Daniel Anýž Daniel Anýž | Názory
Aktualizováno 1. 5. 2020 14:10

Joe Biden je demokratickou sázkou na jistotu. Jenže poměrně slabou

Vůdčí osobnosti strany se za Bidenem sešikovaly. Podpořili ho Barack Obama, Nancy Pelosiová i Hillary Clintonová. Část voličské základny ale stále ještě hledá, zda by nebyl v zásobě nějaký lepší kandidát.
God Bless America! Prezidentský kandidát amerických demokratů Joe Biden uvázl ve vážných obtížích.
God Bless America! Prezidentský kandidát amerických demokratů Joe Biden uvázl ve vážných obtížích. | Foto: ČTK/AP/Matt Rourke

Novináři, politologové ani analytici si nemohou pomoci. A navzdory zkušenosti z roku 2016, kdy veškeré zaručené předpovědi selhaly, se stále snaží číst z průzkumů veřejného mínění možný výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Jako by věštili z čajových lístků.

V tuto chvíli Donald Trump prohrává se svým pravděpodobným demokratickým soupeřem v celostátních průzkumech o více než 6 procent. A co je podstatnější, ztrácí na Joea Bidena i ve čtyřech klíčových státech (Michigan, Florida, Pensylvánie, Wisconsin), kde se bude lámat bitva o Bílý dům.

Foto: Aktuálně.cz

Podle amerických médií to samé, tedy možnou prohru, ukazují i aktuální interní průzkumy Trumpova volebního týmu. A deník New York Times píše, že v republikánské straně údajně zavládla nervozita: co kdyby v podzimních volbách přišla nejen o Bílý dům, ale také o svoji dosavadní většinu v Senátu?

Jenže, jak mezi jinými připomněl Karl Rove ve svém čtvrtečním komentáři pro deník Wall Street Journal, v kampani 2016 "porážela" Hillary Clintonová půl roku před volbami v celonárodních průzkumech Trumpa o více než 7 procent. A jasně vedla i ve všech zmíněných klíčových státech. Zbytek je historie, jak praví oblíbené mediální klišé.

Jedním faktorem její porážky byl fenomén Trump, kterého novináři (včetně autora tohoto textu) nedokázali přečíst. Druhým pak slabost jeho soupeřky. Ukázalo se, že zásluhy a zkušenost samy o sobě nestačí, Clintonová ve výsledku nenadchla ani voliče své vlastní strany.

Haló, tady Joe

A jak to vypadá o čtyři roky později? V prvním bodě stejně. Většina amerických i zahraničních novinářů (včetně autora tohoto textu) k Trumpovi stále nemá klíč. Jeho prohlášení a chování nám připadají tak neuvěřitelné, že znovu a znovu ukazujeme palec dolů. Kdo by mohl věřit prezidentovi, který si zahrává s doporučením, aby si lidé zkusili vyléčit nákazu koronavirem vstříknutím domácího čisticího prostředku do svého krevního řečiště?

Hlava to nebere, ale současný americký svět, rozštěpený politicky a kulturně, je živen těžko exaktně popsatelnými proudy, které se plně projeví právě až u voleb. V druhém bodě jsou už ovšem média přece jen o dost poučenější. A co Joe Biden, má na to? ptají se američtí novináři mnohem důsledněji, než tomu bylo v případě Hillary Clintonové.

A už rok, vlastně od chvíle, kdy Biden loni v dubnu oznámil kandidaturu, byla a je odpověď stále stejná, totiž rozpačitá. Není samozřejmě Bidenovou vinou, že uprostřed pandemie nemůže vést normální předvolební kampaň a je odkázán na přenosy ze sklepa (čili basementu) svého rodinného domu ve Wilmingtonu v Delawaru.

Proti Trumpovi, který sice také nemůže jezdit po Americe po předvolebních shromážděních, ale má k dispozici úřad prezidenta USA, je to obrovský handicap. Někdo by možná řekl, že Trumpovy dlouhé tiskové konference jsou sebedestruktivní, ale už jen fakt, že vše přehluší, se v politice počítá.

Ve vztahu k televizím je Biden odkázán na to, kdo si ho pozve prostřednictvím videa do vysílání. Zatímco Trumpa televize mít musí, protože je to prostě americký prezident. A na sociálních sítích? Darmo mluvit. Na Twitteru Bidena sleduje 4,6 milionu lidí, na Facebooku 1,7 milionu. U Trumpa jsou tato čísla 75 a 28 milionů.

Což už souvisí s nejvážnějším problémem. Už to zde bylo řečeno, ale stále to platí a volby se blíží: Biden není kandidátem demokratického srdce, ale tím, kdo demokratickým voličům zbyl. Mezi všemi jejich původními kandidáty jim vyšel jako "nejvolitelnější". Je sázkou na jistotu, akorát poměrně slabou. Což se znovu a znovu ukazuje, i teď uprostřed pandemie koronaviru.

A co třeba Andrew?

Vůdčí osobnosti strany se za Bidenem sešikovaly, v minulých dvou týdnech ho podpořili Barack Obama, Nancy Pelosiová a toto úterý i Hillary Clintonová. A než v USA plně vypukla pandemie koronaviru a Američané pak začali myslet na své finance, k Bidenovi konečně proudily i příspěvky od jednotlivých dárců.

Jenže demokraté zároveň nevynechají jedinou příležitost, aby sami sebe neusvědčili, jak se věci ve skutečnosti mají. Demokrat Andrew Cuomo je guvernérem státu New York, kde je třetina všech nakažených a více než třetina všech úmrtí v rámci celých USA. Avšak stačilo, aby Cuomo na tiskovkách vystupoval věcně, jasně a srozumitelně, ale i empaticky a bez lakování věcí na růžovo - a demokratické zázemí se rozšumělo nápadem, zda by neměl být kandidátem na prezidenta…

Cuomo skutečně působí dobře, ale pro Bidena je dost smutným vysvědčením, že demokraté evidentně stále ještě hledají, zda by neměli v zásobě nějakého lepšího kandidáta. A může být ještě hůře.

Když už se Biden propracuje na titulní stranu New York Times, tak to byl ve čtvrtečním vydání článek o tom, že zevnitř strany a od demokratických voličů je vystaven tlaku, aby konečně promluvil k obvinění z údajného sexuálního napadení.

Mělo se to stát v roce 1993 a ve výsledku to zřejmě bude, jak ukazuje řada obdobných případů, tvrzení proti tvrzení. Slovo údajně poškozené ženy proti slovu údajně nevinného muže. Bidenovo šestitýdenní mlčení v této kauze je ovšem příznakem té samé rozpačitosti, kterou vzbuzuje celá jeho dosavadní  kandidatura. Až v pátek bývalý viceprezident v rozhovoru pro televizi MSNBC obvinění z údajného sexuálního napadení popřel.

Ten nejtvrdší souboj ale teprve přijde. I když možná bude kvůli pandemii kampaň krátká, bude brutální a nemilosrdná. Z Trumpovy strany určitě. Co lze čekat od Bidena, už tak zřejmé není. Jisté naopak je, že ze současných optimistických průzkumů by se demokraté neměli předčasně radovat.

Donald Trump uvažoval 23. dubna o vstřikování dezinfekce do těla, aby mohla zničit koronavirus. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy