Jakmile byla Ursula von der Leyenová potvrzena v čele komise, insideři unijní politiky začali spekulovat, jestli budou její priority teď víc pravicové, nebo naopak levicové. Spekulace odvozovali od nominačního projevu předsedkyně, stejně jako od toho, že k většině 401 hlasu ze 719 jí kromě evropských lidovců, socialistů a liberálů dopomohli poslanci za Zelené.
To všechno je ale pěna dní. Teprve uvidíme, jak bude vypadat nový komisařský tým a jeho program a co přinesou příští měsíce. Po roce 2019 se chtěla von der Leyenová věnovat ledasčemu, pak přišla pandemie covidu-19, poté ruský útok na Ukrajinu a úvodní plány s výjimkou Green Dealu byly ty tam.
To nyní skutečně podstatné je jen to, že komisi dál povede žena, která jasně stojí na straně Ukrajiny. Ve chvíli, kdy se podpora napadené zemi na Západě začíná drolit, tu bude politička, jejíž přístup vůči Ukrajině, respektive Rusku, je pevný, čitelný a předvídatelný. Nejdůležitější otázku dneška, bezpečnost Evropy, tak už zodpověděla.
Hlasování českých europoslanců rozpadlých do malých skupin v pěti různých frakcích von der Leyenovou nijak neohrozilo, ani jí nijak zvlášť nepomohlo. Ale pomohlo jí, že se k ní otevřeně přihlásil premiér Petr Fiala (ODS), ačkoli nepatří k "jejím" lidovcům, nýbrž ke konkurenční frakci ECR.
Fiala hlasoval pro von der Leyenovou na summitu EU a pomohl jí už několikrát předtím. Například když na sebe poštvala kritiku části lídrů a vzpouru mnohých podřízených v komisi, když loni krátce po útoku teroristů z Hamásu odjela do Izraele podpořit tamní vládu. Český premiér se tehdy veřejně a jako jeden z mála postavil na její stranu.
Využijme toho. Využijme toho a ukažme na oblast, za kterou chceme převzít v EU odpovědnost v zájmu sebe i celku - jinak řečeno, kterou by měl zastávat příští český komisař nebo komisařka. Využijme toho v debatě, jak si von der Leyenová představuje propojení nového unijního rozpočtu s reformami v členských státech nebo jak přesně chce "nakopnout" obranu Evropy.
Samozřejmě to obnáší především vědět, co v unii chceme. Když tohle zvládneme, na druhé straně stolu bude sedět žena, která Česku naslouchá. Při zpětném pohledu do národních dějin a na předchůdce von der Leyenové to není málo.
