ČTK ČTK | Názory
13. 3. 2019 11:55

Evropský tisk k brexitu: Skončete to, všichni jsou unaveni. Murphyho zákony fungují

"Odložení brexitu by bylo jen pokračováním nekonečné politiky chaosu," píše rakouský deník Kurier.
Nálada před parlamentem v Londýně, 12. března 2019.
Nálada před parlamentem v Londýně, 12. března 2019. | Foto: Reuters

Po úterním rozhodnutí Dolní sněmovny znovu odmítnout brexitovou dohodu, kterou s Bruselem vyjednala britská premiérka Theresa Mayová, nezavládla panika, hněv, ani frustrace; v Británii panuje už jen únava, napsal ve středu v komentáři k vývoji kolem brexitu italský list Corriere della Sera. Odložení termínu britského odchodu z EU by podle rakouského listu Kurier bylo jen pokračováním nekonečné politiky chaosu. Podle nizozemského listu De Telegraaf, který se zabývá dalšími možnostmi vývoje, jsou spíše než druhé referendum pravděpodobnější předčasné volby.

"Není to panika, není to hněv, není to ani frustrace. To, co je v Londýně cítit, je únava," napsal deník Corriere della Sera. Britská vláda podle něj neví, co má dělat. Řada komentátorů označila úterní hlasování o brexitové dohodě za frašku, "ale fraška nutí lidí smát se a smích je to poslední, na co teď ve Spojeném království mají lidé chuť". Spíše než fraškou je podle Corriere della Sera aktuální brexitový vývoj psychologickým dramatem. "Mnoho lidí - většina - si nyní uvědomuje, že je v roce 2016 podvedli," dodává list s odkazem na referendum o brexitu.

"A dost… Odchod. A sice hned. Ať už to stojí cokoli," napsal rakouský list Kurier. "Zní to sice radikálně, ale odložení brexitu by bylo jen pokračováním nekonečné politiky chaosu," dodal. Poučením z vývoje v Británii posledních let je podle něj to, že v Londýně jsou u moci většinou političtí egomaniaci. "Pokračování v salámové metodě by napáchalo nakonec ještě větší škody," napsal Kurier. Jiný rakouský list Der Standard ale naopak vidí v odložení termínu brexitu jedinou možnost, jak chaos odvrátit.

"Pro škodolibou radost není naprosto žádné místo," komentuje dění v Británii belgický list De Standaard. "Trvající nejistota neničí jen britské hospodářství a společnost, ale zatěžuje stále více i polevující růst ve zbytku Evropy," dodal.

Podle nizozemského listu De Telegraaf jsou zjevnými alternativami dalšího vývoje v Británii předčasné volby a nové referendum, přičemž první z možností považuje list za pravděpodobnější. "Pokud by vedení Konzervativní strany najednou začalo prosazovat referendum, vedlo by to pravděpodobně k rozkolu. A ačkoli vedení labouristů oficiálně nové referendum podporuje, dává předčasným volbám přednost," napsal De Telegraaf. Další výhodou voleb je podle něj to, že je lze uspořádat mnohem rychleji.

Španělský list La Vanguardia ocenil úsilí Theresy Mayové, které premiérka vynaložila na záchranu své dohody. "Na někoho, kdo je tak robotický a bez fantazie, to byl gigantický výkon," napsal deník.

Podle polských novin Rzeczpospolita britský příklad ukazuje, jak "pekelně" těžké je z EU odejít. "Ne proto, že by (EU) chtěla odcházejícího potrestat…, ale proto, že mnoholeté členství v EU vytváří síť vazeb a závislostí, které je téměř nemožné rozpustit," uvedl list.

"Evropští partneři Spojeného království nenesou na brexitovém chaosu vinu… Brexit byl od počátku předem oznámenou katastrofou. Projekt anglických nacionalistů, který podpořily lži a peníze z nejasných zdrojů," napsal švýcarský list Der Tages-Anzegier.

Irský list The Irish Times kritizuje roli severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která v úterý odmítla podpořit vládní brexitovou dohodu. To, že DUP vůbec brexit podporuje, je podle listu "nevysvětlitelné". "V případě scénáře brexitu bez dohody by sever (Irského ostrova) nesmírně trpěl," napsal list.

"Dlouhá tragédie brexitu je příběhem o tom, že vše, co se může pokazit, se pokazí: David Cameron vsadil na referendum, které prohrál. Mayová vsadila na volby, které prohrála. A od té doby utrpěla se svou dohodou dvakrát porážku," komentoval dění dánský list Jyllands-Posten.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy