Infobox
CO JE PAPÍROVÝ SVĚT
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v této rubrice, kterou připravujeme ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, vám v každý pracovní den přineseme základní přehled toho, co psaly české noviny v tento den v minulosti.
Pravidelně zde budete "listovat" Národními listy, Národní politikou, Lidovými novinami, Mladou frontou a Rudým právem.
Chceme vám tímto malým projektem zprostředkovat nejen krátký pohled do historie, ale zároveň možnost podívat se na to, jak se noviny vyvíjely od roku 1886 až do dneška.
Budeme vděčni za každý váš názor na tuto novou rubriku.
Redakce Aktuálně.cz, [email protected]
Před 120 lety
Národní listy z neděle 16. května 1886 napsaly mimo jiné:
V letošní den svatojánský. "Zaplesej, dlouho svírané srdce české, zaplesej sbratřené s ním srdce slovanské! Již zasvitla nám zora jasného nadějeplného dne, již jest opět probuzen národ náš k novému činoskvělému životu!" Tak pozdravoval z té duše mocně pohnuté dnes před 18 lety náš nezapomenutelný Karel Sladkovský národ český, shromážděný v staré své matičce Praze o nejpamátnější naší slavnosti: nad základními kameny našeho Národního divadla! Jakou ozvěnu budí tato slova vítězoslavná v prsou našich? Jak jest nám, vzpomínáme-li dnes na onu nejslavnější svatojanskou pouť, jakou kdy Praha viděla! Krásně i trpce. Vraťme se zpět do těchto dní, ve kterých národ český byl národem neutlačovaným a kterému byl dopřán rozkvět!
Vybraný článek v plném znění:
Národu českému.
Z kmenů slovanských jsou Čechové nejdále na západ pošinuti a od Šumavy až k Tatrám jest jim vésti stálý boj pro národnost svou. V tomto boji odvěkém byli šťastnější Čechové na Vltavě nežli Čechové na Moravě; oni opírajíce se o slavnou minulost svého národu, snahou a usilovnou prací mužů vlasteneckých, pomocí rolnictva uvědomělého a měst probuzených vydobyli sobě konečně všeho, čeho přede vším jest potřebí k životu národnímu, škol všeho druhu, velkolepého chrámu Uměn a uznání národností své v cizině; Čechové moravští však, jichž rolnictvo stálým týráním ochabovalo, jichž města se odcizovala a mezi nimiž ciróza tak zavládla, že se zdálo, že český duch na Moravě zkameněl a více neoživne, nedospěli tak daleko a vedou posud tuhý zápas o své bytí národní, jim se posud nedostává škol, v nichž by se vzdělávala mládež v duchu národním, oni posud nemají chrámu Uměn, v němž bys život vlastní v ušlechtilých viděli obrazech, jejich snahy národní platí posud za rozmary jednotlivců, neboť nejsou prý ani Čechové. A přece jest od věků půda, kterouž Moravané vzdělávají, zemí českou a jest svatou povinností národu celého v Čechách i na Moravě hájiti jí; neboť Morava mostem, jenž spojuje Čechy s ostatním Slovanstvem a bez Moravy by země česká se stala osamělým ostrůvkem, jejž byl brzo zaplavily vlny cizoty. Uznávajíce důležitost země moravské pro národ a zemi českou byli vždy Čechové ochotni podati pomocné ruky bratřím na Moravě a knížata i králové jejich se stavěli v šik, kdykoliv nepřítel sahal po bratrské Moravě. "Mne zajisté žádný nepřesvědčí, že my Moravané máme jiné potřeby než Čechové", pravil tou dobu nejslavnější Moravan již v roce řekl tím, že ví a cítí, že Moravu a Čechy pojí jedna krev, jedna řeč, jedna sláva, jedno utrpení, že jsme národ jeden a a že všichni máme o tom pracovati, aby se šířil, aby vzrůstal, aby sílil a mohutněl tento národ náš. A proto pracujme všichni, aby se i Moravě dostalo, čeho Čechové již mají a co jest duševního života, národního základem.
Zřizujme na Moravě školy české, pěstujme vědu a umění české a vědouce, že národ zataraseny ve svých dílnách a jizbách vede jen život polovičný, vystavme v hlavním městě Moravy divadlo, ne snad takové jako jest velechrám na Vltavě, nýbrž takové, které by bylo školou a jemu průpravnou, které by odchovalo síly spůsobilé vzornému divadlu v zlaté Praze.
Jsouce přesvědčeni, že české divadlo na Moravě bude pramenem, z něhož duch český čerpati bude sílu, aby se vyšinul na místo, které jemu přísluší dle práva, dle ducha, dle síly na Moravě, jsouce přesvědčeni, že se divadlem českým učiní nový a rozhodný krok k rozkvětu národu našeho a k lepšímu postavení živlu českého v Brně posud nám nepřátelském, utvořili jsme družstvo Národního divadla českého v Brně a obracíme se k veškerému národu, aby přispěl hřivnou svou na důstojné Národní divadlo brněnské, maje na paměti, že tím setbě, kterou kdysi na národní roli dědičné zdárně učinili Palačtí a Šafaříkové, Čelakovští a Kolárové, přiloží zrnko mnohoslibné, které padnouc na půdu úrodnou se ujme, poroste, pokvete a přinese žeň tak zdárnou, že se i Morava dočká na poli umění a osvěty rázu od slavných předků zděděného, rázu českého.
Aby se každý mohl účastniti podniku našeho a snáze přispěti na divadlo české v Brně, zařídili jsme velkou národní věcnou loterii ve prospěch zbudování českého divadla v Brně.
Nuže, ruce k dílu, bratří v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a všude, kde hlaholí drahý jazyk náš, aby posvátnému zvuku jeho byl zbudován nový stan ku cti tohoto pokolení, šťastnějším dnům synů našich a ku slávě všeho dědictví svatováclavského.
Výbor Družstva českého divadla Národního.
Před 100 lety
Národní politika ze středy 16. května 1906 napsala mimo jiné:
O postupu prací na dómě svatovítském. Chrám sv. Víta na Hradě pražském jako v minulých letech bude zajisté i v těchto dnech hojně obecenstvem navštíven. Proto nebude od místa, když upozorníme na postup stavebních prací na nové části. Kaple sv. Máří Majdaleny v blízkosti hrobu sv. Jana jest nyní zahalena a zastavena lešením a to za příčinou malířské výzdoby. Též staroslavná kaple sv. Václava má býti ještě během tohoto roku nejnutnějšími opravami opatřeno, takže za nedlouho bude celé pásmo kaplí ve staré části chrámu důstojně vyzdobeno.
Otevření Havlíčkových sadů na Královských Vinohradech. Dnes budou nové městské sady poprvé přístupny obecenstvu. Poněvadž lze v prvních dnech očekávati zvláště velký nával, bude vybíráno včetně do 20. t. m. ve prospěch místních odborů Matice školské, apod. vstupné 20 hal. Obecenstvo se žádá, aby ve vlastním zájmu dbalo o to, aby se sady nijak nepoškozovaly.
Oslava Havlíčkova připravuje se ve velkých rozměrech nejen v Praze, ale i po celém českém venkově. Dle neobyčejného zájmu a ruchu v tomto směru zajisté stane se den 29. července, padesátý to výroční den úmrtí brixenského mučedníka, velkým svátkem národním, v kterém všechny demokratické vrstvy českého národa důstojným způsobem budou manifestovati vroucí lásku k svému jasnému vzoru a dokáží porozumění a pochopení jeho ideí.
Vybraný článek v plném znění:
Ku stavbě zbytečného německá divadla v Mor. Ostravě.
V Mor. Ostravě kolují zvěsti, že stavba budovy německého divadla byla po opětném komisionelním ohledání místa na Antonyové náměstí, kde divadlo má státi, prozatím zastavena. Našlo se množství rozumných německých i židovských poplatníků, kteří si "zákaz" docela pochvalují, neboť beztak stavělo by se na úkor poplatnických kapes.
Před 80 lety
Lidové noviny z neděle 16. května 1926 napsaly mimo jiné:
Po anglické generální stávce. Časopisy nevyšly dosud v normálním rozsahu, protože v tiskárnách nastupuje většina dělníků teprve dnes ráno. Poštovní úřady v Londýně obdržely v sobotu osmdesátkrát více balíků než v normální dny. Tolik zásilek se zdrželo stávkou. Doprava na železnici je nyní asi poloviční.
Tíseň divadel v Rakousku. Správní výbor městských divadel ve Štýrském Hradci se včera usnesl rozpustit počátkem příští sezony štyrskohradeckou operu. V operním divadle budou se hráti operety a činohry. Doufá se, že rozpuštěním opery se sníží schodek městských divadel se 700.000 na 400.000 šilinků ročně.
Vybraný článek v plném znění:
Převrat v Polsku: Pilsudski zvítězil.
Maršálek Pilsudski je úplně pánem situace. President republiky Wojciechowski a vláda Witošova oznámili maršálkovi sejmu Ratajovi, že se vzdali svých úřadů. Podle ústavy přecházejí práva státního presidenta na maršálka sejmu. Pilsudski pověří poslance Bartla, aby utvořil ústavní vládu. Když president Wojciechowski a ministři, kteří zůstali ve Varšavě, opustili Belvedere a odebrali se do jednoho letohrádku ve vsi Augustově u Baršavy, byl Belvedere v pátek o 17. hodině obsazen a Pilsudski se tam odebral za velkých ovací lidu. Ještě v noci započalo poslední vyjednávání, které se tentokráte skončilo úspěšně. Poslední pokus Pilsudského, odvrátiti resignaci presidenta Wojciechowského novým prohlášením, že jeho akce nebyla namířena proti osobě presidentově ani proti ústavě, byl marný a maršále Pilsudski tudíž svolil k tomu, aby Wojciechovski odevzdal podle ústavy svůj úřad maršálkovi sejmu Ratajovi, který je u všech stran oblíben pro svoji spravedlnost a vlastenectví. Zároveň odstoupila vláda Witošova, složivši své úřady rovněž do rukou maršálka sejmu Rataje.
Před 60 lety
Mladá fronta ze čtvrtka 16. května 1946 napsala mimo jiné:
Prozatímní Národní Shromáždění (PNS) končí dnes své poslání. Ve středu konalo PNS předposlední schůzi před svým rozpuštěním. Poslední zasedání bude dnes. Rozpuštěno však bude až později, aby v případě naléhavé potřeby mohlo být ještě svoláno. Hlavním bodem pořadu včerejšího jednání byla osnova zákona o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku a o vládním návrhu zákona a daňové důchodkové (poplatkové) amnestii.
Francouzské korunovační klenoty ukradeny. V těchto dnech byly vyrozuměny kriminální ústředny všech států o tom, že ve světoznámém museu Louvre v Paříži byla spáchána krádež stamilionové hodnoty. V Louvre byly totiž neznámými pachateli ukradeny francouzské národní klenoty. Jde o sbírku diademů, náramků a prstenů. Pachatelé se patrně skryli v museu a teprve v noci zmizeli oknem i s lupem po 10 m dlouhém provaze. Je to během sedmi let již druhá krádež v museu Louvre.
Vybraný článek v plném znění:
Obyvatelé Spiše a Oravy žádají o spravedlnost.
V zahraničním výboru PNS posl. Pavlík referoval o peticích, které došly výboru ze Spiše a Oravy. Představitelé obyvatelstva těchto oblastí, které čítá asi 29.000 duší, uvádějí zejména, že po skončení války se obce těchto oblastí dostaly pod velkou polskou správu proti vůli obyvatelstva. V debatě o této otázce se žádalo, aby veřejnost, zejména mezinárodní, byla upozorňována na tuto palčivou otázku a nutnost jejího řešení. V této souvislosti se poukazovalo také na poměry na Těšínsku, s jejichž úpravou ve prospěch státních zájmů a autority státu se nutno zabývat.
Před 30 lety
Před 30 lety, 16. května 1976 byla neděle a v ČSSR noviny nevycházely.