Tereza Boehmová Tereza Boehmová | Komentáře
25. 4. 2019 11:30

"A Česká televize o tom mlčí!" Vzrušení z hoaxů hledejte jinde

Je překvapivé, z kolika stran k vám "zaručené zprávy" dorazí a kolik lidí, od kterých byste čekali trochu rozvahy, je jako senzační novinku sdílí.
Doporučení: Než sdílíte, nadechněte se a počítejte do pěti. (Na snímku požár katedrály Notre-Dame.)
Doporučení: Než sdílíte, nadechněte se a počítejte do pěti. (Na snímku požár katedrály Notre-Dame.) | Foto: Reuters

Pokud se pohybujete na sociálních sítích, možná jste zachytili fotografii, na které se skupinka muslimů (jako že škodolibě) raduje, zatímco v pozadí hoří katedrála Notre-Dame. Nebo vás o pár dní před tím zasáhla výzva k dárcovství krve vzácné skupiny pro dítě s leukemií, která dokonce obsahovala telefonní číslo, kam se ozvat, pokud takovou krevní skupinu máte. Obě tyto "zprávy" mají leccos společného: šíří se po sítích, lidé je řetězově sdílejí a hlavně - Česká televize o nich mlčí! Mlčí o nich dokonce i další seriózní média. Proč ale? Takové zásadní informace?! Čtenář s vysokou školou života, konzument informací serverů typu Sputnik, Aeronet nebo Parlamentních listů, které otisknou cokoliv, má jasno. Mlčí o tom proto, že jsou za to (kýmsi) placená a tají nám "pravdu".

Obě zmíněné "zprávy" jsou již dnes - jako mnoho dalších podobných - prokázané hoaxy, tedy informace uměle vyrobené, nepravdivé, a najdete je na předních místech v aktuálních seznamech falešných řetězových zpráv i s vysvětlením, odkud se vzaly. Poplašná zpráva o krvi se šíří už od února a pochází z Polska, včetně telefonního čísla s předvolbou, která u nás nefunguje. Fotka s jásajícími muslimy: fotomontáž. Je překvapivé, z kolika stran podobné zaručené zprávy dorazí a kolik lidí, od kterých byste čekali trochu rozvahy, je jako důležitou novinku sdílí a věří na jakousi teorii spiknutí médií, která jim tají zásadní informace.

Hodně se po sociálních sítí šířily i různé verze falešného videa, ve kterém byly slyšet výkřiky "Allahu akbar" (arabsky Bůh je veliký), zatímco chrám hořel. Lidé také v souvislosti s pondělním požárem zveřejňovali snímky katedrál, které ale nezachycovaly chrám Notre-Dame v Paříži, ale stejnojmennou baziliku v Montrealu.

Chápu, že se to části publika nebude hodit do krámu, zvlášť když je podezíravost nebo i nenávist vůči veřejnoprávní televizi tak v módě a pečlivě částí politického spektra živená (viz například středeční pikantní zprávu na titulní straně Babišovy svěřenské MF Dnes, kolik nemovitého majetku má její ředitel). Ale ČTK, Český rozhlas, Česká televize a další média, která se dosud pyšní nálepkou seriózní, "mlčí" proto, že mají v popisu práce ověřování informací a zdrojů, mají profesní interní kodexy, hlídají je různé Rady a už z těchto důvodů si nemohou dovolit neověřené zprávy šířit. Chyba se stát může, ale je díky systému ověřování méně pravděpodobná. Tato média sice mohou působit poněkud pomaleji a těžkopádněji, protože mezi informací a jejím ověřením je často nemalá prodleva. Právě proto by ale měla být daleko důvěryhodnějšími než facebookové statusy či maily s předmětem: Sdílejte, než to smažou!

Často se kdekdo ošklíbá nad studiem žurnalistiky. Označuje ho za pavědu, nicméně jestli se něco skutečně na fakultě teoreticky učí, je to vhled do toho, jak mají správně a nezávisle fungovat média (i když se tak bohužel v některých případech neděje) a jak se dívat na příchozí informace kriticky a vždy se ptát po tom, kdo je zdrojem a s jakým případným úmyslem zprávu sděluje.

Sociální sítě a blogy, které v rané fázi přinášely více svobody, námětů a nové zajímavé autory, nyní ve svém nadbytku způsobují poněkud nepříjemnou věc. Když už tu nejsou jen tradiční média, která se zavedenými profesními postupy prostřednictvím svých kanálů předávají zprávu publiku, ale "vysílačem" se může stát úplně každý, nastává do jisté míry nepřehledný zmatek, záplava znepokojujících poplašných zpráv, fake news a moře hoaxů v rukou různých zájmových skupin.

To, co se původně zdálo jako úžasný nástroj a cesta ke skutečné svobodě, se pomalu obrací proti nám. Kdokoli může do světa vyslat zprávu bez ověření ze dvou nezávislých zdrojů, editora a korektora. To by samozřejmě nevadilo, kdyby publikum bylo schopné myslet kriticky, rozlišovat a ptát se po původu informací a neklást blogy a facebookové statusy na stejnou úroveň jako tradiční média.  

Bohužel, nezkušení recipienti, bez mediální přípravy a znalosti postupů práce, média hodnotí naivní, ale velice přísnou optikou a raději věří tomu, co jim někdo pošle messengerem nebo mailem, než ověřené zprávě z tradičních médií. Často totiž nepůsobí tak sexy, tak senzačně, nemá ten vzrušující šmrnc prozrazeného tajemství jako řetězové maily.  

Možná by stačilo příště před sdílením trochu vychladnout, počkat, navštívit denně aktualizované seznamy hoaxů, pokusit se zjistit, odkud se zpráva vzala, jak dlouho koluje, a také se občas zamyslet nad tím, jestli média typu České televize náhodou nemlčí ne proto, že by něco zamlčovala, ale proto, že ta "zaručená informace" z neznámého zdroje je prostě a jednoduše úplná pitomost.

 

Právě se děje

Další zprávy