nás nekuřáky je tohle patrně boj s větrnými mlýny. Lobby velkých tabákových firem jsou mnohem mocnější než názory nás z "nekuřácké obce". Vítám proto myšlenku toho, že by se omezilo/zakázalo kouření ve veřejných prostorách (restaurace, ulice, domy, zastávky apod.), jakož i další omezení spojené s "bojem" proti kuřákům.  Přeji všem hodně zdraví.

Lukáš Křivánek, Project manager, Praha

Zákaz kouření v restauracích, hospodách, klubech a zastávkách MHD?

Jednoznačně ANO!!

Žijeme v demokratické společnosti s pravidlem: "Demokracie končí tam, kde začíná demokracie druhého." Jinými slovy - provozuj na veřejných místech vše, co neomezuje ostatní kolem. Jsem mladý člověk a myslím, že i hodně tolerantní. Cigaretový kouř ale není nic příjemného či "voňavého" a pasivní kouření dlouhodobějšího charakteru podle vědců zabíjí. Po několikahodinovém pobytu v zakouřeném lokálu nebo hudebním klubu smrdím. A nesmrdím málo. Smrdí mi vlasy, smrdí mi celé oblečení, které musím po příchodu domů ihned hodit do pračky. To, jak smrdí sami kuřáci a jaký nepříjemný dech se z nich line, ani nebudu rozebírat. Líbat se s kuřákem je někdy stejné jako olizovat popelník. A to nemluvím o žlutých prstech, žlutých zubech a chrchlání. Občas nosím kontaktní čočky. Řeknu Vám, je to utrpení sedět u jednoho stolu s několika kuřáky. Čočky vysychají, oči pálí, nálada pod psa, víkendový večer nepříjemný. Kouření v restauracích, klubech a kavárnách omezuje mnoho lidí. Argument "V hospodách se kouří už dlouhá léta a po zákazu by výrazně ubylo štamgastů" je nesmyslný. Země, které v restauracích a hospodách zakázaly kouřit, nic takového nepotvrzují. Prostě se jde kouřit před hospodu. Naopak určitá část kuřáků si pochvaluje, že mohou svůj nešvar omezit. Mnoho lidí zakouřené restaurace a kluby vůbec nenavštěvuje a radši hledá alternativu nebo volí návštěvu dražších podniků, i přesto že nejsou žádní snobové. Počet těchto lidí bývá ale hlavně kuřáky bagatelizován. Oni jsou přece páni nočních podniků. Nekouříš? Vadí ti to? Zůstaň doma, do společnosti nechoď. Večerní společnost patří nám!! Že jsme jen jednou třetinou společnosti ? Taková už je logika!! Mám známého, který miluje hudbu. Do klubu ho ale nedostanu. Má citlivou pleť a v zakouřeném prostředí se osype a následně jednotlivé části těla nehezky rozškrabe. A není sám. O lidech s běžnou alergií či dýchacími potížemi vůbec nemluvím. Většina večerních podniků na maloměstech po celé ČR není kvůli kouři přístupná ani zdravým jedincům. Patřičná ventilace je na většině místech kvůli pořizovacím nákladům opomíjena. Opět vládnou kuřáci. Sebedestruktivní menšina nad většinou!!

Milí kuřáci, klidně si kuřte. Nadávejte na nás rozmazlené nekuřáky, kteří jsou podle Vás přecitlivělí. Neopomeňte ale, že sponzorujeme Vaše léčení, a to částkou nemalou!! Vaše léčba nás ročně stojí miliardy korun!! Ani za tyto peníze ale nemáme nárok na normální nezakouřené hudební kluby, kavárny, restaurace a hospody. Podle Vás máme sedět doma. Vždyť máte ten svůj argument: "Je to tak odjakživa a půllitr je s cigaretou neodmyslitelně zpečetěn." Současný model, kdy kuřák zamořuje veřejné prostory a vyhání nekuřáka, který mu ze svého platí následnou léčbu, není ničím jiným než VÝSMĚCHEM!! Milí kuřáci, pokud byste kouřem drze neotravovali své okolí a uhradili si svoji léčbu z navýšené ceny cigaret, tento text bych nenapsal. Jen bych nad vaší sebedestruktivní blbostí kroutil hlavou.

Martin Roubal, novinář, Praha

Kouření je hrozný zlozvyk.Sám jsem byl kdysi silný kuřák.Byl jsem nemocný s průduškama a tak jsem toho nechal a vůbec mi to nechybí. Zde je nutné chtít přestat kouřit a to ale chce pevnou vůli!Je smutné, že kouří čím dál více mladších dětí. Vidím i mnoho mladých děvčat, budoucích maminek. Na jednu stranu se brojí proti kouření a na druhé straně je čím dál více nových druhů cigaret.A ten nepořádek / bordel/ je po kuřácích všude!!

Kouří se dále na autobusových zastávkách a všude jinde.Zákon, nezákon!!

Vladimír Hubálovský,Bruntál

Je možné, že v rozumné míře mají smysl - pokud suplují nedostatek slušnosti, který ovšem nikterak není specialitou kuřáků - například zákaz kouření na zastávkách je z tohoto hlediska pochopitelný.

Celkově však již zákazy kouření dávno překročily jakoukoli rozumnou míru. Už nejde o to, zajistit nekuřákům rozumnou míru tolerance. Dávno je z toho agresivní kampaň, mající za cíl marginalisovat a segregovat kuřáky. Kuřáci se stávají minoritou, vůči které je možná a ospravedlnitelná jakákoli šikana.

Skutečným problémem doby je ochrana kuřáků před agresivními nekuřáky. Je třeba jasně říci, že kouření tabáku, ať už v dýmkách či jako doutník, případně i ve formě kvalitní cigarety, je  ušlechtilou zálibou, která by měla požívat přiměřeného respektu a tolerance ze strany okolí.

Jestliže stát investuje značné prostředky do kampaní, které mají za jediný cíl znepříjemnit jisté skupině obyvatel život, nemůže očekávat od členů této skupiny loajalitu.

Naprostým výstřelem z Aurory je pak rozhodnutí Evropské komise prosazovat zákaz kouření na úrovni EU. Ejhle, subsidiarita v praxi. Může po tomto ještě někdo pochybovat o tom, že skutečným cílem evropské integrace nejsou nějaké tři pilíře (ty nestojí, nejsou budovány a postupně erodují), nýbrž sjednocení kontinentu a vybudování nové velmoci s dominancí Franci a Německa?

David Hollan, Česká Lípa, učitel

Jsem pro zákaz kouření ve všech veřejných prostorách. Mimo již zmiňovaného zápachu a vlivu na zdraví mi vadí bezohlednost kuřáků, kteří někdy až hystericky obhajují svůj zlozvyk a nevidí, jak tím nekuřákům otravují život.

David Lengyel, Cheb, webdesigner

Zákazy samozřejmě smysl mají.

Jen škoda, že nelze žalovat poslance parlamentu, kteří loni schválili ten paskvil, který opět umožnil bez omezení kouřit v restauracích.

Ostaní napsal pan Vrána o několik řádků výše.

Jakub Unucka, Ostrava, řízení projektů

Je tu pohled tří stran:

Nekuřákům vadí kouř - zápach. Proto chtějí zákaz kouření.

Kuřáci jsou obětí své vášně - drogy.  Slušný kuřák nedopustí, aby otravoval nekuřáka. Ve skrytu duše doufá, že mu zákaz umožní svůj zlozvyk omezit.

Z pohledu těchto dvou stran je zřejmé, že pro zákaz se asi vysloví více lidí. Najdou se totiž právě ti kuřáci, co si slibují omezení svého ničení si zdraví a kapsy.

Podstatný je pohled třetí strany  - státu:

Stát by kouření potřeboval zakázat, protože ho tlačí většina (nekuřáci a pár kuřáků) a byrokracie EU.

Problém je ve spotřební dani. Ta je v ceně cigaret podstatná a stát se bez těchto peněz neobejde. V podstatě se stát chová jako drogový dealer. Ty peníze od závislých ho živí a potřebuje si udržet monopol. Omezování kouření a kampaně proti kuřákům staví stát do světla hodného panovníka, který chce svým poddaným pomoci. Současně argumentuje tím, že ušetří na zdravotnictví (cha cha cha...). Osobně si myslím, že hlavně jde o to, aby kuřáci pochopili, že cigarety musejí být drahé, tak jako to chápou drogově jinak závislí lidé. Pokud stát direktivně nějak omezí kouření, bude muset i direktivně zvednout ceny kuřiva.

Jsem pro omezení kouření. Jsem pro, aby si hospodský mohl pověsit na dveře ceduli !Pozor, kuřácký prostor!

Nekuřákům vstup na vlastní nebezpečí".

A teď mne omluvte, jdu si zapálit a přemýšlet, jak se té občasné chuti na cigaretu zbavit úplně. Leze mi to totiž do peněz.

Martin Zvára, Jablonec nad Nisou, asistent jednatele firmy

Jsem odpůrcem kouření a zastáncem co největšího omezení ve všech veřejných prostorách - včetně restaurací, barů a klubů. Není možné si veřejná místa kuřáky přivlastňovat a prostřednictvím zamořování těchto prostor toxickými zplodinami je znepřístupňovat nekouřícím občanům a také dětem. Argumenty liberálů, typu, že v soukromém prostoru (což se týká většiny restaurací) je možné kouřit svobodně a je jen na majiteli, zda to povolí, nemohou obstát.

Také soukromý majetek je vázán obecnými předpisy a zákony a nepohlíží se na tento fakt jako na omezení výkonu vlastnických práv. Nemůžete na svém pozemku skladovat toxické látky, které zamořují okolí, nemůžete ve svých prostorách pořádat hlučné zábavy rušící ostatní atd. Příkladů je moře. Jde jen o přijetí faktu, že zamořování veřejně přístupných míst (byť v soukromém vlastnictví) tabákovými zplodinami rovněž poškozuje zdraví a dotýká se osobních práv nekuřáků, kteří pak jsou handikapování v užívání těchto veřejných prostor (byť v osobním vlastnictví).

A pak je tady ještě jeden velký argument. Každý občan ČR má dle zákoníku práce právo vykonávat své povolání v prostředí, které není zamořeno tabákovým dýmem. Zaměstnanci restaurací jsou tak v tomto svém právu silně poškozováni. Opět se jedná o předpis, který stojí nad vlastnickými právy majitelů restaurací. Nikdo se by se nedivil tomu, kdyby v soukromé bance, kanceláři atd požádal nekuřák, aby se v místech, kde pracuje, nekouřilo.

Naopak, bylo by mu okamžitě vyhověno. Jakýkoli soudní spor by skončil uznáním nároku zaměstnance - nekuřáka. Je jen otázkou času, než bude některý ze zaměstnanců restaurace vymáhat právo na nekuřácké prac. prostředí soudně.
Majitel restaurace musí takový spor nutně prohrát a vytvoří se precedens, za základě kterého bude nuté kouření v restauraci zakázat - i bez úpravy zákona.

MUDr. Pavel Poštulka, soukromý lékař, Praha 6

Dobrý den, podle mne není podstatné úplně třeba vyhánět kuřáky ze všech možných prostor a zakazovat jim, kde mají kouřit a nebo je ještě jinak omezovat. Tento postup má možná za následek zvyšování počtu kuřáků mezi mladší generací, protože vždy něco, co bylo zakazováno, tak to bylo vyhledáváno a lákalo to.

Proč měli lidé za minulého režimu dlouhé vlasy, když s tím měli jen problémy s minulým režimem ? nebo - známý český film - pozor na zábradlí, neolizovat jej před školou - jak to dopadlo ?

Lidé prostě nechtějí být jen poslušné ovce a vyhledávají zakázané. Proto také všechny ty revoluce, že? To, co by podle mého názoru pomohlo je všeobecná tolerance obou stran. Ať si každý kouří kde chce, ale ať tím hlavně neomezuje opravdu nikoho dalšího, nebo jeho zdraví. Toto by mělo být podle mne základem pro psaní všech zákonů a zákazů. Je to i základní pilíř slušnosti.

- Proč by ve vlaku nemohlo být někde na konci jedno, nebo 2 kuřácká kupé ? Vždyť to nikoho neomezuje. I průvodčí by mohl požádat o kontrolu mimo tento zakouřený prostor s odůvodněním, že je nekuřák.)

- Proč by restaurace nemohla být označena, že u nás se kouří? Vždyť pro ni je to špatná vizitka a nekuřácké kavárny se začínají přece pomalu samy objevovat ne? Že by i zde začal fungovat sám trh?

- Máme kuřáka odepsat a vykázat proto, že je kuřák, když nás třeba ani neomezuje ? Možná bych se pokusil zamyslet nad tímto problémem v následujícím duchu.

- Kde by byla ručička váhy spravedlnosti, kdyby restaurace byla 2 dny kuřácká a 5 dní nekuřácká? Není toto tolerance? Nebo ať si majitel podniku rozhodne, z jaké skupiny lidí chce mít zákazníky.

Zároveň je potřeba naprosto odlišit 2 různé pohledy a to:

- omezování a zároveň poškozování zdraví nekuřáků kuřáky

- omezování kouření z důvodů ochrany zdraví samotných kuřáků.

Ve druhém případě by se ale mělo jít naprosto jinou cestou, než v tom prvním ne?

Je opravdu otázkou, jestli by jedna, nebo druhá skupina lidí měla omezovat tu druhou. Pokud by se opravdu celý princip dokázal postavit na slušnosti, viz výše a zbytek by omezil zákon, zdá se to podle mne nejsnadnější řešení.

Nevím, jak to udělat a ani jsem nad tím nepřemýšlel. Zároveň je předem jasné, že nic nefunguje na 100 %, ale to nikde. Důležité však je, že zákon by neměl vycházet ze zákazů a omezování jedné skupiny lidí na úkor druhé, ale z kompromisů a slušnosti obou stran. Teprve tam, kde toto nebude fungovat, by měl zasáhnout zákon. K jeho psaní by ale určitě měly zasednout obě strany.

Jan Jankovský, Humpolec, obchodník a kuřák

Kouření je jedním z tradičních nejnesmyslnějších zlozvyků, které lidstvo vymyslelo. Vědci izolují desítky kancerogenních látek z tabákového kouře, nám laikům postačí ten hlavní: DEHET. Ničit si zdraví (za peníze) své i druhých, to je již výmysl hodný homo sapiens! Snad začínáme pomalu už chápat tu nesmyslnost úsilí vymřít na rakovinu, a tak se snažíme
něco dělat. Správně. Malá pomoc lepší než velká nemoc, říkávali kdysi moudří. Ale to na to proboha musela přijít Evropská unie, aby se i u nás pohnuly ledy? Jsme jaksi víc konzervativní národ se zakořenělými tradicemi (někdy špatnými), ale máme své evropské myslitele, od kterých se alespoň Evropa učívala (Hus-Komenský-Masaryk např.) tak nač ta malost provinčního "Česka" (to je hrozné jméno)? Nicnémě, zde se opičit je dobré se opičit. Společným úsilím národů Evropy zachráníme snad další životy. Takže houšť a větší kapky, myslel bych. Nová generace už chápe, že kouření není už "in" a snad to nenahradí např. grogama... Všeobecný návrat k přírodě a ke zdravějšímu (raději "přirozenějšímu") způsobu života je trendem, který odpovídá na rizika technologické civilizace vcelku normálně.)

Ing. Milan Menhart, Praha 4, státní zaměstnanec, [email protected]

Dobrý den, přispívám do debaty o zákazu kouření svým názorem. Zákaz kouření jednoznačně podporuji. A to zejména v restauracích a dalších podobných podnicích. Tam je totiž kouření nejrozšířenější a nejvíc obtěžuje nekuřáky. V dnešní
MF Dnes v rubrice Názory prezentuje Jiří Schwarz jr. z Liberálního institutu svůj názor, že pokud se člověk rozhodne jít do restaurace a ví, že není nekuřácká, musí očekávat, že v ní bude cigaretový kouř a nemá tedy právo si na ten kouř
stěžovat. Tento argument souvisí s mnoha jinými podobnými argumenty typu "komu vadí kouř z cigaret v restauracích, ať chodí do nekuřáckých". A tady jsme u jádra problému: zatímco kuřák totiž má možnost zapálit si téměř v jakémkoliv podniku, nekuřák aby nekuřácké podniky hledal v poledne s lucernou! Je jich zkrátka tak málo, že o nějaké "svobodě volby" pro nekuřáky nelze mluvit. Přitom je ale prokázáno, že nedobrovolné vdechování cigaretového dýmu je nejen velmi obtěžující (kouřem načichlé oblečení a vlasy, pálení v krku a v očích nejsou nic příjemného), ale navíc poškozují zdraví lidem, kteří sami nekouří. Argumenty, že kdo se rozhodl dobrovolně si ničit zdraví kouřením, má k tomu mít naprostou volnost, protože je to jeho volba, jsou tedy v jistých souvislostech naprosto scestné. Ano, ať si každý svobodně ničí zdraví, chce-li: ale tak, aby neobtěžoval nikoho, kdo sám nekouří, ani neohrožoval jeho zdraví. Nekuřáci mají stejné právo na chození do restaurací, jako kuřáci. Je tedy nabíledni, že nemají-li nekuřáci být diskriminováni nemožností zajít do restaurace, baru či kavárny a nevrátit se odtamtud nasáklí kouřem z cigaret, musí v těctho podnicích být kouření zakázáno. Kuřáci nechť holdují své vášni v soukromí - to je skutečně jejich naprostá svoboda. Otřepaný
argument, že po zákazu kouření ubude pohostinským podnikům zákazníků, už byl dostatečně vyvrácen zkušenostmi ze zemí, kde tento zákaz už platí. A ještě jeden mýtus je třeba vyvrátit: zakázat někomu kouření, abychom mu tím znemožnili ničit si vlastní zdraví, skutečně není možné. Možné by bylo snad leda zavést poplatky za léčení chorob, které budou u kuřáků prokazatelně způsobené jejich zlozvykem. Z toho vyplývá, že zákaz kouření není určen v první řadě k ochraně kuřáků před nimi samými, nýbrž k ochraně nekuřáků před kuřáky. A to je nezbytné.

Barbora Krutáková, Praha, informační specialstka

Protože řídím obchodní firmu, cestuji hodně po světě, od Číny po Kanadu a USA. V zemích kde je kouření zakázáno - hlavně v restauracích - se nic zásadního nestalo, lidé dál plní podniky do posledního místa a navíc jsou k sobě přátelštější, protože vás nikdo od vedlejšího stolu nedusí, nemusíte ho nenávidět. Tam, kde se kouří jsou i napjatější vztahy, třeba v Rusku - kdybyste se chtěli ohradit, že vám kuřáci od vedlejšího stolu vypalují oči i plíce, tak s největší pravděpodobností dostanete navíc na budku. Civilizovaní lidé těm ostatním vědomě neškodí - jak jsme civilizovaní v ČR?

Vladimír Miksa, Praha, manažer

Jsem jednoznačně pro zákaz kouření. Myslím, že stát měl začít zákazem reklamy na cigarety a pak prosazovat samotný zákaz kouření. Když jdu ráno do práce zdraví mě před domem děti od 10let s cigaretkou v ruce a závislostí na krku. Jo " MOJE PARTA MOJE PETRA".

S pozdravem

Marcela Mácová, Třebíč. obchodník

Dobrý den, jsem nekuřák a kromě pubertálního vyzkoušení několika cigaret jsem ani nikdy nekouřil. Trochu jsem cestoval po světě a třeba ve Státech - léta je tam veřejné kouření zakázáno. Ptal jsem se tam kamaráda, který tam žije asi 5 let na kouření a ten jen udiveně vyvalil oči a povídá: Tady kouřit? To je záležitost jen spodiny a lůzy. Střední třída (asi 60 procent ) nekouří a přijít na párty a vytáhnout cigarety no to seš prostě OUT a nikdy už tě nepozvou. Jinak mě fascinovalo že jsme třeba po týdením denním chození po NY nenašli ani jediný vajgl na zemi a že jsem se snažil nalézt. Ani bezdomovec v parku na lavičce si nedovolil kouřit. Při návratu se na prvním letišti v Evropě tuším v Dánsku vyvalil odporný cigaretový smrad a my jsme věděli že z mladé Ameriky jsme ve staré Evropě. Kuřáci odporně smrdí a mě fakt vadí že proměnili restaurace v této zemi v odporně páchnoucí brlohy kam nemůžeme svoje děcka vzít na oběd. V zemích kde je kouření zakázáno výpadek smraďochů hravě nahradily rodiny s dětmi takže se ani po ekonomické stránce není čeho obávat. To si jen bezohlední sobci chtějí udržet své výsady na úkor nekouřící většiny.

Ing. Jaroslav Buk, Lysá nad Labem, programátor

O.K. Skoncujme s kuřáky a jejich odporným zlozvykem. Stupňující se represí je odnaučme kouřit a ti, kteří se odmítnou podrobit, budou zastřeleni. Kdo přijde na řadu po nich? Jsem velmi závislý kuřák již 35 let. Tam, kde to lze tam kouřím fest, tam, kde to nejde(je zakázáno nebo mám pocit, že bych někoho obtěžoval) prostě nekouřím. Netvrdím, že to vždy odhadnu úplně přesně. Tak jako si nechodím zakouřit do mateřské školky, protože tuším, že se to nesmí, tak bych od militantního nekuřáka očekával, že nepůjde na oběd do do nálevny nižší cenové skupiny na oběd s těhotnou manželkou a malými dětmi. I proto, že je naproti slušná nekuřácká restaurace. Nehledě na to, že kuřáci jsou dnes ve výrazné menšině a dá se zcela jistě předpokládat, že neviditelná ruka trhu zapracuje a provozovatelé restaurací a podobných zařízení se sami rozhodnou, co je pro ně výhodnější. Já jen doufám, že ve Smržovce nám alespoň jedna z těch asi 20 hospod a hospůdek kuřácká zůstane. 20 ku 1, to je docela fér, co říkáte, nekuřáci?

Vláďa Kahánek, Smržovka, manažer

Určitě zakazovat a co nejvíc. Potom to ještě příšerně zdražit samotné cigarety. To třeba kuřáky odnaučí nebo spíš moc nových nepřiláká. Třeba je to nakoc přejde, když postupně nebudou mít moc míst, kde si mohou zapálit. Dle mého prospěl už samotný zákaz kouření na zastávkách a spol. Nebaví mě čichat k cigaretovému kouři a vadí mi, pokud mě k tomu kuřáci nutí. Rozhodně je mi milejší společnost bez kuřáků. A rozhodně bych to tolik nesrovnával s alkoholem a drogami. Tady ničí většinou jenom sebe, ale kouřením ovliňují i druhé.

Je jasné, že kuřákům se zákazy líbit nebudou, ale měli by se s nimi smířit. Pokud to jednou projde, všem se bude žít lépe. Nekuřáci budou spokojení a kuřáci nebudou muset tolik utrácet a nebudou tolik smrdět.

Vašek Štefela, Brno, student, [email protected]

I když jsem kuřák, jsem pro. Nevidím důvod, proč svou neřestí omezovat druhé. Sám vyžaduji totéž od druhých, nechci být na veřejnosti obtěžován od druhých. Člověk má mít pochopení a respekt k druhému, jsme přeci jen lidé tak vehementně hlasající svou nadřazenost v inteligenci vůči ostatním.

Jiří Doněk, Teplice, [email protected]

Dobrý den, myslím, že jednoznačně má být zakázáno kouření ze strany státu v těch prostorách, které patří státu (potažmo krajům, obcím..), ale v restauracích, které mají svého majitele, by měl o případném zákazu rozhodnout právě
majitel. Když vstoupím do takové restaurace, kde vidím popelníky na stole a přesto tam zůstanu, tak si pak nemohu stěžovat, že se tam kouří. To známé rčení, že svoboda jednoho končí tam, kde svoboda druhého, plně platí i zde, a proto je třeba říct, že svoboda nekuřáka končí u mých dveří. Je na plném zvážení každého, zda v takové restauraci chce zůstat, ale zůstat tam není přece povinnost.

Martin Prokeš, Liberec

Dobrý den, jsem nekuřák. Nikdy jsem nekouřil a ani mě to neláká.

Jakékoli zákazy a příkazy prostřednictvím zákonů však považuji za neustálé zužování svobody každého z nás. Vždyť od revoluce v jednom kuse přibývají zákony se zákazy, povinostmi apod. Dnes Vás může kdejaký městský policista se základním vzděláním "buzerovat" v podstatě za cokoliv. Vždy si něco najde, když chce.

Co se týká kuřáků, považuji chování některých za velmi neohleduplné. Nemyslím si ale, že by to nějaký zákon vyřešil. Vždyť vymahatelnost práva v našem státě je mizivá. Na většinu věcí u nás již dávno zákony jsou, ale nikdo nedokáže efektivně vymoci jejich plnění. A tak se vymyslí další zákon... Výsledkem je, že jsme jednou zemí s největším počtem zákonů, ve kterých se nikdo nevyzná a které si mnohdy odporují.

Když kouří dospělí, apelujme spíše na jejich slušnost a ohleduplnost. Když kouří děti, asi je spíše vina a odpovědnost u jejich rodičů. To zákony nezměníme.

Četl jsem v příspěvcích rovněž o vyšším zdravotním pojištění pro kuřáky. Na první pohled logická myšlenka, ale jak stanovíme hranici? Co kuřáci, kteří kouří 1 cigaretu denně? Co feťáci? Co alkoholici? Co třeba lidé, kteří se vědomě přežírají a mají v důsledku toho zdravotní problémy? Co třeba vodáci, kteří sjíždějí řeky při teplotě vody 5 st.C a pak "marodí" se zápaly plic? Ti všichni si poškozují zdraví vlastní vůlí. Těch by se to také týkalo? Takhle to asi nejde. A když nic jiného, tak ti kuřáci alespoň prostřednictvím spotřební daně za svou závislost platí.

Snažme se spíše vytvořit společnost, ve které bude kouření ostuda a ve které se budou kuřáci schovávat, aby je nikdo neviděl. A my, rodiče, vychovávejme děti, které budou chtít být svobodné. Tedy bez závislostí na čemkoli. A aké ty, jež nebudou chtít žít celý život v policejním státě.

Kamil Houdek, Praha, podnikatel

Zde opravdu není o čem debatovat! Akorát zdůraznit to, že tam, kde končí svoboda jednoho, toho..... V tomto duchu bych byl přísnější ve všech veřejných prostorách a to prevážně v barech. Je to místo, kde lidé prohlubují svou závislost a kde se ničí nejvíce zdraví nekuřáků. Paradoxem je, že tento zákaz by nejvíce ocenili právě kuřáci. Důvod je jednoduchý, kolik % se jich dnes snaží přestat kouřit a kolik z nich vám řekne na otázku, proč kouří v hospodě: "jinak to nejde, když si vedle někdo zapalí a čudí mi pod nos" !!!

Martin Lipert, Praha, student