Šok, nejistota a ohrožení dovedou lidské společenství v prvních okamžicích semknout, jak dnes můžeme s úlevou vidět všude kolem sebe. Zároveň ale dřív nebo později vyvolávají potřebu obnovit kontrolu nad vším, co se vymklo z letitých pořádků. Nutkají k akci. Aby ale přinesla užitek a nezpůsobila škodu, potřebujeme tři věci. Důvěryhodné instituce, spolehlivé informace a naději. Jejich hodnota v turbulentních časech raketově roste.
Roušky? Roušky!
Ukázkovým příkladem toho, jak přesné informace dokážou bleskově změnit a rozhýbat atmosféru ve společnosti, která je pak přetaví v akci, jež přináší naději, jsou roušky. Ještě před nedávnem mnoho z nás krčilo rameny, když do autobusu či tramvaje nastoupil někdo se zakrytými ústy a nosem (včetně autora textu, který se tímto kaje).
Ověřené vědecké poznatky ale pomohly záhy pochopit, jak důležitou součástí boje proti nákaze zakrývání spodní části obličeje je. Když je důvěryhodná média i influenceři zcela různého ražení (lékař Tomáš Šebek, cestovatel Ladislav Zibura či konzultant Petr Ludwig) pomohli rozšířit mezi první stovky tisíc lidí, usedlo mnoho z nás či našich blízkých k šicím strojům. Další jim začali rozvážet látky, zatímco jiní distribuovali hotové výrobky potřebným.
Jaká zásadní informace tu náhlou proměnu způsobila? Jednoduché vysvětlení expertů, že roušky nechrání primárně nás, ale naše okolí: naše blízké, kolegy v práci, lékaře, prodavačky i spolucestující. Ještě předtím než to stačila nařídit vláda, začaly ulice měst nabízet vítané defilé zahalených tváří.
Stejně tak dnes vědci pomáhají pochopit, jak důležité je omezit kontakty a zejména jak důležité je udělat to okamžitě. Princip je stejný: neděláme to primárně kvůli sobě, ale kvůli ohroženým skupinám. A kvůli tomu, aby zdravotnický systém dokázal nápor zvládnout a naše nemocnice se do stavu těch italských dostaly co nejpozději, ideálně vůbec. Kdo stále nemá představu, jak lavinovité šíření je, může si ji udělat díky simulátoru.
Opakování matka života
V nejistých dobách roste nejen hodnota dobrých informací, ale i poptávka po nich. Ještě asi nikdy se tak rychle nešířily veřejným prostorem studie, které horečnatě vydávají renomované univerzity. ČT24 má největší sledovanost v historii a za šíření fake news hrozí nebývalé pokuty.
To opatření má dnes cenu lidských životů. Z behaviorálních věd víme, že nejvyšší hodnotu informace má, pokud je přesná a dostaneme ji v pravý čas. Každý, kdo má chvilku, může svým blízkým nabízet pomoc srovnatelnou s výrobou ochranných pomůcek: ověřovat a ověřené opakovaně šířit. Třeba o tom, kdy a jak volat na krizové linky, aby nebyly přetížené, nebo s čím (ne)chodit k lékaři. Máme totiž expertně změřeno, že i důležité osobní informace od lékařů se už během pár dnů v hlavách lidí ztrácejí a pletou.
Krom strachu o zdraví a životy blízkých nás čeká také nejistota ekonomická: co bude s naším hospodářstvím, co bude s každým z nás? Někteří lidé i podniky zažívají citelný či likvidační výpadek příjmů již dnes. V dohledné době jich bude přibývat.
S velkou hospodářskou recesí toho jeden každý z nás moc nenadělá. Můžeme ale přesunout pozornost ke kratším časovým úsekům, třeba dnům. Na to je náš mozek zvyklý, na rozdíl od stresové zátěže, jakou mu přináší přemýšlení o dlouhých nejistých obdobích. Lepší je počítat, jak dlouho vydržíme nepříznivé situaci čelit, a v klidu promýšlet, jakými kroky lze případně ten interval prodloužit. Dobré je přitom také nepřehánět, k čemuž máme přirozenou tendenci. Nejistota je - ve spojení s pocitem ohrožení - klíčovým spouštěčem obav a stresu. Plánování je dobrý způsob, jak získat zpět část kontroly a stres omezit.
Přijde pacient k doktorovi a říká…
Nevíme, jak dlouho ekonomická nejistota potrvá. A zda a o kolik se situace může zhoršit. V příštích týdnech se to budeme postupně dozvídat. Ze studií i praktických zkušeností ale jasně vyplývá, že přijde-li ohrožení, společnost se dokáže semknout. Chováme se k sobě lépe než kdy jindy. Jak praví hodně staré a životem prověřené přísloví, vydávají drcené olivy ten nejlepší olej.
Víme ale bohužel i jinou věc: semknutí v extrémních chvílích je věcí velmi nestálou a podléhá skokovým změnám. Možná přijde hledání viníka. Hrozí obviňování a nevraživost. A hlavně hrozí, že propadneme negativismu dříve, než si s krizovou situací dokážeme poradit, což by ji jen zbytečně prodloužilo a prohloubilo.
Mimochodem: stres a nejistota mohou v dohledné době také přinést zvýšený nástup psychických chorob. Na ty ale, na rozdíl od koronaviru, léčby máme a třeba se díky společné krizi naučíme, že opravdu nejsou důkazem slabosti.
Co potřebujeme, je trpělivost a vytrvalost. Další a další dobré zprávy. A také pocit, který máme právě teď: že z pomoci, kterou lidé i instituce nabízejí, není nikdo vyloučen. Zapamatujme si ho do příštích týdnů.
A když už je řeč o dobrých zprávách, pak ve všech těch nejistotách alespoň něco jistého na závěr: nepochybně nás čeká neuvěřitelná várka něčeho, co je nám bytostně vlastní: jedinečných českých vtipů. Tentokrát na adresu koronaviru. Těšme se na ně, smích léčí.
Autor, ekonom, je spolumajitelem společnosti Behavio.
