Vojenský analytik Michael Clarke ve Sky News označil jednání za frašku a "rozhovor o rozhovoru". The Wall Street Journal označil složení ruské delegace z nižších představitelů za políček americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Varuje zároveň, že Rusové podle zpravodajských informací shromažďují na východě Ukrajiny velké síly a zjevně připravují další ofenzivu. Financial Times cituje evropského diplomata, podle kterého dělá ruský prezident Vladimir Putin "dost na to, aby Trumpa přesvědčil, že usiluje o mír na Ukrajině, ale zároveň dělá vše pro to, aby jednání neuspěla". A podle ukrajinského diplomata "Putin a Zelenskyj hrají blackjack (hazardní karetní hru) a Trump rozdává karty". Jediný, kdo si uchovává optimismus, je zjevně americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff, podle kterého má prezident Trump "naprosto bezkonkurenční sílu osobnosti" a jeho telefonát s Putinem má celé jednání zásadně posunout. Putin přitom odmítl americký mírový plán o dvaceti dvou bodech, který mu Witkoff osobně prezentoval.

Evropské státy se ocitly v pasti mezi potřebou pomoci Ukrajině a strachem z rozchodu s USA, popisuje dilema istanbulských jednání z pohledu Evropanů analytička Minna Alanderová. Evropa stále v řadě kritických obranných prvků závisí na USA. Evropská a americká ekonomika jsou nejvíc integrované ekonomiky na světě. Při jednání o Ukrajině tak evropští lídři musí mít na zřeteli i tyto otázky. Zatím Ukrajinci i Evropané hrají Trumpovu šarádu s příměřím a pravděpodobně doufají, že ho celá věc přestane bavit (už před několika týdny to tak vypadalo).

Podle Foreign Affairs se Kremlu do míru nechce už jen z toho důvodu, že válka se stala jádrem ruského politického systému a hlavní silou, která ho drží pohromadě. A propos slovo "válka" - režim opouští opatrnější termín "speciální vojenská operace" a válku na Ukrajině popisuje jako permanentní boje proti NATO. Válka umožňuje nové přesuny majetku. Po vzpouře Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců v roce 2023 začal Putin nahrazovat podnikatelské a úřednické elity válečnými veterány a loajálními. Znárodnil 411 podniků v hodnotě 30 miliard dolarů. A rozhodnutí ruského ústavního soudu z května 2025 zrušilo časové limity pro přezkoumání privatizačních transakcí z devadesátých let, čímž se téměř veškerý soukromý majetek ocitl v ohrožení. Režim může zabavit prakticky jakýkoliv soukromý majetek a předat ho jako odměnu režimu věrným.

Vrátíme-li se ještě jednou k evropským spojencům Ukrajiny, tvrdá slova pro ně má litevský politik a bývalý ministr zahraničních věcí Gabrielius Landsbergis: "Před jedenácti týdny se sešla tzv. koalice ochotných. Jaké jsou hlavní body jejího dosavadního postupu? Francouzský prezident Emmanuel Macron musel svým kolegům připomenout, že suverénní země nepotřebují Putinovo svolení k rozmístění vojsk na Ukrajině. Polsko se proti nasazení vojsk přesto postavilo. Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že dodávky raket Taurus jsou na stole, a pak z toho vycouval. Vydali ultimátum o příměří, které pak prosazovali. Putinovi vyhrožovali ochromujícími sankcemi, což se později změnilo ve výhrůžku zahájením příprav ochromujících sankcí, které se následně změnily v obyčejné kolo sankcí. Hodně jsme slyšeli o tisícovce lodí takzvané ruské stínové flotily tankerů. Po měsících jednání se Evropa dokázala dohodnout na sankcích vůči méně než dvěma stovkám těchto lodí. Nedosáhli jsme pokroku v otázce vstupu Ukrajiny do EU. Naopak, vracíme se zpět. EU od 6. června znovu zavede předválečná cla na Ukrajinu. Toto rozhodnutí bude Ukrajince stát více než tři miliardy eur. Ve stejné době jedou na Ukrajinu vysocí úředníci EU, aby oznámili balíček podpory ve výši jedné miliardy eur. To nedává smysl," dodává Landsbergis.