Hrady, zámky, kostely, historická centra měst. Česká NEJ bychom však nalezli i v různých oborech lidské činnosti - všude tam, kde se někomu podařilo něco objevit, vymyslet, vypozorovat, popsat, poprvé zaznamenat či zpopularizovat.
Například minerály. Česko má bohatou hornickou, geologickou a mineralogickou historii, ve které bychom nalezli nejedno naše prvenství. Náš čtenář, odborník na mineralogii, který si však přál zůstat v anonymitě, připomíná některá z nich.
Zase ten Jáchymov
České země začínají poprvé výrazně promlouvat do světové historie mineralogie, když byl v Jihlavě sepsán roku 1246 Horní zákon, který upravoval podmínky těžby.
Za zakladatele minaralogie je považován německý humanista a lékař Jiří Agricola, který se sice narodil v roce 1494 v německém Glauchau, nicméně podstatnou část života prožil v Jáchymově, kde sepsal více než čtyřicet knih. Nejznámější z nich (Epistula ad Meureum), souhrnná kniha o těžbě hornin a mineralogii, se stala ikonou mineralogie po několik staletí a byla přeložena do mnoha jazyků. Do angličtiny ji přeložil i pozdější prezident Spojených států amerických Herbert Hoover v roce 1912.
V průběhu staletí byly u nás technické postupy zdokonalovány a tehdejší rekordy překonávány. Velkým milníkem byla událost v Příbrami, kdy příbramští horníci poprvé dosáhli hloubky 1000 metrů pod zemí, samozřejmě za podpory nejvýkonnějších strojů své doby.
Česko mělo v minulosti jedny z nejlepších geologů, mineralogů a chemiků na světě, kteří dokázali rozluštit nový chemický vzorec minerálu a obhájit ho před světovou vědeckou komisí mineralogů. Mezi prvními popsanými minerály byl Uraninit (lidově smolinec), který byl nalezen v Jáchymově a popsán roku 1727 profesorem Bruckmanem. O mnoho let později byly u Jáchymovského smolince poprvé zjištěny radioaktivní vlastnosti minerálu.
Podobně bylo v Česku popsáno celkem 83 minerálů, což je vzhledem k malé rozloze naší země rarita. Některé z minerálů se navíc nevyskytují nikde jinde na světě - např. Vajdakit, či Kalciopetersit popsaný v roce 2005. Počty nově nalezených minerálů vesměs nepřesáhnou 50 kusů. A pak, že je nejvzácnějším minerálem diamant...
Památek požehnaně
Vaše tipy mezi krajská NEJ neberou konce. A není divu, vždyť nikdo je nezná lépe, než vy. Některé máte dokonce prozkoumané natolik, že nás kromě návrhu odkazujete i na bohaté zdroje informací, které jste sami shromáždili. Jako například čtenář, který vytvořil speciální webovové stránky věnované románskému kostelu sv. Petra a Pavla v Řeznovicích na jižní Moravě.
Vybrali jste 300 NEJ. Nyní vybírejte NEJ z NEJ
Skrze interaktivní mapu uvidíte aktuální stav exkluzivit v každém kraji a v anketě pod článkem můžete dát hlas svému favoritovi.Ten je jednou z nejcennějších románských církevních staveb na Moravě a právem je považovaný za kulturní památku I. třídy. Pochází z roku 1120-1150 a kromě unikátního exteriéru obsahuje mnohé skvosty i uvnitř.
A co navrhujte dále? Strakonický hrad se svojí unikátní věží Rumpál, klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích, keltské oppidum Závist u Zbraslavi (coby největší keltské sídliště ve Střední Evropě), židovské město v Boskovicích, soutok Vltavy s Labem v Mělníku včetně tamějšího zámku či zámek Jánský vrch s největší sbírkou dýmek v Evropě.
Ta začala vznikat od konce 60. let minulého století a dnes čítá přibližně 1200 exponátů - k vidění jsou dýmky převážně z 18., 19. a 20. století, vyrobené v Evropě či dovezené z Ameriky, Afriky a Orientu. Na zámku v Opočně, který je sám o sobě jednou z nejkrásnějších zámeckých staveb u nás, je pro změnu sbírka loveckých zbraní, obsahující téměř 2200 kusů.
Čtenář ze Zlínského kraje doporučuje přidat mezi české unikáty soubor secesních staveb v areálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži. Z Královéhradeckého kraje zase přišel návrh na roubený kostelík sv. Jana Křtitele s bohatou malovanou výzdobou, pocházející z roku 1553 a nacházející se v obci Slavoňov na Náchodsku.
Činná sopka? V Česku?
Ale abychom nezůstávali jen u stavebních památek. Víte, jaká je nejmladší a zároveň jediná "činná sopka" u nás? Že ne? Je to tak trochu chyták, ale v nadsázce by se za ni dala považovat halda Ema-Terezie (někdy též označovaná Terezie-Ema) v Ostravě. Tato kuželová halda o výšce 315 metrů se nachází ve Slezské Ostravě na pravém břehu řeky Ostravice.
Tvoří ji miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů - na rozloze 82 hektarů je nakupeno přes čtyři miliony metrů krychlových hmoty. Přes stopadesát let stará halda navíc stále pracuje, vyvěrají z ní bělostné obláčky plynů, obsahující zejména oxid siřičitý. Uvnitř hořící haldy dosahuje teplota až 1500 °C, takže v ní vznikají vzácné nerosty - porcelanity a jaspisy.
Čímž jsme se zase dostali k oněm horninám, kterými jsme začínali. Hledání českých NEJ však nekončí. Vaše tipy můžete posílat i nadále. Zároveň hlasujte v anketách a dosavadních 300 NEJ nám pomozte seřadit podle vaší oblíbenosti.
